Přestavba motoru Š120 na stirling

[Yokotashi]

Take bych chtel stavet stirling. Neco uz jsem precetl a pochopil ... co mi chybi nejvic je cas a dilna.

JiMo: Jak jste na tom se svou konstrukci?

[JiMi]

Take bych chtel stavet stirling. Neco uz jsem precetl a pochopil ... co mi chybi nejvic je cas a dilna.

JiMo: Jak jste na tom se svou konstrukci?

Zdravím,
začal jste dobře, myslím tím čtení a chápání. S tím čtením je to bez problémů, s tím chápáním, jo, to už je vyšší dívčí... Nemyslím, že je těžké pochopit, jak zhruba pracují ta udělátka nad hrnkem kafe, to se ještě dá, problém nastane v okamžiku, když budete chtít hřídel stirlinga zatížit nějakým odběrem, tzn. nejen překonávat vlastní ztráty zařízení, ale mít z toho i jakýkoliv efekt. No, tady vás pak začnou fackovat ty účinnosti a jakékoliv byť sebenepatrnější ošizení konstrukce, pro kýžený WATT na výstupu začnete předimenzovávat na vstupu, s tím spojené problémy s distribucí vstupního média, doplňkové ztráty (které tam původně nikde nebyly), takový trošku začarovaný koutek.... Ale nešť,

To samozřejmě všechno vede k tomu, že ze všeho nejvíc potřebujete čas (potažmo peníze) a hned v závěsu vybavenou dílnu. Postupně přijdete na to, že ta výbava začne být čím dál víc specifická, tudíž dražší, obecně věci pro oblast termomechaniky je obzvláště drahé, takže se nevyplácí metoda pokus-omyl. Ale pokud říkáte, že právě toto vám chybí ze všeho nejvíc, máte vymalováno.

Normálně bych každému začínajícímu stirlingáři (kdybychom už byli v Evropě a 1 EUR by se rovnalo zhruba 6 Kč) doporučil třeba

http://www.sunmachine.at/produkte.php?id=1

a získal by člověk fůru času. Ale že v Evropě jsme pouze na mapách, musíme se tu babrat se čtením a chápáním....

Chápu, ptáte se, jak jsem daleko ? Tak vězte že vývoj neustrnul, byť by se to podle neexistence nových příspěvků mohlo zdát. Jen jsem změnil strategii. Budu publikovat až něco, co se bude dát nějak odměřit, nebo jinak kvalifikovat. V současnosti, dokážu promazávat blok svým olejovým hospodářstvím (externí, ne původní zubové čerpadlo), a už teď mám obavy, aby mi (v případě že se vůbec bude točit) stirling vydělal alespoň na to olejové čerpadlo. Myslím ty potřebné WATTÍKY, ne prachy na pořízení... Tož tak.
Ideový návrh konstrukce výměníků a šoupadel už je taky úplně jinde (pokorný návrat ke klasice), ale jak správně tušíte, čas, čas, čas, čas..... To je ta jediná deviza, o kterou jde především.

JiMi

[Ilem]

Ideový návrh konstrukce výměníků a šoupadel už je taky úplně jinde (pokorný návrat ke klasice), ale jak správně tušíte, čas, čas, čas, čas..... To je ta jediná deviza, o kterou jde především.

JiMi

Hej, JiMi, ne tak hr, některé věci se inovovat dají. Kupříkladu rotační přehaněč, si myslím, je mnohem lepší, než šoupátkový. I "šoupátka" u parních strojů se dnes již dělají rotační. Jednak se to líp těsní, jednak se to líp vyrábí a jednak nemusíš překonávat setrvačné síly ale naopak je využiješ.

[Yokotashi]

Asi bych nemel jako svuj druhy prispevek posilat kritiku, ale co uz. Berte to tak, ze to je muj pocit vyplyvajici z toho, co jsem ohledne stirlingu zatim precetl a ze to neni podlozeno zadnymi praktickymi zkusenostmi (bohuzel).

/*po dopsani me napadlo ocislovat logicke casti, aby se to lepe komentobvalo - jsou v hranatych zavorkach*/

[-1]Vas projekt velkeho gama stirlingu mi prijde zvlastni. Myslim, ze se tenhle typ pro vetsi stroje nehodi a ze bude mit velke problemy s ucinnosti. Dalsi problem je, ze valec S120 bude mit za studena prilis velke treni, jelikoz je navrhovan na vyssi teploty (cca 95-110 degC), coz by snad slo resit vymenou pistnich krouzku. Ucinnost tohote reseni je maximalne delta T / T max = (120-30)/(273.15+120) = 0.229 (uvazuji-li teplotu horkeho konce 120 degC a studeneho 30 deg C). Stirling ma pry realnou ucinnost az 25 % teoreticke, takze pro domaci to bude spis 20% => 4.5% tepelne energie na pohyb.

Rozhodne me ale zajimaji vase vysledky, protoze i 4.5% je lepsich, nez nic.

[0]Jen prosim nezkousejte to, ze studenky konec stirlingu oprete o potencial vytvoreny tepelnym cerpadlem - to by stalo mnohem vic energie (pro pohon tepelneho cerpadla), nez byste ziskal. Studeny konec ma byt co nejlepe chlazeny, ale tak, aby to uz nic nestalo. Naopak pouzit studeny konec, kde je prebytek energie, pro tepelne cerpadlo take nedava smysl, protoze "ucinnost" TC >20 taky neudelate - lepsi je pouzit cast toho tepla rovnou. (Pokud jsem to vysvetlil nesrozumitelne muzu se o to pokusit lepe)

Co jsem zatim vyzkoumal ja:

[1]3HP motor briggs&stratton dava pri 3psi (snad to jsou 3atm - tem americkym jednotkam aby jeden rozumel :-)) 6W. Asi na vzduch.
http://www.geocities.com/Yosemite/Rapid ... yette.html

[2]Je vhodne pouzit plyn s co nejmensi atomovou hmotnosti. Vodim ma >2 (molekuly H2 a trocha deuteria), zpusobuje krehnuti kovu a boucha. Helium ma <4 (je tam 3He, jednoatomove molekuly) a da se normalne koupit ve flaskach, takze si myslim, ze to je jasna volba.

[3]Modifikace beta znamena tesnit pruchod pistem - komplikovane.
Modifikace alpha vypada rozumne.

[4]Slo by pouzit dva pisty s magnety a linearnim elektromotorem, ale delalo by se hodne presunu sem a tam, ktere by zraly energii v ucinnosti linearnich elektromotoru.

[5]Mozna by slo pouzit 4 pisty (kazdy by mel teply a studeny konec), ktere by byly posunute o pi/2 na sinusovce. Takze druha strana tepleho pistu 1. motoru by byla studeny pist 2. motoru, atd. Po 4 se to da propojit do kruhu (pi/2*4=2*pi) Ta idea urcite funguje pokud jsou pisty mechanicky propojeny sikmou deskou. Ja si myslim, ze by mely fungovat i bez desky - ze by stacilo linearnimi elektromotory u studenych koncu (odpor medi, curieho teplota magnetu) odebirat vykon a nespojovat je machanicky, ale neumim to dokazat. Poradi nekdo?

[6]Naprosto netusim, cim takovou vec mazat. Asi by to melo byt dost ridke ... ale ne moc ... a snaset vysoke teploty. Mozna silikonovy olej ...

[7]Napadlo me, ze regenerator by sel udelat z krabice plne kovove, nebo kamenne vaty ... ale ten objem ... a neumim to spocitat.

[8]Co kondenzacni stirling? Proste by studeny pist byl nahore a byla by tam takova teplota, aby tam plyn kondenzoval. Pro zacatek treba trichlorethylen. Vypada to hrozne krasne, ale nevim, jakou by to mohlo mit ucinnost.

[9]Skokove presuny displaceru (resp. obou pistu) uz me taky napadly a prisly mi lepsi, nez jakekoliv jine reseni, ale asi by vyzadovaly obrovske kondenzatory (elektricke) pro pohon tech displaceru. Nicmene jsem porad presvedcen, ze by mely pozitivni vliv na ucinnost.

------

No a ted me vsichni zkritizujte ... ale prosim s nejakymi technickymi argumenty, at to k necemu je.

Jeste jedna poznamka - nejsem strojar. Neco vim, anzto jsem studoval silnoproud, ale zas tak moc toho neni. Vetsinu termodynamiky uz jsem z FELu zapomel :-(.Rozumim elektrice, elektronice a pocitacum.

[Akord]

Yokotashi,
prece jenom jsi trochu zalhal (ale to se tu povede každému, i mne, duvod nechme stranou),
nečetl jsi porádne tohle JiMiho vlákno, doporučuji jít do menu hledat a zadat prípadne autora, pak stirling, a zaškrtnout dole príspevky, místo témat. Mnohé z toho, na co se ptáš tady bylo v podstate zodpovezeno. Jednoslovne:
-1. Zapomeň na účinnost počítanou jenom z teplot, bez tlaku, je to prakticky nesmysl. Snížení trení sice ano, ale to není klíčové.
0. Naštestí tady nerešíme perpetuum, ale pokus o reálný stroj.
1. To je jen hračka, kde účinnost nerozhoduje, viz 0.
2. Nemá smysl šahat na ženskou na streše, jde tady o vzduch, dá se s ním delat docela dobre, jen chce nižší otáčky a má proto menší merný výkon. Nejaký H2, nebo He se ví, že existujou, jejich Poissonova konstanta a viskozita za to v našich podmínkách nestojí.
3. Modifikace se neposuzuje jen z hlediska konstrukce, jak svádejí knihy. Je to i o zmene pracovního objemu podle natočení s ohledem na teplotu, z tohoto hlediska je beta optimální.
4., 5., Lineární motor stejne jako hydraulicko-pneumatické členy jsou až na výjimky vyložene ztrátová záležitost. Na papíre hezky vymalovaná.
6. Oleje karbonizují a silkonový se rozkládá na oxid kremičitý v ohríváku i když teploty nejsou vysoké, není záruka, že se to nekde neprehreje pri nám bežných zdrojích tepla.
Silikon príliš nemaže, spíše konzervuje. Proto se používají, samomazné materiály, suché mazání, kompozitní kroužky.
7. Na vatu, kde vysokou rychlostí proudí plyn by kroužky rekly své. Používá se treba nerezová drátenka.
8. Když neco kondenzuje, tak to už není stirling, to by šlo prejmenovat pak i Watta a Rankina. Nepočítej, že ti kapalina bude kondenzovat a vyparovat se na tak malých plochách se žádaným výkonem. Vubec nebereš v úvahu tlaky a už chceš trávit lidi trichlórem, uteče ti hlavne prez kroužky do oleje.
9. Na skokový pohyb není duvod, rešilo se to tu podrobne, navíc se podívej presneji, jak prehaneč funguje, jsou za tím souvislosti, které nejdrív unikají. Opakuji, knihy a internet jsou jen populární výklad, ne dostatečný k použitelnému výsledku.

[jarda ovčák svitavy]

Zapomeň zapomeň řekne se lehce, mé srdce nemůže a ani nechce.Vývoj rozumného stirlingu můžeš přirovnat k vývoji moderního spalovacího motoru. Pokud budeš chtít rozumný výkon, zapomeň na konvenční teplosměnné plochy. A na rotační stirling zapomeň jako první. Vývoj dobrého stirlingu není ve finančních možnostech jednotlivce. Využití nízkopotenciální teploty pomocí špiritusu či tlakem ovlivněné teploty varu je na úkor složitosti stavby. Před vývojem stroje si musíš položit pár otázek. Jaký bude kotel, co budu spalovat, dostanu licenci na prodej elektřiny, kdy se mi zaplatí vývoj a konstrukce, jaké hodnoty budou mít spaliny, zda provoz povolí odbor životního prostředí, a tak. Při baslení je nutné zapomenout na plyny, co stojí nějaké peníze. Těsnost jest většinou zbožným přáním, než li dosažitelnou realitou. Ovšem poslední výsledek, který nás nadchnul bylo vstřikování vody.... Zahýbalo to s efektivitou stirlingu opravdu mocně. Tlaky byly trojnásobné. Kdesi mám fotky, dám je sem pro výstrahu.

[Yokotashi]

Diky za odpoved.

Yokotashi,
prece jenom jsi trochu zalhal (ale to se tu povede každému, i mne, duvod nechme stranou),
nečetl jsi porádne tohle JiMiho vlákno, doporučuji jít do menu hledat a zadat prípadne autora, pak stirling, a zaškrtnout dole príspevky, místo témat. Mnohé z toho, na co se ptáš tady bylo v podstate zodpovezeno.

Cetl jsem to tu cele, ale neni to nejkratsi, takze jsem s tim stravil po kouskach asi 3 dny a mozna me zradila pamet ...

[-1]
Mel to byt horni odhad ucinnosti.

[0]
Neco takoveho jsem mel na mysli.

[1]
Na druhou stranu to da nejakou predstavu o tom, co jeste neni dostatecne dobra konstrukce

[2]
He ma asi 7x mensi molekulovou hmotnost, nez vzduch, takze snese (a ted nevim) 7x vyssi otacky (nebo odmocnina ze sedmi? nebo to z toho vubec spocitat nejde, ale je to vic? kolikrat?), nez vzduch. Timpadem stoji za to udelat motor se vzduchem a pak, az bude vyzkouseny, vymenit medium.

[3]
Tohle by me zajimalo detailneji ...

[4],[5]
Trik reseni 5 (4 je jen myslenkovy mezistupen) by mel byt v tom, ze tam nebude zadny pneumaticky, elektricky (ani hydraulicky) mezistupen, ktery by jenom prenasel energii. Budou to 4 stirlingy v serii, pouze bez sikme desky. Moje idea je, ze se to bude hybat taky (maximalne po rozebehnuti temi linearnimi motory, ale ucinnost startu neni dulezita) a pak by vlastne linearni elektromotory odebiraly energii ze vsech 4 pistu a nic by nevracely. Nanejvys by regulovaly, ze nekde maji brat mene a nekde vice, aby vsechno bezelo stejne. Pokud je mozne, aby to fungovalo, tak to musi mit vyssi ucinnost, nez stirling s hrideli, na ktere je el. generator.

[6]
Jediny samomazny material, ktery me napada, je bronz ... co se pouziva a kde se to da pripadne sehnat?

[7]
Hura, nejsem uplne mimo :-) (s tou kovovou vatou - dratenkou)

[8]
O.K. je to jiny cyklus. Pokud bych mel linearni motory, nepotreboval bych klikovy mechanismus a tedy ani olej. Pak by mohlo byt vse zavrene.

[9]
Resilo se tu, ze skokove ano (JiMi) a ne (vsichni ostatni) a pak JiMi napsal, ze uz si taky mysli, ze skokove ne ... Ale duvody jsem nejak prehledl. Samozrejme nepocitam s naprosto sokovou zmenou (ktera by nicila el motory a tak), ale s tim, ze by cca 80% casu pisty staly a mezi tim by se pohybovaly s konstantnim zrychlenim a zpomalenim. Nicmene to by se tykalo toho stirlinga se dvema pisty a dvema linearnimi elektromotory, ktery patrne nebude realizovatelny z duvodu nedostatecne ucinnosti linearnich elektromotoru. Ja tam zadny fyzikalni duvod, proc je sinus lepsi, nevidim, naopak je hodne klikovych mechanismu, ktere se ten sinus snazi co nejvic zdeformovat ...

[10] jeste bych si dovolil pouzit trojclenku na motor TEDOM:
10MPa, 7.4kW, 183ccm, He, 620/40 degC, 1500 rpm
Pak by motor s realistictejsim 1MPa (v domacich podminkach) mel mit podobny vykon, pokud bude mitt 10x vyssi objem. Vyssi hmotnosti pistu asi zkomplikuji provoz (ale 1800ccm ICE motory toci klidne 8000) a zvysi treni (10^2/3 krat), ale rekneme ze 2.5l motor by mohl dosahnout 1000rpm a 7kW. Je to realne, nebo jsem uplne mimo?

[Yokotashi]

Zapomeň zapomeň řekne se lehce, mé srdce nemůže a ani nechce.Vývoj rozumného stirlingu můžeš přirovnat k vývoji moderního spalovacího motoru. Pokud budeš chtít rozumný výkon, zapomeň na konvenční teplosměnné plochy.

Co je mineno konvencnimi telosmennymi plochami?
Popravde receno jsem jeste metodu prenosu tepla do plynu neresil ...

A na rotační stirling zapomeň jako první.

Takze spravna cesta je linearni, nebo jeste nejaky jiny?

Vývoj dobrého stirlingu není ve finančních možnostech jednotlivce.

Vsechno je otazka kompromisu. Kdyz pripustim polovicni ucinnost a desetinasobnou velikost, tak urcite je ... nebo jeste vetsi velikost.

Využití nízkopotenciální teploty pomocí špiritusu či tlakem ovlivněné teploty varu je na úkor složitosti stavby.

To me laka, ale odkladam to - dokud mi rozumne nepobezi vysokoteplotni, tak to podle me nema smysl.

Před vývojem stroje si musíš položit pár otázek. Jaký bude kotel, co budu spalovat, dostanu licenci na prodej elektřiny, kdy se mi zaplatí vývoj a konstrukce, jaké hodnoty budou mít spaliny, zda provoz povolí odbor životního prostředí, a tak.

Kotel bude:
- motor W353, benzin, teplota vyfukovych plynu cca 400 degC, elektrina nebude prodavana, ale pouzivana k nabijeni baterie, provozu svetel a tak. Licence me tudiz nezajima. Vyvoj se zaplati v uspore paliva, ktere je drahe. Spaliny budou mit stejne hodnoty, jako bez stirlingu, takze si odbor zivotniho prostredi muze ...
- motor W1.3, LPG, dale totez
- slunce, vodik, provoz offgrid - licence me nezajima, spaliny jsou 4He a zustavaji 150 milionu km daleko => odbor zivotni prostredi si muze ...
- normalni kamna koupena v obchode s tepelnym vymenikem (nebo hlavou stirlinga uvnitr), drevo => vsechny parametry stejne, jako bez stirlinga, offgrid ... kdyz zajde slunce.

Při baslení je nutné zapomenout na plyny, co stojí nějaké peníze. Těsnost jest většinou zbožným přáním, než li dosažitelnou realitou.

Hmm ... to nezni dobre ... a kdyby to bylo cele v krabici i s generatorem?
Testy samozrejme na vzduchu, ale az/pokud to bude nekdy chodit ...

Ovšem poslední výsledek, který nás nadchnul bylo vstřikování vody.... Zahýbalo to s efektivitou stirlingu opravdu mocně. Tlaky byly trojnásobné. Kdesi mám fotky, dám je sem pro výstrahu.

Do pracovniho prostoru stirlingu? Takze jel na paru ... hmm ... neni to stejne, jako natlakovani (krome toho, ze to je jednodussi)?

[Akord]

Yokotashi: Nelituj 3 dny, pokud chceš neco delat, nekteré veci tady psané jsou výsledkem pár mesícu, nebo roku. Radši čti další a další 3 dny a porádne, ptáš se na veci, které tady jsou popsány dobre. Já to taky pred svým psaním četl týden.
[-1]Ta účinnost platí bez výkonu, protože chybí vliv tlaku, bez kterého není mechanická práce.
[2]Médium menit a mít dobré vlastnosti nelze, výmenníky vycházejí o hodne jiné.
[4]Pokud neudeláš vzájemné posunutí 60 až 100 stupňu, získáš akorát pokreslený papír. To by ale musel být tesnený i spodek pístu, tím pádem i pístnice, no a to je hodne náročné až blbost pro amatérskou konstrukci, nebo predelávku. Musel by se delat nový motor. Takové konstrukce jsou. Z tohoto pohledu jsou konstrukce bez prehanecu témer nepoužitelné.
[6]Teflonové kompozity napríklad Rulon, lisované (samomazné) kovové práškové pouzdra nebo textit varené v oleji, epoxid plnený bronzem a molybdensulfidem, samotný teflon je nanic.
[8]Olej nepotrebuješ ani bez lineárních motoru. Jak Ti mám stručne ríct, že lineární motor je konina. Umím ho dobre udelat a v živote bych ho tam nedal. Porádná a úplne zbytečná komplikace. Popremýšlej ješte o tom.
[9]Ja tam zadny fyzikalni duvod, proc je sinus lepsi, nevidim.....
Není to pravda. Není pravda ani to, co píšeš o klice. Fakt si to četl moc rychle, ale chápu.
[10]Nech Tedom psát. Meli obrovské problémy, a první Stirling za hodne a hodne melounu jim nechodil. Když jsem četl jejich dokument, tak buď porád nevedí jak stirling funguje, protože stirling pri vhodných proporcích to po svých uživatelech na oplátku nepožaduje, nebo jen papouškují vhodnou literaturu a možná to tam nekdo už tuší.

[JiMi]

Hej, JiMi, ne tak hr, některé věci se inovovat dají. Kupříkladu rotační přehaněč, si myslím, je mnohem lepší, než šoupátkový. I "šoupátka" u parních strojů se dnes již dělají rotační. Jednak se to líp těsní, jednak se to líp vyrábí a jednak nemusíš překonávat setrvačné síly ale naopak je využiješ.

Zdravím,
mám dojem, že jsem dostatečně NE TAK HRR. Tak tedy ještě pro informaci těch, co se sice neptají, přesto po očku sledují.
Návratem ke klasice jsem myslel upuštění od diskrétních přehaněčů a jakýchkoliv nespojitých pohybů. Tak nějak už mi došlo, že to všechno je energie a činnosti navíc, které mi nikdy nic nevrátí. Ta možná lepší účinnost nemůže nikdy vyvážit komplikace s takovým vehyklem spojené.

Z toho plyne, alespoň co mám představu už od dob školních, že nejobecnějším spojitým pohybem v nám známém vesmíru je rotace. Takže ano, moje vize už se přetransformovala do rotačních přehaněčů, a jak píšeš, líp se to těsní. Největší pravda je ale kolem těch setrvačností. Když si na ně člověk zvykne a začne s nima počítat, spíš sám sebe lituju, že jsem někdy vůbec mohl přemýšlet nad nespojitýmy pohyby.

A ještě pár jiných odkazů, na které si snad vzpomenu.....
Ano, myšlenka TČ jako zdroje diferenciálu pro stirling je stejně papírová, jako všechny teoretické vize, na téhle frontě je myslím klid. Já osobně bych jakéhokoliv stirlinga rád posadil za jakýkoliv kotel na teplou vodu. Proto nízkoteplotní, proto snad univerzální využití, vždycky se bude něco spalovat a vždycky u toho budou tepelné ztráty.

Nízké teploty, velké objemy, nízké otáčky, na co mi tady bude helium ? Na tepelnou výměnu za těch podmínek snad bude stačit i obyčejný vzduch. Já nepotřebuji udělat stirlinga, kterýho bych prodával, takže bych musel sledovat materiálovou náročnost, případně prostorovou, aby se mi to vešlo na paletu nebo do regálu. Mě je jedno, jestli bude rotační přehaněč v 200l sudu.

No už si nevzpomínám na nějaké podstatnosti.... V každém případě ale z toho japonského nicku tuším podobné počátečnické nadšení pro stirlinga, které jsem míval i já. Ne že by ten minulý čas byl zrovna na místě, ale v okamžiku, kdy se člověk zvedne od stolu a od internetu, a sejde do dílničky (pokud má to štěstí, že dílničku má), tak pokud to není opravář ledniček, má okamžitě takových mini mikro problémečků k řešení, že se člověk občas musí zastavit a položit si jednoduchou otázku CO TO VLASTNĚ DĚLÁM ?. Takže bacha, chlapi, bděte. Jak se tu opakuje mnohokrát, PAPÍR a INTERNET SNESOU ÚPLNĚ VŠECHNO.

Nejdůležitější ze všeho ale je, něco dělat. Nedělat nic, to je to, co hubí tuto společnost. Ještě si na to nicnedělání všichni berou půjčky. Hrůza. Takže sejít do sklepa, do dílny, do garáže, na zahradu, ven do lesa, a něco dělat. Ten internet a knížky, nechte na večer před spaním.
JiMi

[jarda ovčák svitavy]

Stirling zastínily nízkoteplotní turbínky na špiritus. Pokud vím je deklasován asi o 15% účinnosti. A o tom to bude. Avšak¨, pokud mi současný projekt nevyjde dle představ, vracím se k stirlingu s v kompresorem.

[Yokotashi]

Akord: nelituju par dni ... stirlingem se (s prestavkami) zabyvam asi 4 roky - uz pred rokem jsem volal do TEDOMu, jestli maji nejaky odhad, kdy by ten jejich byl na prodej ... vicemene si sem chodim dusevne odpocinout, kdyz uz nevim kudy kam s programem, ktery pisu, aby mi spocital prirubu mezi motor a prevodovku.

[-1] ucinnost prece s vykonem nesouvisi. Bez tlaku (s malym tlakem) to bude produkovat treba 10W, ale bude to odebirat treba 40W energie ze vstupu a ucinnost lze porad spocitat. Nicmene nechme tohoto motoru.

[2] jak udelat vymennik v necem, do ceho zajizdi pist? To stejne muzi byt valcova plocha maxiumalne s zebrovanim v hlave a antizebrovanim v pistu ...

[4] to je jenom logicky predstupen k [5], nicmene natoceni o 60-100 stupnu samozrejme na linearnich motorech neni problem - dokonce je snadno menitelna. Proc zrovna 60-100? VYplyva to z nejake pochopitelne rozvnice, nebo to jsou experimentalni data? Je nejaka literatura/web, kde je popsan vliv uhlu na ucinnost? Co se tyka linearnich motoru - vidim problem v tom, ze se do setrvacnosti pistu vlozi nejaka energie s ucinnosti lin motoru (90%) a pak se pri brzdeni muze odebrat nanejvys se stejnou ucinnosti, takze se zpet dostane max 80%. Pokud by tahle energie, ktera se soupe sem a tam, byla vyrazne vetsi, nez vykon stirlingu (coz nevim), tak stirling nebude mit na to, aby kryl ztraty v linearnich motorech. Je to jediny problem tehle konstrukce, nebo je tam jeste neco, co nevidim?

[6] teflon taje pri 350 degC, epoxyd mekne pri 80 - ten je tak na studeny konec ...

[8] linearni motor vypada problematicky, pokud ma stridave posilat energii dovnitr a ven. Nicmene pokud by energii pouze odebiral (treba u toho NASA stirlingu se vzduchovymi pruzinami a volne ulozenymi pisty), tak ma vyssi ucinnost, nez prevod na rotacni energii a pak na elektriku. Nebo tam je nejaky dalsi problem?

[8.5]Moje idea je udelat ctyrvalec s volne ulozenymi pisty bez pruzin, kdy tepla strana jednoho pistu bude jineho motoru, nez studena druheho. Pokud by uhel 90 deg nebyl idealni, dal by se i petivalec (72 deg), sestivalec (60 deg), sedmivalec (103 deg) a devitivalec (80 deg). Musi byt i v teto konfiguraci pisty mechanicky svazane tou naklapeci deskou?

[9] ... budu cist znovu, ale obavam se, ze v tehle diskusi neni dost dat k tomu, abych porozumel ... mozna jsem zabedneny, mozna to jen odmitam prijmout jako axiom ... nevim. V kazdem pripade ted to rozhodne stavet nechci (uz jenom kvuli tem ucinnostem lin motoru)

[10] hmmm :-(

----------------------

JiMi: jsou ty setrvacnosti (a mechanicke pevnosti) jediny duvod, nebo mi stale neco unika?

Ty nizke otacky jsem si neuvedomil, tam by helium asi bylo zbytecna prace. Chtelo by to samomazne pistni krouzky s nizkym trenim ...

Mit tak kde zacit neco delat ... no ... nejdriv dodelam auto a PDA pak budu rozdelavat dalsi vec.

--------------------

jarda ovčák svitavy: 15% neni malo ... ale z ceho udelat listy rotoru? Ja jsem premyslel nad tim, ze bych vyfukovymi plyny odparoval vodu a vzniklou paru bych hnal na vystupni turbinu z turba z auta. Vstupni bych odstranil, dal tam neodymove magnety, okolo zelezoprachova jadra a pouzil bych to jako vysokootackovy generator ... ale nikdo mi nebyl schopen rict, co s turbem stavenym na vyfukove plyny udela voda, ethanol (bacha srazi oleje), trichlor ...

[Akord]

[-1] ucinnost prece s vykonem nesouvisi. Dezinterpretace, v reálu souvisí. Všichi páni, kterí napsali své obehy motoru a turbin jako Erics-Brayton, Diesel, Otto napsali na to svuj vztah, ve kterém hraje klíčovou roli konkrétní tlak, a kde jeden z hlavních parametru je kompresní pomer. Carnotova účinnost není účinnost reálného motoru, protože Carnotuv motor nepredpokládá automaticky produkci mechanické práce a výkonu, tlak a tlakový spád. Je to jen limitní srovnávací účinnost, kdy se merný výkon stroje blíží k nule. Taková (s výkonem nesouvisící) účinnost je pro konkrétní návrh motoru témer na nic.

[2] jak udelat vymennik v necem, do ceho zajizdi pist? To stejne muzi byt valcova plocha maxiumalne s zebrovanim v hlave a antizebrovanim v pistu ...
Myslíš si, že pracovní objem kolem prehaneče má být minimální? Opet omyl. Najdi si, jaký kompresní pomer má mít pro dané teploty Stirling, a ten objem Ti vyjde. Do neej pak zajíždet nemáš a výmenníky horké i studené budou mimo, není duvod aby nima byl vyplnen celý objem. Podívej se na ten Stirling ješte jednou.

[4] Proc zrovna 60-100?
Je to princip Stirlingu(teoreticky 90 stupňu), bylo popsáno témer všude, tady se rozebíraly i detaily. Stirling dík svému nízkému mernému výkonu nemá rezervy krýt ztráty, musí jít zcela hladce. Kdybys delal nejakou rekuperaci, tak by ses hodne tešil už z 50 procent.

[6] teflon taje pri 350 degC, epoxyd mekne pri 80 - ten je tak na studeny konec ...
Epoxidkompozit ne. Mekne matrice. Co by pak delaly plošáky pri pájení.

[8](treba u toho NASA stirlingu se vzduchovymi pruzinami a volne ulozenymi pisty), tak ma vyssi ucinnost, nez prevod na rotacni energii a pak na elektriku. Nebo tam je nejaky dalsi problem? Obrovský. Videl jsem rozbitou hlavu 10kW volnopístu po méne jak 5 cyklech.
Klika je výborný akumulátor. Kam podeješ energii vystreleného volnopístu, když se ti ji nepovede v každém cyklu zodpovedne a v konkrétní velikosti odebrat? Stačí malá porucha.

[8.5]Moje idea je udelat ctyrvalec s volne ulozenymi pisty bez pruzin, kdy tepla strana jednoho pistu bude jineho motoru, nez studena druheho. Pokud by uhel 90 deg nebyl idealni, dal by se i petivalec (72 deg), sestivalec (60 deg), sedmivalec (103 deg) a devitivalec (80 deg). Musi byt i v teto konfiguraci pisty mechanicky svazane tou naklapeci deskou?
Musí, viz výše. Ale nerešil jsi mou predešlou pripomínku, že písty tlačené jenom z jedné strany v téhle konfiguraci nemužou fungovat z principu. Písty s pracovním plynem jenom na jedné strane mohou být takhle hnané jednostranne jen klasické dvojice (vícenásobný stirling s 2písty).

-Ja jsem premyslel nad tim, ze bych vyfukovymi plyny odparoval vodu a vzniklou paru bych hnal na vystupni turbinu z turba z auta.

Ani se nesnaž spočítat, kolik vody bys musel odparit, abys získal tolik páry, kolik je výfukových plynu. Mel bys problém to turbo pohnout, na generátor je moc brzo. Lepší výsledek bys získal, kdybys do výfuku proste zaradil ješte jedno turbo. O účinnosti generátora zatím mlčím, stavel jsem jich dost.

[jarda ovčák svitavy]

To je pravda. Turbo potřebuje objem a rychlost plynů. Turbo je navíc dinosaurus v konstrukci. Nastupují mechanická dmychadla ať už roots nebo spirálová dmychadla axiální i konstrukce šroubových kompresorů. Někde mám adresu na malé turbinky i s generátorem, médium je špiritus. Nemohu to nalézt.Kouzlo se nalézá ve schopnosti předat a odebrat teplo. Tedy teplosměnné plochy budou hrát prim.

[Akord]

Souhlasím. Na vodu chodí turbinka rádu stovek wattu mizerne až vubec, teoretická účinnost je kolem 3 procent i pri teplotách kolem 300 stupňu. Duvod je malá prutoková hmotnost a vysoké merné teplo. Pára je rídká i proti vzduchu, na vzduch chodí jednostupňová stejnotlaká turbinka lépe. Špiritus nebo jiná organika je na tom lépe, potíž je když ta pára z obehu unikne vevnitr objektu s lidma, treba když spí. Uzavrený obeh s kondenzací je navíc podstatne složitejší a náročnejší na provozní podmínky.