Koloidní stříbro

[Tester]

Někde na netu jsem četl, že kromě jiného je důležité velmi rychlé přepínání polarity během celé elektrolýzy.

[Krisot]

hmm to je problem, pretoze co mi magistra vysvetlovala, kazdy 1/4rok cisia dest. pristroj a po tomto davaju vzorku na rozbor. Cistia to octom. Myslim, ze my potrebujeme cistejsiu nez je norma pre lakaren .. a ten ocot im velmi nevadi .. ale nam ano.
Z mojich skusenosti 10cm drotu na 2cm od seba mi vykazuje cca 100 - 150Kohm. Po pripojeni napatia pod 1mA je dobra destilka......
Koncim cca na 8 - 10mA co je podla mna cca 10ppm .ale skor kladiem doraz na skusku laserovym ukazovatkom.
Co sa tyka zmeny polarity, myslim, ze staci raz za cyklus.. koli rovnomernemu opotrebovavaniu.
aaa.. este jedno .. pouzivam cca 24V.. tvorba je pomalsia, ale mali by vznikat mensie castice... takze tolko.
Co sa tyka vysledkov....... pouzivam to ked mam nejake problemy kloktam tym, obcas si chlipnem.... ale... tazko je mi za ten cas povedat ze je to nejaka super medicina..... chce to asi viac casu .. a pozorovani.
Je tazko povedat co by bolo keby som pouzil konvencne kloktadlo .... neviem ... ale nevzdavam to ... a rad si vypocujem skusenosti aj inych. Sposoby pouzitia atd.
a este jedna vec... uz som sa stihol aj predavkovat... priznaky oslabenie tela, hnacka.. pomoze jogurt s biokulturami a za 24hod ste v povodnom stave ;-)

[jeff]

Vyrobil jsem též nějaké to koloidní stříbro. Barvu má jako poctivá ranní moč, laserové ukazovátko dělá celkem přesvědčivý paprsek. Ráno a večer si dám panáka a necítím žádné zvláštní změny. Ani po cca 10 dnech od výroby se na dně nic neusazuje, roztok je zcela čirý. Pro výrobu jsem použil zde obecně známý způsob 25V/max. 10mA. Vyjde to cca na 1h.
Sano mě inspiroval svým sháněním návodu na živou a mrtvou vodu, v 80 letech jsme se tím také nějak okrajově zabývali a nějaké výsledky dosáhli. Je to také dobrý způsob, jak si dávat do pořádku některé věci z ničeho nic vykazující poruchu. Vlastně to od těch 80 let nějak upadlo v zapomnění. Též doporučuji vyzkoušet.

Jeff

[sano]

Včera som bol v lekárne, kde poctivo destilujú vodu.mali práver čerstvú várku. Prevaril so v destilke 7 dcl fľašu od kompútu, dal som tam 2 dcl destilky, potom pridal kamarátom zhotovený prístroj( 30V, prúd som nemeral,) a čakal som. Asi po 20 min. bolo vidno laserový lúčik, ale išiel som až na 1 hod. Asi po hodine sa tiahli vo vode nejaké mráčiky od anódy ku katóde, ( obe elektródy tvoril do špirály stočený strieborný drôt hrúbky 1,5 mm, 10 cm), voda svietila pod lúčikom dosť intenzívne. Niekoľko dní som mal zápal vonkajšieho zvukovodu. Trpím tým už desaťročia od dôb keď som ešte potápal. Ráno to bolo o poznanie lepšie. Začal som to dávať aj manželke na zápal hlasiviek.
Na kolidnom striebre je nádejné to, že čiastočne aj detoxikuje. Napr. literatúra udáva vylučovanie ortute z tela. Kto máte poznatky ozvite sa.

Včera som dostal od martinaq nejaké prekladače z ruštiny. Mám vytipovanú stránku, kde sa píšu ruské skúsenosti s meiersom. Nie je toho veľa, ale žargón a odbornosť je pre mňa dosť orieškom. Snáď to zvládnem.
sano

[martinq]

Je podobné forum jako toto někde na slovenském webu ?

[Ivan]

Koupil jsem v Safině stříbrný drát prům. 1,4 o čistotě 99,9%. 50cm stálo 92,- .Na netu hodíš slovo koloidní stříbro do hledače a najdeš návody na výrobu elektrolízou. Z toho drátu se dá vyrobit litry koloidu. Zkušenosti, žena, dítě a já jsme měli v případě potřeby zlepšení problémů, nikomu z nás neuškodil, já to beru ještě preventivně lžičku denně. Po elektrolíze se musí se voda profiltrovat(černý sajrajt z elektrod). Zdá se mi že voda má trochu nahořklou chuť, vám taky?

Mohu potvrdit!
Je to opravdu dobrá věc,užívám již rok a ani jednou jsem ještě nebyl nachlazen ale taky jen preventivně.Ta nahořklá chuť,tak to je důkaz,že to máš dobře uděláno.Já to dělám z pamětních mincí,ono se toho stříbra tak moc neztratí a postup máš taky stejný.fajn.
Iv.

[Ivan]

Slušná cena , stříbro jsem psal kolik stojí, koupil jsem ještě laboratorní sklo a hnědou lahvičku se zabroušenou zátkou, dohromady za120,-. Laserové ukazovátko omylem mám (stojí kolem 200,-). Na výrobu používám 30V DC asi 25 minut , odběr 5-10mA. 3900,- slušný výdělek.

Stačí mít ten malý regulovatelný napaječ z GESu,nastavíš 12V a elektrody upevní 2mm od sebe a nemusíš mít čísté stříbro,stačí použít i svařovací stříbro.Jinak postup je stejný: 20min,destilka,přefiltrovat,uchovat v chladu a temnu,proti světlu trochu růžová barva,chuť nahořklá a jseš fit,faj.
Iv.

[habana]

jojo, poslední 2 roky jsem nedělal skoro nic jinýho, než se motal okolo koloidního stříbra. Takže myslím, že dotázky zvládneme hravě.

Co potřebujeme udělat: roztok (koloid) s co největším obsahem co nejmenších částic stříbra. Při tom samozřejmě do roztoku přejdou vytržením z katody i větší částice.
Jejich velikost závisí od dodržování všeobecných podmínek, které je při výrobě koloidního stříbra dodržovat.
Pro POUŽITÍ koloidního stříbra v humánní medicíně přicházejí v úvahu částice s rozměry v rozmězí od desetin nanometrů (samotné jednotlivé ionty stříbra) do několika desítek nanometrů (clustery až mnoha stovek atomů stříbra).
V případě, že proces výroby neukočírujeme v patřičných mezích, v průběhu výroby jsou patrné "rezavé závoje" jdoucí od katody, případně i po ukončení výroby je kapalina sice mnohdy čirá, avšak opaleskuje do medova, či jiného odstínu více či méně hnědé.
To, že vyrábíme směs několika velikostních tříd částic stříbra je patrné z několika jednoduchých testů:
1) barva vzniklé kapaliny dává odpověď na velikost částic stříbra - čím větší procentuální zastoupení větších částic, tím jde barva kapaliny více do hněda. To souvisí s vlnovými délkami vcházejícího (bílého slunečního) a odraženého ( = barva roztoku) světla a od VELIKOSTI částic, od kterých se světlo odráží.
KOLOIDNÍ STŘÍBRO, KTERÉ VYKAZUJE JAKÝKOLIV NÁDECH DO MEDOVA ČI HNĚDA JE NAPROSTO NEVHODNÉ PRO POUŽITÍ !!!!! Částice jsou příliš velké a je zvýšené riziko při jeho použití. Dobře vyrobené stříbro je naprosto bezbarvé, při jeho výrobě pak nejsou patrné žádné hnědě či jinak zabarvené částice oddělující se od elektrod během výroby.
2) prosvítíme li v absolutní tmě vodní sloupec vyrobeného koloidního stříbra, pak zviditelněná stopa nám ukazuje právě ty větší a velké částice.
Čím jemnější stopa laseru je, tím jsou částice stříbra menší, resp. tím je obsah větších částic menší.
to, že jsou přítomny i ionty stříbra, je patrně jasné. Jde jen, v jakém percentuálním zastoupení vůči ostatním rozměrovým frakcím jsou.
Ideálně koloidní stříbro sestávající pouze z iontů by nemělo vykazovat ve světle laseru stopu vůbec žádnou.
Zviditelnění částic stříbra v koloidním roztoku se nazývá TYNDALLŮV EFEKT a je jedním z důležitých nástrojů, jak měřit kvalitu koloidního stříbra.
Toliko trocha teorie.
Jinak samozřejmě: velikost částic lze po staru určit velice zhruba ze snímků z elektronového mikroskopu, v současné době jsou k dispozici moderní přístroje, které samy určí poměrně velice přesně percentuální zastoupení velikostních tříd částic daného prvku v roztoku.

Vyrobit kvalitní koloidní stříbro je snaha odůvodněná:
1) čím menší částice, tím větší povrch za stejné koncentrace (ppm) a tím větší účinnost vůči patogenům.
2) čím menší částice, tím se koloid rychleji pohybuje napříč celým organismem a je z těla rychleji vylučován a to všemi prostředky vylučovací soustavy. Jsou li částice větší, hromadí se v játrech.
3) čím čistší vstupní suroviny, tím čistší výstupní produkt, s čistotou vstupních surovin souvisín Argyrie, viz níže.
4) Extrémem je nemoc zvaná "Argyrie", která vzniká údajně usazením sloučenin (hlavně dusičnanů) stříbra v podkoží s jejich následným osvícením slunečním světlem. Z takového člověka se pak stává jakási chodící a slunečním světlem osvícená fotografická deska. Píši "údajně", protože tento úkaz znám pouze z literatury a navíc mi tam jaksi chybí vyvolání (= zviditelnění osvícené plochy) té lidské fotografické desky.
Nemoc se prý projevuje viditelně šedomodrozeleým zabarvením pokožky a je prý nereverzibilní.

vyrobit koloidní stříbro patřičné kvality není až tak úplně na jeden hmat,
při jeho výrobě sledujeme následující hodnoty:
1) kvalita vstupních surovin
2) teplota
3) pohyb roztoku při výrobě
4) čas zpracování
5) hodnoty proudu/napětí na elektrodách

Zanedbání některé z výše uvedených hodnot se nám může při výrobě vymstít právě vznikem velkých částic stříbra anebo, což je snad ještě horší, vznikem sloučenin stříbra, které jsou z našeho hlediska dobré tak leda na zevní použití (dobře se dá použít třeba např. na plísně...).
Nutno snad ještě podotknout, že sloučeniny stříbra takto vyrobeného jsou při zevním a vnitřním použití možná ještě nebezpečnější než koloidní stříbro s nadměrným obsahem velkých částic, v historii docházelo běžně k oslepnutí kojenců při ošetření jeich očí dusičnanem stříbrným, případně i k častým případům výskytu argyrie.

Vím, že dotazů asi bude víc, nicméně - ještě nějaké dotazy ??? ;O)

[lajos]

Krása narazit na odborníka. Zatím jsem z nikoho nevymámil průběh elektrolýzi, co se musí ohlídat (t,U,I) a jakým spůsobem prosím?
Zatím jsem používal 30V DC , proud podle vodivosti vody, jsem měl
až 10mA, čas 20-30minut. Vodu jsem použil nejdřív dest. z lékárny 0,5l za 22,- a pak demi vodu 20mikrosíemens.
Při vývinu se mi objevoval žlutavý závoj kolem elektrod, která se špatně rozlišuje od přechodu do hněda, trochu závisí na druhu osvětlení.
V článku WM magazínu psali že žlutavý závoj je správný?
Ag jsem měl 99,99 a něco, drát asi 1,4mm(již trochu ubylo).

[jeff]

Zdravím Tě Habana a jsem rád, že můžu vznést pár dotazů ohledně výroby koloidního stříbra. Kolidní stříbro jsme zde vyráběli ovlivněni různými zdroji informací a dospěli jsme k tomu, k čemu jsme dospěli a rádi se přizpůsobíme dobrým radám.
1 - jak důležitá, resp. jaká se ještě dá použít destilovaná voda k jeho přípravě? Měřiče vodivosti určitě všichni nemají, proto by chtělo definovat, např. 2 desky o velikosti 2x2cm z antikora ve vzdálenosti 2cm od sebe při napětí třeba 5V, jaký maximální proud mezi nimi má protékat?
2 - Podobná definice by byla třeba i na vlastní výrobu, protože každý bude mít určitě jinou plochu elektrod, většinou válcových (Ag dráty), tak by chtělo znát, jaký proud má téci na plochu 1cm2 jedné elektrody.
3 - Při výrobě se tvoří jakýsi nepěkný oxid stříbra, lze jej hned od začátku eliminovat?
4 - Četli jsme též nějaké informace, že při výrobě se má po určitých časových úsecích měnit polarita a frekvence pulsního pracovního proudu
5 - teplota se předpokládám má pohybovat okolo 20stupňů C
6 - Indikace. Z vlastní zkušenosti vím, že při použití stejné vody, při stejném napětí a tím i stejného proudu, stejnných elektrod a teploty, trvala výroba v různých dnech různou dobu. Dá se určit nějaká standardní doba výroby? Laserové ukazovátko byl dobrý indikátor. Pokud se má používat jen pro zjišťování eventuelních nedostatků koloidu, nezbývá nám než věřit, že se ty drobné částice velikosti zlomků nm opravdu vytvořily. Elektronový mikroskop asi má opravdu málokdo. Neexistuje ještě nějaký jiný způsob?
To jsou hlavní problémy, které by bylo třeba objasnit. Je toho dost, ale pořád to není vše. Ostatně jako platí pro všechno, co se dělá, že nic není tak jednoduché, jak to vypadá.
Takže zatím díky!

Jeff

[habana]

...se vomlouvám, byl jsem pár dní mimo, v několika dnech dám dohromady nějakou vyčerpávající odpověď.

[Nobody]

Nazdar panovia,
len dve informacie:
1.striebro pre sperkarske ucely obsahuje aj trochu medi je to tzv99,95???mozem zistit presne
2.Najcistejsiu vodu aku zozeniete je lekarnam uz dodavana balena voda na ocne roztoky.Neviem ci sa da bezne kupit popytajte sa na to.

[habana]

MATERIÁL ELEKTROD: Vyhovuje stříbro pokud možno jen nejvyšší čistoty, dá se říct, že Safina ve Vestci u Prahy vám na zakázku udělá stříbrné plechy tak velké, jak budete potřebovat.
V USA a Kanadě používají také "Sovereign Silver", což je mincovní stříbro, stříbrné dolary z doby minulé totiž byly raženy z poměrně velice čistého stříbra.
Moc to ale nedoporučuju, už jenom proto, že prostě minci nelze nějakým pořádným způsobem nakontaktovat na přívodní kabely.
Všeobecně: žádejte stříbrné elektrody o čistotě 99,99 (případně 99,94)
Tato čistota je již dostatečná a takto čisté stříbro (99,94) v Safině umí.
Čistotu 99,99 od nich ani nechtějte, je to marný.
Ještě ale počkejte, než napíšu něco o volbě velikosti elektrod atd.,
koukněte zatím na http://www.safina.cz
Moc se toho ale na této adrese nedozvíte, lepší je objednávat materiál přímo u pramene: Safina, odbyt stříbra, paní Květa Hroníková, tel.: 241024272.
Safina po dohodě zašle materiál i na dobírku.
Jak jsem ale již napsal, počkejte, až napíšu vše a budete mít zcela jasno, jinak se patrně nevyhnete tomu, že objednávka nebude odpovídat reálným požadavkům, ale pouze vašim představám. Taky se mi to napoprvé stalo.
V posledních letech cena stříbra šla hodně nahoru a navíc pro naše účely je potřeba 2x čištěné stříbro a to ceně také asi neubere. Takže si připravte nějakej ten tisíc na zaplacení dobírky. V každém případě však doporučuji všem, aby požadovali od výrobce CERTIFIKÁT, ve kterém výrobce analýzou vyrobených desek garantuje naměřenou čistotu/obsah příměsí, který v certifikátu výrobce vypíše.
Dávají ho tuším zadarmo, tak proč toho nevyužít. Nekupujte stříbro od překupníků a bez certifikátu, v podstatě tak kupujete zajíce v pytli.

[habana]

VELIKOST ELEKTROD, PROUD, TEPLOTA, MÍCHÁNÍ A DESTIL. VODA
Velikost elektrod by se měla řídit několika aspekty:
1. jak velkou produkci stříbra zamýšlím. Čím větší plocha elektrod, tím větší proud, ergo kladívko tím vyšší produkce stříbra v čase. Pro domácí spotřebu podle mé zkušenosti bohatě vyhovuje činná plocha (jedné) elektrody cca 30 cm čtverečných, příprava cca 700ml sttříbra o koncentraci cca 10ppm trvá asi 45 minut.
Činnou plochou elektrody rozumějmě veškerou plochu, která přijde do styku s elektrolytem (destilkou).
2. Při volbě tvaru elektrod musíme brát v potaz tvar reakční nádoby, její průměr a výšku, výšku elektrolytu v nádobě.
3. Při stanovení rozměrů elektrod bychom si měli uvědomit, že nádoba by měla být uzavřená, viz dále a elektrody by měly vést mimo prostor reakční nádoby (nedoporučuji spojování elektrod s kabelem v prostoru nádoby, zcela jistě by docházelo k elektrolytickému procesu přívodního vodiče.
4. Je třeba vzít v úvahu, že elektrody je nutné po každém procesu vyčistit do stříbrného lesku (na elektrodách se usazuje při elektrolýze kysličník stříbrný, který je nutno eliminovat), takže je vhodné, aby elektrody nebyly z tenkého materiálu, aby se čištěním nedeformovaly.

Z výše uvedených důvodů jsem zvolil pro výrobu elektrod poměrně robustní materiál o rozměrech 2,5 x 13 x 91,3 mm, kde výškou elektrody 91,3mm je myšleno ohraničení činné plochy elektrody; ve skutečnosti jsou elektrody delší, jejich reálná délka závisí na výšce nádoby tak, aby elektrody šly až mimo činný prostor reakční nádoby, kde na ně jsou připojeny šroubovým spojem přívodní kabely.

Proud tekoucí obvodem je nejvhodnější nastavit na proudovou hustotu 0,155mA/cm čtvereční (rozumějme tím činnou plochu jedné elektrody).
Mnou používaná soustava elektrod (2 identické elektrody kterou jsem popsal výše) poháním proudovým zdrojem, kde proud je nastaven na konstantní hodnotu Iconst=5,0 mA.
Použití většího proudu znamená produkci větších nežádoucích částic, jejich vznik je viditelný pouhým okem jako "rezavý závoj" vznikající při elektrolýze na elektrodách, případně pak změnou barvy elektrolytu na nejrůznější odstíny hnědé.
Z nejrůznějších důvodů se pak směr proudu elektrodami reverzuje, to jest anoda se během elektrolýzy prohazuje s katodou a naopak. Toto se děje během celého procesu v intervalech, které byly stanoveny na 20 sekund.
To znamená, že 1x za 20 sekund se změní smysl tekoucího proudu elektrolytem, katoda se stane anodou a naopak.
Vzhledem k výše uvedenému popisu zdroje chci zdůraznit, že jde o proudový zdroj, což znamená, že ten v závislosti odporu elektrolytu nastavuje zdroj své výstupní napětí tak vysoko, aby elektrolytem tekl nastavený proud (v mém případě 5 mA) a to za všech okolností. Výsledek je tedy do velké míry závislý na parametrech tohoto zdroje, zvláště pak na maximálním dosažitelném výstupním napětí.
Důsledkem toho může být, že na začátku elektrolýzy napětí na elektrodách může dosáhnout v prvních sekundách procesu až řádově několika stovek voltů až řádu kilovoltů. Toto napětí prudce klesá dolů tak, jak se z elektrod uvolňují ionty stříbra a elektrolyt se stává s časem vodivějším a vodivějším. Elektrolytický proces pak končí (v mém případě po 45 minutách) s napětím na elektrodách někde u 26V, přičemž tedy stále zdůrazňuji, že elektrolytem od počátku do konce procesu teče konstatní proud.
samozřejmě, že mnozí používají k výrobě koloidního stříbra nejrůznější zdroje (většinou napěťové), čímž se také dostanou ke kýženému výsledku. Bohužel ale proces s tímto zdrojem nelze jaksi pořádně kočírovat a dochází tedy k výrobě stříbra s abnormálně velkým podílem obrovských částic.

Protože ale vše souvisí se vším, je nutné ještě zdůraznit teplotu, která velkou měrou ovlivňuje vodivost elektrolytu, doporučuji pracovní teplotu někde u 50 st. Celsia, ne výše.
Jinak na elektrodách VZNIKAJÍ BUBLINKY, které se na povrchu elektrod mohou tvářit jako izolant.
Teplota by měla být konstantní během celého procesu a hraje největší roli na začátku elektrolýzy, kdy velkou měrou ovlivňuje rychlost nastartování celého procesu.

Abychom završili seznam podmínek, je velice vhodné elektrolytem při procesu velice jemně míchat.
Nejvhodnější je použít nějakou pomaloběžnou míchačku, počet otáček optimálně 60-120 ot/min., elektrolyt by měl být po celou dobu jemně promícháván. Někteří lidé používají k promíchávání vzduchovací motorek do akvária, já se spíše kloním k promíchávání pomaloběžnou míchačkou s regulací otáček.

POZOR: nikdy nepřidávejte žádné chemické příměsi, jinak to co vyrobíte není nikdy čisté stříbro, ale jeho sloučeniny, které mohou být dosti nebezpečné.
Proto prosím žádný chlorid sodný, zcela spolehlivě tak dostanete komplex stříbrných solí, kterými si zcela jistě ublížíte.
Jediné co se dá přidat při startu procesu, je malý obsah koloidního stříbra, které zvýší vodivost elektrolytu a tak začátek procesu zcela zásadně urychlí.
Nicméně použitím dobrého zdroje konstantního proudu proces nastartuje ihned a rychle.

DESTILOVANÁ VODA:
Kvalita vstupní vody je podstatná část, která zcela zásadně ovlivňuje kvalitu vznikajícího koloidu. Čím horší voda, tím masivnější vznik sloučenin stříbra.
Jako mezní hodnota je brána vodivost vstupní destilované vody 1,5 mikrosiemens, kdy je ještě možné takovouto vodu akceptovat.
Nicméně platí: čím lepší destilka, tím lepší výsledek.
Platí ale také, že tím také menší počáteční vodivost a tím v případě nevhodného zdroje i daleko delší start elektrolytického procesu.
Dobrý zdroj to ale vždy spraví.
Osobně používám destilku, u které výrobce garantuje max. vodivost 0,7 mikrosiemens, dost často ale je vodivost daleko někde u 0,2 - 0,3 mikrosiemens, což se mi dost líbí.

O měření vodivosti a o měření toho co jsme vyrobili (kde a jak) zase někdy jindy.

[lajos]

Abych pochopil se zeptám : při použití zdroje napětí 30V DC začátkem teče několik mA kté se asi běhe 5-10 minut se zvýší na 5 mA a po asi 30minut končím na 10mA. Proč by se mělo vytvářet tímto spůsobem koloid stříbra větších průměrů než žádané? Logicky vyplývá že průměr částeček stříbra přímo souvisý s proudem, tak že by sme neměli přestoupit těch pět mA?
Jestli úsilí, použít zdroj konst. proudu s několika setvoltovým napájením, není neůměrně nákladné vůči zdroji s jednoduchým náběhem proudu, po integraci plochy (časxproud) dostaneme stejný(podobný) výsledek.
Nebo spíš otázka, jak velkou chybu děláme s tím jednoduchým vyvíječem, než si člověk vyrobí s konstantním proudem? a i tam nakolik je důležité mít až ty kV na začátku procesu (to musí bít regulátorek!!!!!) ?
Používáš dost velkou plochu elektrod, ty teda musí být opravdu drahý.
V safině jsem kupoval ty Ag dráty za 8 Kč,- za gram s čistotou 99,9... dál nevím s touto hodnotou jsem byl laicky spokojen.
Skutečně nejzajímavější by byli info jak zjistit co jsme si vyrobili, odhaduji že není to tak jednoduché, dej si načas , nikam tě neženeme.