Testatika - diskuze

[NAVAR]

Zde naprosto souhlasím. Pěkně a výstižně napsané. Kdo nepochopí rozdíl mezi izolátorem a izolantem moc šancí nemá. "Benzín do plexisklové lahve si může nalít jenom pyroman, do skleněné lave ten kdo ji nerozbije"

Nic není zadarmo. Třeba než jsem se pustil do "šumáku" tak jsem několik týdnů ležel ve stozích patentů, knih a to mi ještě pomohly dřívější znalosti a občasná konzultace.
Praktické provedení, zapojení v beta verzi pak proběhlo během asi dvou hodin a výsledek mne nadchnul i když vím že to ještě není pravé ořechové.
Nejde o to to "zbastlit" Jde hlavně o to pochopit princip, třeba i vlastními slovy.

Přeji pěkný den a úspěch.

[corp]

Osobně doma mám elektrostaticky genrator koupený, koupil jsem si ho puvodně jako bezpečný zdroj vn pro vyrobu elektretu a ve tmě mně ho napadlo skusit, ale souvislost z testatikou mně pořad nedochází. Skoušel jsem nabít jádro cívky zaporně i kladně a sledoval odezvu na nabitý kondenzátor(tlumená oscialce) permeabilita takoveho jadra je evidentně jiná ale stejnk z toho nejsem chytrý,...atak se pořád ptám a snažim se to pochopit, nepotřebuju oficialní technické vyrazy, výklad někoho kdo si na to přišel a ma svuj slovník je mnohem cenejši, proto sem se ptal na vysvětlení lindenova pokusu.

Aha, tak už ne anonym
Když mezi nástavce AlNiCo podkovového magnetu vložíme kondenzátor, a magnet použijeme jako jádro cívky snímající VF pole, objeví se na kondenzátoru napětí. Ale pozor! Výsledek měření v Linden (proto "lindenský pokus") s největší pravděpodobností neodpovídá skutečnosti - tato napěti nelze měřit digitálním voltmetrem! Nedoměříte se, údaj může být hodně vysoký. Bez VF voltmetru to nejde. Otázka je, kde se nacházel VF zdroj, ale jak to tam znám, dílna má dřevěné stěny a lišák Baumann to předváděl na stole u stěny dílny...
Malý trik na příliš vlezlé zvědavce, ale na platnosti předvedeného principu nic nemění. Zopakovali jsme a je to funkční...

[Merlin]

http://www.spaceandmotion.com/science-p ... agrams.htm

[omikron]

Jsou nějaké segmenty ve vnitřní mezeře mezi disky, tj na zadní straně prvního disku a na přední straně druhého disku? Nebo jen zcela vpředu a zcela vzadu?

Z jakého materiálu by měly být? Hliník?

Ano, zadní disk (vinyl) má segmenty z obou stran. Vnitřní segmenty musí být magnetizovatelné, ale pouze za provozu - velmi slabý zbytkový magnetizmus není na škodu. Tím hliník v této sekci samozřejmě odpadá. -gewo-

[ma311]

Tak som niečo zohnal, uvidime...

[Waldes]

Jsou nějaké segmenty ve vnitřní mezeře mezi disky, tj na zadní straně prvního disku a na přední straně druhého disku? Nebo jen zcela vpředu a zcela vzadu?

Z jakého materiálu by měly být? Hliník?

Jeden z kotúčov má aj vnútorne segmenty ale viac ti o tom určite vie povedať GEWO.
Waldes.

[poota]

Zkuste zauvažovat nad tím, jak je rozloženo pole v podkovovém (nebo i tyčovém) magnetu. Je nejsilnější na okrajích, na pólech, nebo naopak přesně uprostřed, tam kde se magnet chová navenek netečně?

Přesto, že to na první pohled nevypadá příliš logicky, mám za to, že pole magnetu je v kterékoli jeho části naprosto stejné, ovšem poněkud svérázným způsobem. Pro názornost si stačí představit tyčový magnet jako dlouhý obdélník, který je úhlopříčkou rozdělen na dva proti sobě směřující pravoúhlé trojúhelníky. Na tom konci, kde je nejsilnější severní pól, je zároveň nejslabší pól jižní - a pochopitelně na opačném konci naopak. Uprostřed jsou tedy oba "póly" přesně stejně silné, takže se navzájem zneutralizují.

Z toho ovšem vyplývá, že úzká cívka bude svým polem ovlivňovat oba póly stejnou intenzitou pouze tehdy, bude-li umístěna přesně uprostřed.

[poota]

Gewo 14.3.2008: "Z toho plyne, že unášeče musí být na disky lepené a nejlépe ze stejného materiálu (slepením několika vrstev plexi na sebe a osoustružením). Lze použít krátké mosazné kolíčky, které ale nesmí zasahovat hlouběji než do poloviny tloušťky materiálu disku. Doporučuji použít na každé straně uložení dvě ložiska."

Použitím ložiska o velkém vnitřním průměru může být kotouč veden do­sta­tečně přesně i jediným ložiskem. Vnitřní kroužek ložiska je prostřednictvím pouzdra přitažen napevno k osazení unášeče, vnější kroužek k nosné konzoli, která může být slepena do pro­filu. Seřízení vzdálenosti kotoučů lze provádět posunem celé konzole na základní desce.
Větší ložisko odsouvá magnetizovatelný materiál dále od kritického středu a současně zjednodušuje konstrukci tím, že umožní přesunout drážku s řemínkem na vnější stranu ložiska, tedy do konzole. Tím se zároveň se získá dobrý přístup k řemínkům, které jsou navíc v dostatečné vzdálenosti od disků.
Z katalogu ložisek SKF 443H se mi zatím jako nejvhodnější jeví ložisko 160 20, které má vnitřní průměr 100 mm, vnější 150 mm, šířku 16 mm a váhu 910 g. V roce 1943 byla jeho cena 121,- K (kolem r.1980 byly ceny v Kčs prakticky tytéž!). Lze použít ložisko menší i větší; pro větší průměry prudce stoupá váha i cena, v této řadě se dá jít až na vnitřní průměr 150 mm/225mm/24mm/3580g/620,-K.
Dotaz pro Gewa: lze i takto, nebo jsou nějaké zásadní námitky?

Vypadá to velmi zajímavě, ale nejsem si jist tím, jak by se zachovaly dva zkratované závity v ose pole disku. -gewo-

Tři, protože je tam ještě klec pro vedení kuliček. -poota-

[poota]

sao 23.3.2008: Pro šikovné ruce

Krásná ukázka klasiky. Ovšem kapacita je při dané ploše polepů daná tloušťkou skla, navíc lepení vnitřního polepu se mi nepřipadá příliš pohodové. Takže mě napadlo, že by se dal vnitřní polep nalepit zvenku. Vypadá to sice jako pěkná ptákovina, ale zkuste vydržet, ono se to třeba ještě vyvrbí. Takže dál na ten vnitřní (zvenku nalepený) polep navinout průhlednou plastickou samolepicí fólii, která je k mání v prodejnách s tapetami. Její izolační vlastnosti sice neznám, ale snad se dají nějak změřit nebo zjistit. Samozřejmě se dá navinout i několik vrstev. Na ni vrstvu vnějšího polepu a navrch opět vrstvu fólie jako ochrana a izolace. Slabší vrstva dielektrika znamená vyšší kapacitu kondenzátoru. Prakticky stejnou metodou lze vinout i kondenzátory svitkové, jádrem mohou být i různé plastové trubky libovolných průměrů. Samozřejmě se tímto způsobem dá vyrobit i C-stack, případně je možné kombinovat kondenzátory s cívkami. Tím jsme se ovšem dostali až k tomu, co se běžně nazývá "zatloukání kramle do hlavy". Takže klidný spánek přeje poota.

[omikron]

nejlepši VN kondenzátor je TV obrazovka. Ta, pokud je sucho dokáže podržet náboj týden i víc. A krásně u ní funguje regenerace náboje - když náboj vybiješ a pár minut počkáš, tak se můžeš dočkat i pěkné rány. I dielektrika mají svou setrvačnost.

A pokud jde o c-stack tak si ho dost užiješ až se budou dělat pracovní válce. Matně si totiž vzpomínám na rozhovor s Baumannem, kde tvrdil, že ve válci je kolem 20ti vrstev dírkované fólie.

[Merlin]

"Polepy" či segmenty na discích hrají několik rolí.

1/ Rovnoměrně rozdělují náboj po disku. Vznikají jakési "polštáře", v případě děrovaných segmentů rozdělené na menší polštářky. Použití disků bez lamel má za následek odpor při zatížení; při pokusech snadno zjistíte, že 4 mm silné plastové disky bez segmentů se prohnou proti sobě - působí na sebe jako magnety. Tuto vlastnost segmenty eliminují. Jsou zde ještě další důvody, ale pokud má jít o stroj poháněný na principu atrakce a odpuzování (náboje), je vyloučení vzájemného přitahování protiběžných disků nevyhnutelné.

2/ V součinnosti s "tastery" - bezdotykovými snímači a induktory náboje - pracuje čelní plocha předního disku jako precizní elektromechanický oscilátor generující pracovní frekvenci (pulsy) zařízení.

3/ Zadní segmenty a uspořádání snímačů slouží k pohonu.

Náboj získaný a přenášený těmito sekcemi je pouze transferován z místa na místo - NENÍ NIKAM ODVÁDĚN! O přísun odebírané energie se stará až "sekundární jev", který se samotnou produkcí náboje VN na discích nemá žádnou energetickou spojitost.

Materiál segmentů není hliník ani dural, není zde potřebný. Hliník je použit jen u části "tasterů" a v kondenzátorech. Jako nejlepší materiál se mi (kvůli magnetickým vlastnostem) jeví INVAR. Najdete ho (dírkovaný) uvnitř většiny obrazovek (TV i PC monitorů), kde tvoří masku stinítka.

P.S. Uvědomte si, že něco jako "kladný náboj" neexistuje. Přijmeme-li "záporný náboj", pak je (+) tam, kde je ho převaha, zatímco na druhé straně je ho méně nebo zcela chybí.

[omikron]

Jsou nějaké segmenty i v prostoru mezi disky, nebo jen úplně vpředu a úplně vzadu?

Takže pokud tomu dobře rozumím, pulsující VN z tasterů vede pouze do válců a nikam jinam. Odebíraná energie, která rozsvítí žárovku vzniká strháváním náboje okolniho prostoru pulsující elektromagnetickou bublinou.


Pulsující VN s tasterů NEVEDE do válců, je distribuováno na jiná místa rotujících disků.[/quote]

[poota]

Plexisklo asi není úplně nejvhodnější materiál na ložiskové dráhy, ale vzhledem k nepatrnému statickému a dynamickému zatížení by v tomto případu mohlo i vyhovět. Srovnatelné běžné ložisko nejlehčí řady má při 60 otáčkách za minutu únosnost 2200 kg.
Výhodou konstrukce podle náčrtku je možnost nastavení vůle v ložisku. Docíleno je toho tím, že vnější dráha je dělená a obě poloviny jsou k sobě stahovány pomocí šroubů, proti kterým tlačí pružná vložka. Kuličky jsou "nahusto" bez vodící klece, takže netvoří závit nakrátko. Dělená vnější dráha také umožňuje, dokonce dvěma způsoby, montáž i demontáž, i když kuličky zaplňují téměř celou dráhu. Větší počet kuliček snižuje měrný tlak na dráhy a současně umožňuje vypuštění klece. "Levněji už to asi nepůjde!"

Disk shora uvedených rozměrů váží cca 2,5 kg...

[omikron]

Gewo ještě psal, že by to nemělo mít příliš odpor, že by se to mělo otáčet už lehkým dotykem. Elektrostatický pohon nemá moc velkou sílu.

[pepo.bn]

P.S. Uvědomte si, že něco jako "kladný náboj" neexistuje. Přijmeme-li "záporný náboj", pak je (+) tam, kde je ho převaha, zatímco na druhé straně je ho méně nebo zcela chybí.

Gewo zdravím Ťa. Velmi dôležitá informácia !!! . PePo