Meyer-Replikace

[la]

Určitě si to zapamatuje ,to je patrné s toho úplně prvního filmu ,další potřebná doba je kratší(to momentálně potřebujem,místy se to asi bodově ener. vybudí).Jestli je to léčivé nebo ne, je o Tibetu a taky starých Sumerech a frekvencích.To co nám teče z kohoutku si to zacházení pamatuje taky(čerpadla) a ještě je v tom chlor který i ve stopovém množství dokáže snížit eletrický odpor ve vakuu ,používá se ten princip na měření těsnosti vakuových nádob.Naštěstí vodě pro znovunabytí rovnováhy dost pomáhá Coriolisův efekt a čeření(probublávání nebo déšt).Pokusy s chlorovanou vodou to je bída a utrpení je totiž dost energeticky mrtvá.

[Návštěvník]

Takze ako som skusil, je mozne zladit mechanicku frekvenciu vnutorne s vonkajsou trubkou, avsak podla mna to meyers neurobil.
Pokial chceme aby trubky fungovali ako kondenzator , je potrebne z vonkajsej strany vonkajsej trubky a z vnutornej strany vnutornej trubky vytvorit dielektrikum vacsie ako je dielektrikum ktore vytvori vrstva oxidu chromu. Inak nie je mozne aby pracovali tieto trubky ako kondenzator.
Ak nanesiem na tie trubky nejaky izolant povedzme lak.... tak sa zmeni mechanicka frekvencia a myslim ze tam bude velky utlm.
Takze si myslim ze meyers nepouzil mechanicku frekvenciu trubiek.
Skusam vytvorit z tych trubiek kondenzator a uvidim ako to dopadne.
Pre zaujimavost.... vonkajsie trubky som obalil vulkanizacnou gumou a vnutorne zastuplujem korkom. Tym by som mal odizolovat obe strany a strany medzi trubkami sa budu chovat po kondiciovani ako kondenzator.. Potom si myslim ze je mozne na ne priviest aj VN cca 12-30kV , cim by som mohol v podstate dosiahnut vhodnu ucinnost celeho systemu.
Po kondiciovani uverejnim vysledky. s kondiciovanim pocitam ze to bude trvat tak cca tyzden.

Plně s tvým postupem souhlasím , já jsem obalil katodu igelitem a slepil lepící páskou, taková provizorka, naměřil jsem c = 3,3 n a R = 5,8 M
Chová se jako cond vybíjí se při odpojení do sebe. Doba vybití dle měrění 7-9 ms. Impulzama se postupně mabíjí, takový ty schody. Nabil jsem na 380-390V. Musím něco namotat a to mi bude chvíli trvat.
Hodně zdaru

[sano]

Autor uvádza svoju verziu Meyersovho vyvíjača, v ktorej sa pokúša maximalizovať aktívnu a minimalizovať prúdovú zložku v procese rezonancie.

[Návštěvník]

Autor uvádza svoju verziu Meyersovho vyvíjača, v ktorej sa pokúša maximalizovať aktívnu a minimalizovať prúdovú zložku v procese rezonancie.

Obmedzenie prúdu je správne. Problém je v hľadaní rezonancie. Pri malých modeloch je kmitočet príliš vysoký. Ide o napätie. Rezonancia zdroja??

[sano]

Prosím, pozri si celý šot.

[dxcore]

Zopar replikacii vyvyjaca, ktore som tu este nevidel:
http://www.youtube.com/user/Jamiehydrogen
http://www.youtube.com/user/raviwfc
+ priloha PDFka

[sano]

pozri
http://www.upramene.cz/forum/files/ravi ... od_187.pdf

kým zdupluješ niečo na fóre

ale dá sa to brať aj ako opakovanie matka múdrosti.

[mudroň]

[huhu1235]

Zdravim vsetkych...

Vzhladom k tomu ze zase zacina leto a je mozne robit vonku.. som sa sa pustil do mojich pokusov co som na zimu prerusil.. Nie ze by som prestal studovat tuto problematiku (nieco som cez zimu pripravil) ale je tazko vyrabat vodik v panelaku .

Takze cez zimu som trosku upravil vyvyjac.. Ako som povedal izoloval som nepotrebne plochy trubiek vulkanickou gumou a vnutorne som zastuploval zatkou.

Na vyvyjac som priviedol 12V z autobaterie a 0.75 A a nechal cez noc bezat.

http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/247 ... .07MB.html

Po priblizne 24 hodinach som bol skontrolovat stav hladiny vo vyvijaci.
Vysku hladiny vody na zaciatku som oznacil ryskou. Po 24 hodinach ale ani po 48 hodinach som nebadal ziaden ubytok vody Musim este poznamenat ze do vyvyjaca som nalial asi 4 litre destilovanej vody..

Po 24 hodinach nepretrzitej prevadzky sa do vody vylucila nejaka latka. Konzultoval som to s chemikom a predbezne povedal ze to moze byt oxid zeleza. Dam tuto latku na rozbor v dohladnej dobe. Taktiez sa mi samovolne zvysil prud nn 2A a vyvoj vodika sa urychlil. Este musim poznamenat ze ta latka bola ovela hustejsia a bolo jej ovela viac ako pri pokusoch minuly rok.

http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/708 ... .32MB.html

http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/795 ... .09MB.html

Po oplachnuti vyvyjaca cistou vodou som vymenil spinavu vodu za cistu destilovanu a pokracujem v pokusoch

http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/202 ... .73MB.html

Akonahle som vymenil vodu za cistu.. prud sa znizil na 1A. Dnes pridem skontrolovat co to po dalsich 24 hodinach spravilo.

Dalsie info dodam.

[huhu1235]

Inak taka otazka pomimo
nemohol by niekto z adminov pridat rss fukcionalitu na tento web??

Dik

[huhu1235]

Takze ako som slubil cez tyzden a vikend som co to porobil

Sumar:

Prvych 48 hodin
- vyvoj plynu zacal pri 0.75A
- zacala sa tvorit zrazenina
- po 48 hodinach prud stupol na 2A

1. Vymena destilovanej vody za cistu

Druhych 48 hodin
- vyvoj plynu zacal pri 1A
- vyvoj zrazeniny po 48 hodinach sa zvacsil
- po 48 hodinach prud stupol na 4A

48 hodin nepracoval

Zapnutie vyvyjaca - prud stupol na 5A

2. Vymena destilovanej vody za cistu

- vyvoj zacal na 0.4A
- po cca 20 minutach stupol na 0.6A

A este par movies

Vyvoj plynu po 48 hodinach a 12V/2A
http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/939 ... .08MB.html

Vyvoj plynu po druhych 48 hodinach 12V/4A
http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/661 ... .36MB.html

Vyvoj plynu po 48 hodinovej odstavke 12V/5A
http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/176 ... .54MB.html

Vyvoj plynu po 2vymene vody 12V/0.4A
http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/119 ... .56MB.html

Vyvoj plynu po 2vymene vody 12V/0.6A
http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/973 ... .59MB.html

[Merlin]

Ahoj. Z jakého materiálu (přesně) máš ty elektrody? Evidentně u nich dochází k dekompozici.

Stejný případ je k vidění i tady

[Jaqo]

Ta sraženina jsou soli rozpuštěných elektrod. I kdyby ses na hlavu postavil, tak ten vyvíječ nevydá nic, co by za to stálo.

[huhu1235]

Ta sraženina jsou soli rozpuštěných elektrod. I kdyby ses na hlavu postavil, tak ten vyvíječ nevydá nic, co by za to stálo.

Preco myslis?? Ake soli??? Toto poriadne nechapem. Mohol by si mi to vysvetlit.

[huhu1235]

Ahoj. Z jakého materiálu (přesně) máš ty elektrody? Evidentně u nich dochází k dekompozici.

Stejný případ je k vidění i tady

No aj vnutorna aj vonkajsia su Nerez AISI 316L

Austenitická kyselinovzdorná chrómnikelmolybdénová oceľ so zvýšenou odolnosťou proti korózii (zvýšený obsah molybdénu), odolná proti medzikryštalickej korózii i bez dodatočnej tepelnej úpravy (nízky obsah uhlíka).

Co znamena dekompozicia??