Rezonance - Volná Diskuze

[Akord]

1)... ZD sú pomerne pomalé.
2)...preto sa obvykle ako ochrana proti nej používa rekuperačná dióda alebo rekuperačné vinutie, ktoré túto energiu privádza naspäť do zdroja. Je to časť elmg energie, ktorá sa nespotrebovala žiadaným smerom, preto prudko narastá úmerne rýchlosti ukončenia prúdového impulzu.
3)...Ak by sme chceli čerpať voľnú energiu, potrebovali by sme pravdepodobne niečo ako anténu na jej zvedenie do cievky - vhodný magnetický impulz máme k dispozícii.

1. Bol by problém urobiť indukčnosť, aby ju ZD v tom zapojení nestihla, pretože sa napatie na nej neprepóluje. ZD má však obmedzený prúd a silná cievka ju výkonovo môže preťažiť. Tlejivka je nevhodná, o jej pomalosti ťažko diskutovať, funguje dobre na desiatkach MHz.
2. Áno, ale žiadna energia na indukčnosti nenarastá úmerne rýchlosti ukončenia impulzu. Tak narastá napatie, energia na indukčnosti je úmerná jej kvadrátu prúdu.
3. Na to však netreba motor. Samotná indukčnosť s kapacitou VE nečerpajú, to by sme už zistili. Dúfam, že VE nikto nezíska, lebo sa nemám chuť piecť v biosfére.

[MartinS]

Dotaz?

jake ucinosti muzu dosahnout pri rezonanci? n>>1? Je to mozne s rezonanci elektickou nebo i mechanickou? Existuje nekde detalinejsi popis rezonancniho jevu kde ucinost je vetsi nez >>1 a je tam napsano neco vic, nez ze dojde k poskozeni?

Dik Martin

[Akord]

Rezonance elektrická i mechanická je pasivní a proto výlučne ztrátový proces s n<1.
Protože pri ní nabývají fyzikální veličiny maxima, tak se pri ní dejí ruzné pro nekoho nečekané veci, treba se neco ulomí, utrhne, prorazí, nebo upeče. Navíc koluje v rezonančním obvodu energie vetší, než budící, to je však logické, jinak by se rezonance neprojevila, a je to dáno tím, že se musela nasbírat postupne po nekolik kmitu. Pusobí to pak nekdy záhadne. Je ale pochopitelné, že co se postupne nasbírá a pak naráz mine, že pri tom minutí je efekt vetší.

[MartinS]

Rezonance elektrická i mechanická je pasivní a proto výlučne ztrátový proces s n<1.
Protože pri ní nabývají fyzikální veličiny maxima, tak se pri ní dejí ruzné pro nekoho nečekané veci, treba se neco ulomí, utrhne, prorazí, nebo upeče. Navíc koluje v rezonančním obvodu energie vetší, než budící, to je však logické, jinak by se rezonance neprojevila, a je to dáno tím, že se musela nasbírat postupne po nekolik kmitu. Pusobí to pak nekdy záhadne. Je ale pochopitelné, že co se postupne nasbírá a pak naráz mine, že pri tom minutí je efekt vetší.

Děkuji za odpověď

ALE
příspěvek martinaq říká cosi jiného viz. dole
s rezonancí si moc nehrajte, pokud se vám povede najít frekvenční harmonické vlny můžete zlikvidovat časoprostor, vše kolem nás pulsuje pokud vyšlete stejnou hodnotu v pravý okamžik astalavista bejby

pár let zpět vyhlašovaly kapacity, že se jim v urychlovači povedlo zažehnout mini hvězdu, existovala pár mili nebo micro sekund, až se jim z té hvězdičky stane mini černá díra co myslíte, bude vysávat okolí jako ta "normální?"

Podle toho co píšete je to nerealné?

[Akord]

V prírode je hodne neznámého. Rezonance však sama o sobe nemusí znamenat ztrátu stability. Pokud se neco rezonancí zhroutí, pak často jen lokálne. Pro porádnou EM rezonanci v makrosvete težko budeme hledat prvky a zdroje, jaké treba používá vojenská technika. Pritom neznám prípad, kdyby se projevila treba nelinearita vakua/prostoru pri prenosu EM vlny. Proste se začne dríve ničit hmota, ze které jsou udelány prvky vyzarující energii. I ve vakuu pri velkých intenzitách elektrického pole nejdrív nastoupí emise elektronu z antén, nebo výboj. Nevím zda má prípadný éter nejakou porušitelnou vazbu, treba vyít navíc pritom do úvahy, že pomer E a H ve vakuu je konstantní a dán impedancí vakua (377ohmu, jako odmocnina pomeru E/H), čím je ohraničené lokální objemové maximum vyzáreného výkonu pri daném rozmeru prvku. Je jasné, že nízké frekvence a obrovské rozmery antén umožňují vydatnou rezonanci, ne však na jednotku objemu, aspoň tak si to zatím myslím.

[Elektro]

s rezonancí si moc nehrajte, pokud se vám povede najít frekvenční harmonické vlny můžete zlikvidovat časoprostor, vše kolem nás pulsuje pokud vyšlete stejnou hodnotu v pravý okamžik astalavista bejby

S týmto by som nesphlasil. 1cm kubický vákua (priestoru) skrýva v sebe podľa súčasnej vedy energiu 10na19 W. Aby sa narušila celistvosť časopriestoru, musalo by sa pracovať s energiami minimálne na tejto úrovni a to nedokážeme tak skoro. Veď vodíková bomba pri výbuchu emituje obrovsky silný rádiový impulz so širokým spektrom a časopriestor je celistvý. A ľudstvo od objavenia stiedavého elektromagnetického poľa generovalo prakticky celé spektrum elektromagnetických vĺn od 0 až do okolo 100 GHz a časopriestor je stále celistvý. A silne pochybujem, že sa v domácich podmienkach toto spektrum alebo výkon podarí prekonať.

pár let zpět vyhlašovaly kapacity, že se jim v urychlovači povedlo zažehnout mini hvězdu, existovala pár mili nebo micro sekund, až se jim z té hvězdičky stane mini černá díra co myslíte, bude vysávat okolí jako ta "normální?"

O čiernych minidierach sú sporadické záznamy už z minulosti a stále sme tu. Slnečná sústava ako samostaný regulačný systém si s čiernymi dierami do určitej energetickej hladiny poradí.

[MartinS]

Dobrý den,

děkuji za odpovědi.

Snažím se pochopit co se vlastně při rezonanci děje. Jestli to dobře chápu.
Při elektické rezonanci LC paraelne dochází k vyrušení reaktančních šložek a zůstavá R. Když má LC velké reaktance dochází při rezonanci ke zničení obvodu, ale toto ještě neznamená, že mám učinost n>>1.

Stale si nedokažu predstavit rezonanci elektrickou a mechanickou současně. Napadá mne příklad cívky s jadrem o vlnove delce, která odpovídá frekvenci f LC obvodu? Čeho tím dosahnu? Vysílání radiových vln? K tomu potřebuji přece anténu.

Jaký je rozdíl mezi dipolem a civkou o jednom zavitu a stejne delce ? Rozdíl ve tvaru? Je možné, aby mi taková cívka fungovala jako antena?

Škola mne naučila počítat s těmito veličinamy, ale nějak jsem nepochopil určité detaily. Proto se omlouvám za své "povrchní" znalosti.

[Akord]

Pan Kopecký si spíše pohrává s čísly, protože jsem ho na nekolik klíčových chyb upozornil a nedokázal na ne reagovat, prípadne to nechal tak. Cvične jsem to podrobne prošel. Jeho vztah o účinnosti buzeného motoru je chybný, stejne jako vztah pro energii cívky s časove promennou indukčností (vztah W=L*I*I/2 nejde použít, pokud se indukčnost v čase mení, jako to delá zasouváním jádra).
K predešlému príspevku - rezonanční kondenzátor se nepočítá ze zmerené indukčnosti pri zatížení odporem. Dobrý transformátor transformuje odpor na jiný odpor v transformačním pomeru, taková indukčnost je nepoužitelná, je zmerena spíše rozptylová indukčnost. Zrejme i to je duvodem, proč se doporučuje použít kondenzátory 2, protože na rezonanci trafa stačí normálne jeden. Navíc by tech 630V naprázdno mohlo být málo, bežne z toho jdou kilovolty až do prurazu, pokud je vhodný pomer impedance zdroje a pomeru L/C, a jádro se predem nepresytí. Normální rezonance trafa je s uvážením indukčnosti naprázdno, nebo lépe pri toku magnetizačního proudu. Podle toho, zda obvod budí napeťový, nebo proudový zdroj se kondenzátor dá sériove, nebo paralelne, to vše napríklad za predpokladu, že reaktance té indukčnosti je mnohem vetší, než vnotrní odpor zdroje. Pak mužu rezonanci tlumit nejakým ztrátovým odporem, pokud je to treba s ohledem na danou aplikaci. Kondenzátor muže být i na sekundáru, pokud je zátež zkrat, nebo impedančne vhodná zátež. Jeho velikost je pak prakticky puvodní krát transformační pomer trafa (pokud trafo transformuje nadol, tolikrát stoupne kapacita), protože ve stejném pomeru se transformuje i indukčnost.

Pokud by nekdo silou mocí chtel parazitní rezonanci pomocí už uvádené rozptylové indukčnosti, tak ta se zmerí na primáru pri zkratovaném sekundáru.

Jako anténa muže pracovat dipól, smyčka, nebo šterbina jako prestríhnutí v plechu. Jde jen o správný rozmer antény pro danou frekvenci.
Tu jednu mechanickou rezonanci lze prepočítat na elektrickou, a zapojení se bude chovat jako soustava 2 rezonančních obvodu. To se stejne delá napríklad v akustice pri studiu vlastností mikrofonu a reproduktoru, nebo jiných elektromechanických prvku.

[Elektro]

Pokud by nekdo silou mocí chtel parazitní rezonanci pomocí už uvádené rozptylové indukčnosti, tak ta se zmerí na primáru pri zkratovaném sekundáru.

Vo výpočte kapacity rezonančného kondenzátora s indukčnosťou podľa citácie, vypočítame rezonanciu transformátora pre skrat na sekundárnom vinutí. Ak by sme zmenšili záťaž sekundáru nastane jav, pri ktorom v prípade bez záťaže dôjde ku zničeniu rezonančného obvodu rapídnym nárastom napätia na ňom. to znamená, že ak chceme pri zníženej záťaži udržať napäťové pomery na pôvodnej úrovni, musíme meniť buď indukčnosť alebo kapacitu v rezonančnom obvode. Ak nechceme meniť indukčnosť či kapacitu, musíme zmeniť frekvenciu. Preto je potrebné pre každú záťaž na sekundáre merať indukčnosť primáru a vypočítať rezonančný kondenzátor, lebo v inom prípade neudržíme požadované napäťové pomery.
Nevýhoda rezonančného transformátora spočíva v zmene napäťových pomerov pri zmene záťaže pri pevne nastavených prvkoch rezonancie. Z tohoto vyplýva, že ak chceme použiť rezonančný transformátor bez zmeny prvkov rezonancie, musíme dodržať nemennosť záťaže, alebo pri premennej záťaži adekvátne a dostatočne rýchlo meniť hodnotu jedného z prvkov rezonančného obvodu.
Keď si transformátor predstavíme ako elektromotor, potom záťaž na sekundáre transformátora sa rovná mechanickej záťaži elektromotora.
Takto som to vydedukoval z článkov pána Kopeckého. A ak sa mýlim opravte ma prosím. Nerád by som zostal hlúpy.

[Akord]

1. Vo výpočte kapacity rezonančného kondenzátora s indukčnosťou podľa citácie, vypočítame rezonanciu transformátora pre skrat na sekundárnom vinutí. Ak by sme zmenšili záťaž sekundáru nastane jav, pri ktorom v prípade bez záťaže dôjde ku zničeniu rezonančného obvodu rapídnym nárastom napätia na ňom.
2.Keď si transformátor predstavíme ako elektromotor, potom záťaž na sekundáre transformátora sa rovná mechanickej záťaži elektromotora.

1. Veď to je rezonancia s rozptylovou indukčnosťou trafa, ako som písal. No a tiež v tomto prípade bez problémov môže prísť k zničeniu rezonančných prvkov. Kvôli predstave- ideálne trafo rozptylovú indukčnosť nemá. A toto ideálne trafo, keď zaťažíš odporom na sekundáre, tak pri nenulovej frekvencii nameriaš na primáre čiste odpor a žiadnu indukčnosť. Ak bude reálne trafo kvalitné, tak prúd trafa naprázdno bude oveľa menší ako desatina voči menovitému pri povedzme transformačnom pomere 1:1. Takže ten zaťažovací odpor bude voči tej indukčnosti takmer skrat. Pritom však trafo naprázdno bude ohromne rezonovať s jeho ohromnou indukčnosťou voči prípadu, keď bolo zaťažené tým odporom a mohlo skôr rezonovať s jeho rozptylovou indukčnosťou, ktorá je pri takom trafe aspoň zase 10x menšia. To sú predsa v elektrotechnike dobre zavedené pojmy - indukčnosť trafa je indukčnosť naprázdno a rozptylová je indukčnosť nakrátko, pričom obe môžu rezonovať často na rádovo vzdialených frekvenciách. Odpor s tým prakticky nič nemá a rezonanciu frekvenčne posúva len mierne, pokiaľ ju jeho nevhodná hodnota príliš netlmí. V oboch prípadoch však jeho pomer voči indukčnosti určuje vyrezonované napätie či prúd.
2. To nie je príliš výstižné. Najprv preto, že máš na mysli zrejme asynchrónny motor s kotvou nakrátko, ak uvažuješ striedavý prúd a porovnávaš s trafom. Iný motor porovnať s trafom ide ešte horšie. Tento motor má však rotor skratovaný a pomerne malým odporom. Takže nezaťažený motor naprázdno by mal zodpovedať zaťaženému trafu ? Zrejme nie, pretože nedávaš pri porovnaní do súvisu otáčky a sklz.

[Barbucha]

Dobrý den,

děkuji za odpovědi.

Snažím se pochopit co se vlastně při rezonanci děje. Jestli to dobře chápu.
Při elektické rezonanci LC paraelne dochází k vyrušení reaktančních šložek a zůstavá R. Když má LC velké reaktance dochází při rezonanci ke zničení obvodu, ale toto ještě neznamená, že mám učinost n>>1.

Stale si nedokažu predstavit rezonanci elektrickou a mechanickou současně. Napadá mne příklad cívky s jadrem o vlnove delce, která odpovídá frekvenci f LC obvodu? Čeho tím dosahnu? Vysílání radiových vln? K tomu potřebuji přece anténu.

Jaký je rozdíl mezi dipolem a civkou o jednom zavitu a stejne delce ? Rozdíl ve tvaru? Je možné, aby mi taková cívka fungovala jako antena?

Škola mne naučila počítat s těmito veličinamy, ale nějak jsem nepochopil určité detaily. Proto se omlouvám za své "povrchní" znalosti.

Jestli tě ještě zajímá problém rezonance nebo jsi se k tomu ještě nedostal koukni na

http://free-energy.webpark.cz/?X

dost dobrých věcí a nejen o rezonanci.

[jeff]

Je toho víc ne netu, ale nic podstatného. Tyhle věci s 50Hz rezonancí řešil někdy v 80 letech pan Stepanov v Rusku, více pak v dalším souboru

[beetoven]

Zde přikládám disertační studii o transformaci a její problematice, je zde
vyšetřovaná problematika spínacích proudů a různé konstrukční technické
návrhy a řešení včetně odmagnetování - sycení jádra transformátoru.
Soubor je ve formátu PDA - 7 mega.
Rozbor problematiky je obsáhlý s výpočty a tabulkami s praktickými důkazy.
Obsah studie je určený pokročilým elektrotechnikův a inženýrům.

Jinak GOOGLE pomůže všem kdo umí hledat a zajímá se o podobnou
problematiku a konstrukční řešení.

http://www.ulozto.cz/xAPKHe7/disertace- ... stroju-pdf

[Slavek Krepelka]

Zde přikládám disertační studii o transformaci a její problematice,

Mno, to už je jiné kafe Beetovene. Děkujeme Ahoj, Slávek.

[beetoven]

Slávku...
Díky za pochvalu, již jsem zde někde psal, že nejsem skeptik a jsem ochoten
debatovat na toto téma, ale samozřejmě jen za předpokladů, že to má reálný základ
a nerad se potýkám s fanatickými rádoby vynálezci, který se za žádnou cenu nedají
ničím a nikým¨přesvětlit o svým omylu.

K tématu oscilační obvody a paprsky X - ionizované záření:
http://uloz.to/xLmH6At/ionizacni-detekt ... naplni-doc

V popisu níže v tématu o kondenzátorech.
Diplomová práce: Elektret: http://uloz.to/xE3TuZh/elektret-pdf

Sám mám shromážděných mnoho podkladů a patentů od prvopočátku expanze
elektrotechniky - je to můj koníček od školních let. Schématy systémů jsem
se zabýval a některé i sám prověřoval, ale nejdříve, než se člověk pustí do
práce je lepší si udělat teoretickou analýzu - ušetří to mnoho času pro jiné
zajímavější věci.

Pokud se někdo chce opravdu zajímat o energii zadarmo ( volná energie ) měl by
si nejdříve vystopovat v historii prvopočátky systémů a patentů. Je to dobrý start
a bude se každému potom lépe pracovat a pochopit i dnešní popularizované
patenty. Dokáže analýzou včas vyloučí podvodníky, i když s části, ale jen opravdu
s jedné části splňují podmínku použité konstrukce osvědčeného systému a nebo
generátoru. Já této prezentaci systému říkám: dokonalost sama - poloviční pravda
je jen dobře zmanipulovaná lež.

Teslův generátor, jak prameny popisů a sám na to upozorňoval, že se musí
dodržet technická konstrukce aby bylo dosažení ionizovaného záření.
Podotýkám: ionizovaného záření - paprsky X, nikoliv efekt, který se nám dnes
předvádí jako běžně konstruovaná Teslova VF indukční cívka !

Žádný moderní spínací obvod, na jakékoliv bázi nemůže nahradit uvedené
zapojení a to jako elektrotechnik mohu potvrdit, lze tohoto efektu dosáhnout jen
v elektronkách a modernější maserech - dotovaný polovodič běžného
transistoru se prorazí.

Jak začala radiotelekomunikace ? Jiskřištěm - a co je na něm tak zvláštního ?

To právě - jiskřiště Tesla při svém popisu zdůrazňoval, protože při vysokém napětí a
vybití kondenzátoru ( oscilační obvod ) dochází v jiskřišti k narušení energetických hladin
atomů, elektrony získávají nadměrnou kinetickou energii - definuji velice zjednodušeně.

Morayovým generátorem, on sám právě využil tohoto poznatku a sám si elektronku
navrhl a zkonstruoval podobně jako sám Tesla.
Tento fyzikální jev se dá na Google dohledat, abych ho nemusel podrobně popisovat.
Ionizační záření - paprsky X
V elektronce při 15KV až 25KV dochází k bombardování katody a vlivem vysokého napětí
jsou elektrony urychlovány na enormní kinetickou hodnotu 0,3 rychlosti světla a při
dopadu na katodu narušují energetické obaly atomů a dochází k lavinovému nárostu
energie - ionizačního záření X.

Jako první nevakuovanou elektronku se studenou katodou a oscilačním obvodem, kterou
popisoval Tesla používal právě na volnou energii. Studená katoda je dnes moderní výraz, tak
že ho v popisujících patentech nenaleznete. Kondenzátory si vyráběl sám a nemají s
dnešními nic společného. Tesla zdůrazňoval dielektrikum a dnešní výraz:
elektretové dielektrikum, abych nezaváděl chyby - popisoval jich více a to pro každé
zapojení zvláště. Příklad dnešní svitkový a deskový s použití slídy.

Chce to studium aby člověk pochopil odkaz starých vynálezců a nic se nesmí pominou
ani zanedbat, vše je důležité, často se to může v dnešní době zaměňovat za podobnou
věc, i když plní stejnou - podobou funkci !