Rezonanční elektromotor

[RoboV]

S potešením som si pozrel toto fórum, ktoré sa ako máloktoré zaoberá aj praktickou realizáciou. Vzhľadom na to, že ma téma čerpania voľnej energie zaujíma, spravil som spolu s kolegom jednoduchý Bediniho motor /otvorená kotva, bifilárne vinutá cievka, 2 alebo 4 magnety na rotore/. Skúsim zhrnúť výsledky.
Motor nie je problém rozbehnúť, jeho mechanický výkon a elektrický príkon závisí od priemeru vodičov, otáčky sa tomu prispôsobia. Takisto smer otáčania záleží iba od smeru počiatočného roztočenia. Tranzistor by mal byť schopný pracovať v lineárnej oblasti /napríklad určené pre koncové stupne zosilňovačov/ a mať čo navyššie Uce. Na bežné skúšanie stačí napríklad BD139 s malým chladičom. Ako ochranu pred prierazom nie je vhodné používať tlejivku alebo Zenerovu diódu, ale transil - bežne sú k dispozícii s Ubr=56V, potom až 400V. Dôvod - tlejivka a ZD sú pomerne pomalé.
Napájanie: laboratórny spínaný zdroj 0-30V, max 5A.
Zapojenie: na meranie spotreby nie je použitý akumulátor podľa "bedini-imhotedpmotorfinalgoogle.jpg" ale kondenzátor s paralelnou odporovou záťažou. Aby som vylúčil vplyv napájacieho zdroja, ako oddeľovač je použitý elektrolyt 1G/100V. Ten je pripojený na kolektor tranzistora, za ním polovičný mostík s rýchlymi diódami opretý o "-" zdroja.
Vlastné meranie: čím je pripojená menšia záťaž, tak tým je menšia spotreba zdrojového prúdu a vyššie otáčky motora, tým vyššie napäťové špičky na kolektore tranzistoru. Pri zmenšovaní budiaceho prúdu klesajú otáčky a klesá napätie na záťaži. Pri postupnom zmenšovaní budenia motor zastaví a nastanú samovoľné oscilácie v rámci cievky - vznikne výkonový oscilátor v akustickom pásme, ktorý však nie je schopný naskočiť automaticky pri pripojení napájacieho napätia /vplyvom nevhodne navinutého budiaceho vinutia/. Ďalším zmenšovaním budiaceho prúdu sa zvyšuje frekvencia a znižuje sa účinnosť. Pridaním tlmivky do budenia sa predĺži budiaci impulz, ale na účinnosti sa to výraznejšie neprejaví.
Účinnosť: pri točiacom sa motore cca 45%, pri zastavenom ako výkonový oscilátor cca 55%. Pri vzájomnej zámene budiaceho a výkonového vinutia pri točiacom sa motore účinnosť klesla na 30%, pri použití iba dvoch magnetov /zvýšili sa otáčky/ klesla na 25%. Výsledky sú zaokrúhlené, beriem do úvahy celkový príkon a výkon na záťaži. Merané výkony sú v jednotkách wattov.
Zhrnutie: Bediniho motor sa správa podľa klasických fyzikálnych zákonov, žiaden vstup voľnej energie sme nespozorovali. Napäťová špička vzniká vždy pri ukončení prúdového impulzu, preto sa obvykle ako ochrana proti nej používa rekuperačná dióda alebo rekuperačné vinutie, ktoré túto energiu privádza naspäť do zdroja. Je to časť elmg energie, ktorá sa nespotrebovala žiadaným smerom, preto prudko narastá úmerne rýchlosti ukončenia prúdového impulzu.
Ak by sme chceli čerpať voľnú energiu, potrebovali by sme pravdepodobne niečo ako anténu na jej zvedenie do cievky - vhodný magnetický impulz máme k dispozícii.
Preto ak sa orientujete lepšie v tejto problematike, dajte vedieť, ako je v skutočnosti spravený funkčný Bediniho motor s COP>1. Tento ma zatiaľ nepresvedčil...

[Elektro]

quote="MartinS"]Dobrý den,

děkuji za odpovědi.

Snažím se pochopit co se vlastně při rezonanci děje. Jestli to dobře chápu.
Při elektické rezonanci LC paraelne dochází k vyrušení reaktančních šložek a zůstavá R. Když má LC velké reaktance dochází při rezonanci ke zničení obvodu, ale toto ještě neznamená, že mám učinost n>>1.
[/quote]
Prečítaj si súbory, ktoré sú na stránke 1 od Jeffa. Tam je to veľmi dobre popísané. A prečo môže dôjsť k zničemiu obvodu pri rezonancii zistíš jednoduchým pokusom. Potrebuješ regulačný transformátor ako zdroj napájania, ďalej najlepšie oddeľovací transformátor na malý výkon okolo 100W, kondenzátory podľa výpočtu na napätie najmenej 630V, merač napätia a merač prúdu. Merače musia byť na striedavé napätie.
Pripoj na oddeľovací transformátor odporovú záťaž a zmeraj prúd primárnym vinutím oddeľovacieho transformátora. Transformátor odpoj od elektrického prúdu a s pripojenou záťažou na sekundáre zmeraj indukčnosť primáru oddeľovacieho transformátora. Zmeriaš tzv dynamickú indukčnosť, ktorá je závislá na záťaži sekundárneho vinutia.
Z tejto dynamickej indukčnosti vypočítaj zo vzorca pre rezonanciu hodnotu kondenzátora. Za L dosadíš nameranú indukčnosť a za f frekvenciu siete, tj. 50Hz.
Pripoj kondenzátor s vypočítanou kapacitou do série s primárnym vinutím oddeľovacieho transformátora a na sekundár s pripojenou odporovou záťažou pripoj paralelne k vinutiu druhý kondenzátor s rovnakou kapacitou ako na primáre.
Na regulačnom transformátore nastav nulové napätie. Na výstup regulačného transformátora pripoj merač napätia a merač prúdu. Potom pripoj primár oddeľovacieho transformátora so sériove zapojeným kondenzátorom. Merač prúdu bue merať prúd z regulačného transformátora do oddeľovacieho transformátora s pripojeným sériovým kondenzátorom. Na sekundáre oddeľovacieho transformátora bude pripojený paralelný kondenzátor a zaťažovací ospor.
Teraz pripoj regulačný transformátor do siete a postupným zvyšovaním výstupného napätia nastav prúd primárnym vinutím oddeľovacieho transformátora na rovnakú hodnotu, ako si nameral na zaťaženom oddeľovacom transformátore bez kondenzátorov na začiatku.
Po nastavení prúdu zmeraj napätie na výstupe regulačného transformátora a napátie na vývodoch primárnrho vinutia oddeľovacieho transformátora. Po ich porovnaní zistíš, prečo môže dôjsť k zničeniu rezonančného obvodu v rezonancii. Zároveň si vypočítaj výkon na primáre oddeľovacieho transformátora, výkon na výstupe regulačného transformátora a tieto porovnaj
A HLAVNE NEZABUDNI NA TO, ŽE PRACUJEŠ SO SIEŤOVýM NAPäTÍM A NEDOTÝKAJ SA DRôTOV. BEZPEČNOSŤ PRÁCE S TÝMTO NAPäTÍM JE NA PRVOM MIESTE!!!

[Barbucha]

A zkoušeli jste tohle?

[tbest]

Pro "Rastosku" doplňující obrázky pro lepší pochopení.

[tbest]

tak jsem to taky zkoušel..což oto, točilo se to..ale ač bylo na výstupu kolem 12V při lehkém zatížení kleslo na nulu, tak nevím kde jsem udělal chybu.

Nevím jestli jsi udělalchybu, ale mě výstup utáhne 12V motorek, co se používá na vysunutí mechaniky cdrom, nebo rozsvítí 2W žárovku. 5W žárovka jen žhne.

[ElabsVracov]

Zdravím,
já nechci být rypák co kritizuje, ale když kouknu na to schéma, tak je mi k blití... Je to jednoduchý samokmitající oscilátor s hodně špatnými a ztrátovými parametry, toto schéma se používá v elektrických zapalovačích V první řadě by to chtělo omezit ztráty spínáním - použít FET tranzistor. A co hlavně, nepoužívat zpětnovazební buzení, ale nezávislý /přesný/ oscilátor. Mezi výstup a zem dát 22nF keramiku v sérii s odporem 100R a paralelně k odporu diodu BY199. Použil jsem IRLZ 34N, buzení pomocí IO TL494, zpětnou vazbu z výstupu, výstup přes diak 36V, potenciometrem se dá nastavit výstupní napětí 37 - 80V, tím napájím malý spínaný zdroj DCDC na 15V a vracím do baterky. Po rozběhu zdroj utáhne provoz zařízení, dodá cca 2-3W do žárovky+ zanedbatelná pohybová energie točísího se tělesa Schéma jsem použil ze stránek naudina pro MEG, jen TL 494 v režimu single a spojit oba výstupy

[jeff]

Je to tak, téma tohoto vlákna zde na fóru ještě nic moc probíráno nebylo, i když tato problematika není nic nového. Moc se tady toho nedělo a neděje, tak což to takhle vzít od začátku třeba abecedy, tedy od Adama, v naší terminologii od Adamse? Podařilo by se dát do kupy dostatek věrohodných materiálů, aby se podle nich dalo začít vyvíjet?

Jeff

[chiq]

Možno áno. Ale neviem kto ešte bude riskovať "odborné" sprdnutie "naslovovzatých" vševedkov za každú i tú najmenšiu snahu o niečo...

[sano]

možno vám to na niečo bude, neviem či som to dal na správne vlákno, ak je to mimo misu, tak to zmažte

[jeff]

Tuhle konstrukci jsem zatím nezkoušel, zajímavě jednoduché je spínání cívek pomocí jazýčku, prostě vůbec žádná elektronika. Tento typ motoru prezentuje i Bedini, ale parametry nic moc, navíc se s tím nedá nikterak experimentovat, je to celé moc uzavřené. Každopádně děkuji Sanovi za námět a perfektně zpracovaný stavební návod.
Pokusný model Adamse, který mám v současné době postavený je spínán hallovou sondou a fetem. Bez zátěže má cca 3000ot/min a odběr při 12V 0,03A, což je 0,36W. V materiálech na netu se píše, že je třeba celé zařízení dostat do rezonance kvůli zvýšení účinnosti, nikde se ale nepíše, jak toho dosáhnout. Tady máme volné pole působnosti.
Teď musím letět, vezou mi pivo, později zkusím ještě něco napsat a připojím obrázek.

Jeff

[Palo]

Poslyšte nekterí chlapci, vážne si kupte Merkur elektro na hraní. Je naštestí a kupodivu stále k dostání, treba v hračkárství v Breclave, nebo jinde. Až pak se vyjádrujte k technice, protože je to už fakt k smíchu. Není nikdy pozde začít od začátku, než verejne trapošit. Pokud by ste si dali nejakou soutež s deckama, tak v tvorivosti zustanete hodne pozadu, mnohé z nich ty stavebnice berou úplne bez predsudku.

Vážně Akord, měl bys začít něco dělat. Na vlastní oči jsem viděl funkční něco, co podle Tebe nemůže fungovat...

No nic - k věci... Bedini ála PC větrák mám zprovozněný na 2N3055. Při touze snížit spotřebu zařízení jsem pořídil BD139, IRF540 a IRF740. Zajímavé je, že nic z nových tranďáků nefachčá - ani ťuk ani prt, ale původní 2N3055 jede stále jako divej. Jako potenciometr jsem použil 5K místo 1K, takhle je to lepší... Stavěl jsem na tom schématu, co má Bedini k tomu bicyklovýmu kolu s magnety. Nic se mi nepálí, všechno jsou původní součástky. Zkoušel jsem přehazovat kábly, jestli to v datashitech není třeba špatně a nic... Zabrousil jsem na bezpohybového Bediniho, tak jsem zvědav... Zřejmě to bude něco na principu Nabíječky s COP>1 z Kexíkovic stránek... No koneckonců vypadá to, že princip je jeden a všichni na tom principu dělaj různý mašiny... Cívky jsou všude, kondíky né... Ještě mě čeká hodně práce a laborování, ale aspoň jsem z LMD a dalších pokusů zjistil, že se to mele furt jen kolem toho jediného, což je Radiant Energy... Ale teď už vím aspoň o jednom zařízení, co funguje a podle mistra Akorda né, takže jsem si jist, že jsem na správné cestě

[poota]

+1 - poota

[lajos]

Souhlasím s Palem, v Bediniho monopole nabíječce fungovali různé výkoňáky různě, neboli k dobré funkci se muselo vybýrat a bez zjevných důvodů. Dokonce se mi povedlo najít lépe fungující tranzistor než 3055.
Vyhrábl jsem ho z koncového stupně 100W zesilovače typ 2SC3519, 160V, 15A , 130W , TO3P. Bohužel proč fungoval nejlépe, jsem na to nepřišel.Fotku pokusného krámesu mám ve své galerii, ještě je chudák pořád ve stejném stavu jak je vidět na fotce.

[talmar]

Taky mi ta rezonance nedává spát.Dělám nějaké pokusy s asynchronními motory.Jednofázový motor není až takový problém najet do rezonance.Podle vzorců od pana Kopeckého to lze vypočítat a v praxi to také funguje.Problém je ho v rezonanci udržet při změně zatížení.U třífázového motoru je to ještě složitější.Jediná schůdná cesta je použití frekvenčního měniče kde se dají navolit parametry motoru v rezonančním režimu.Zrovna to zkouším tak uvidíme.Doufám že měnič vydrží.

[Akord]

Taky mi ta rezonance nedává spát.Dělám nějaké pokusy s asynchronními motory.Jednofázový motor není až takový problém najet do rezonance.Podle vzorců od pana Kopeckého to lze vypočítat a v praxi to také funguje.Problém je ho v rezonanci udržet při změně zatížení.U třífázového motoru je to ještě složitější.Jediná schůdná cesta je použití frekvenčního měniče kde se dají navolit parametry motoru v rezonančním režimu.Zrovna to zkouším tak uvidíme.Doufám že měnič vydrží.

Pojďme na to. Teorie pana Kopeckého je v klíčových bodech chybná, argumentoval jsem mu to osobne, a podle mne ani nepochopil, co jsem mu napsal. Část konkrétní komunikace je ve vláknu Akord, prípadne pres volbu Hledat. Samotná rezonance 1F nebo 3F motoru není nejmenší problém, a jediné, čeho se pritom dosahuje je proudové pretížení vinutí. Co bežným motorem teče 5A, není problém dosáhnout pri rezonanci 50A, nebo napetí treba 2kV. Je si treba uvedomit, že rezonance nasbírá (naakumuluje) tento proud nebo napetí postupnými prírustky po dobu nekolik desítek period, a pokud chceme z ní odebrat výkon, tak to také bude trvat nekolik desítek period, prípadne i rázem, ale pak je treba opet čekat desítky period na novou akumulaci. Detská pouťová houpačka je docela presná analogie. Takže zvýšený proud motoru, nebo napetí není trvale odebíratelná hodnota, tudíž ani nejde o žádný energetický zisk, pouze transformace, navíc značne ztrátová s rizikem poškození motoru. Pokud není odebíraný výkon, tak je rezonance trvalá, a desetinásobky nominálních hodnot časem motor odepíšou. Pri odberu výkonu se rezonance logicky utlumí, každá rezonance je rezonancí pouze kvuli minimálním odebíraném výkonu, jinak zaniká. Houpačku také lze relaticne malou sílou vyrezonovat až k prevrácení.

Menič vydržet zdaleka nemusí, záleží na konkrétní situaci. Když chci rezonanci, tak vezmu trafo, není treba živit vzduchovou mezeru. Rezonance v trafu jsou mnohem výraznejší a méne ztrátové. Stejne ale tak, jako v motoru pri nich dochází k presycení a dalším ztrátám, protože vetšina magnetických obvodu je presycena již pri 2násobku nominálního proudu, jinak by pri nominálu nebyly efektivní. Do rezonance jde dostat každý strídavý, nebo puvodne spínaný motor, i synchronní, nebo reluktanční.