Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde... Město Krnov - Dobré srdce Krnova - QR platba na účet města Krnova - Pomoc postiženým při povodních. Více zde...
Novák píše:O tom se hovořilo u Jeffa a my spolu jsme to taky řešily.Bral bych to jako všeobecně známou věc.
O čem se tu nemluví je podtlak versus děda D.Na Filipínách je poměrně teplo.Pokud ujedeš několik kilometrů a necháš auto na sluníčku,tak sám dobře víš na kolik ti vyleze teplota v motorovém prostoru.Zbytek je každému snad jasný.
To,co dělám já je něco trochu jiného,bohužel.Tady to nepoužiješ!
Jenom jsem chtěl podotknout, že tohleto není o stavbě repliky. K stavbě repliky nemáme ani minimum obrazového materiálu. Přesněji žádný materiál. Schéma zapojení taky není od autora. Toto všechno je jenom o dohadování. Stavba reaktoru z bedýnky od banánů.
Uveřejňování návodů k volné energii, které schválně obsahují chybu je buď vychcanost, nebo medvědí služba šíření VE.
Bezesporu je to vychcanost a medvědí služba autora nám všemmmmmmmmmmmmmmmmmm zároveň.
Teraz z fleku neviem, aký je zmysel vinutí na indučkách. Ak je ale spoločný spoj primáru a sekundáru správne na kladívku, tak potom v prípade, že bude na pluse, dá (modrá) indučka záporné a o niečo menšie VN. Diódy by to riešiť nemali, nanajvýš ovplyvnia až nasledujúci opačný prekmit VN. Indučky motora a vyvíjača sa však budú ovplyvňovať aj cez prúd na ich sekundárnom VN, a dobu jeho trvania(možno aj pri nepripojenom VN cez parazitné prvky). Ten sekundárny prúd sa transformuje späť na primár a spätne ovplyvňuje náboj na kladívkovom kondenzátore. Je to zamotané, a nepoznám dôvod na opačné zapojenie indučky motora.
Simulácia je celkom v poriadku, o tom, aká bude polarita parazitnej špičky rozhoduje najskôr zostatkové napätie na C2 v čase zopnutia kontaktu, ak by ti to vadilo. Osciloskop by ju však na tom mieste namerať nemal. Závisí to aj od toho, či sú prvky pri simulácii reálne, alebo ideálne. Ale o tú špičku vôbec nejde, ide o tlmené kmity po rozopnutí kontaktu a celý priebeh vyzerá v tomto normálne.
Tak mi dnes vyzbyla chvilka, tak jsem experimentoval dál. Prvně jsem otočil původní zapalovací cívku, a motor běžel. Přidal jsem tu druhou (od vyvíječe (zatím mám jen jednu) a motor sice běžel, ale měl snahu chcípat. Musel jsem dost výrazně přidávat plyn, aby nechcípl. Závěr je ten, že na snížené VN napětí motor ještě běží, ale jak se přidá další cívka, už nestačí energie drátů, kondenzátoru, kladívka,... na udržení stabilního chodu. Asi to opravdu chce druhé kladívko. K tomu možná dojde zítra. Pak jsem pro zajímavost zkusil cívku z wartburka. Je stavěná na nižší plnění, protože tam má každý válec svou cívku a pálí tedy jedenkrát za otáčku motoru. S ní motor kupodivu běžel, i když jsem původní cívku vrátil do původního zapojení. Stejně se mi ale nepodařilo udržet chod motoru na "repliku" Mimova vyvíječe. Motor se poměrně rychle ohříval, ale když byl teplý, nechtěl už běžet ani na benzín. Nevím, proč. Zítra budu pokračovat.
Nerad do toho vstupuji s něčím sám nevyzkoušeným ale základní podmínka je kontaktní přerušovač, možná to bude fungovat na tyristorové zapalování ale pochybuji. Je to jiný princip než plnění cívky proudem(energií) a je to opět elektronická záležitost a ne jiskření od kontaktu ale zkoušejte co umíte.
pepo.bn píše:Ilem zdravím ťa. Postav a nainštaluj si tam jednoduché tyristorové zapalovanie (večina z ních šlape už od 3V so stabylnou iskrou až do nejakých 7000ot/min) . PePo
Údajně je pro Mimův vyvíječ lepší kladívkový přerušovač. Jednak zákmity vyvolávají "kostrbatý" impulz, na což voda nestačí reagovat, a jednak se prý jiskřením vyzáří přebytečné elektrony, ale tomu jsem moc neporozuměl. Psal to, tuším, Gewo.
Peter píše:
Průběh napětí byl stejný při buzení cívky přerušovačem i tranzistorem. Nestejně dlouhé pulzy jsou způsobené kladívkami mimo osu. Na obrázku průběh bez kondenzátoru. S kondenzátorem se objevila na náběžné straně pulzu ostrá špička.
Pokud jsi ten průběh sledoval tak, jak vidím na fotce, skutečně jsi asi nemohl vidět rozdíl. Rozdíl bys nejspíš viděl, kdybys vypínací hranu roztáhl do šířky obrazovky. Ale máš pravdu, pokud zítra nebude pršet, podívám se na to osiloskopem. Třeba pak budu chytřejší.
Ilem píše:Pokud jsi ten průběh sledoval tak, jak vidím na fotce, skutečně jsi asi nemohl vidět rozdíl. Rozdíl bys nejspíš viděl, kdybys vypínací hranu roztáhl do šířky obrazovky. Ale máš pravdu, pokud zítra nebude pršet, podívám se na to osiloskopem. Třeba pak budu chytřejší.
Pozor, tam nejde o nárůst napětí. Je tam pokles napětí při sepnutí kontaktů. Horní hrana je 12V. Po připojení kondenzátoru se objevila špička asi 2V, t.j. cca 14V.
Tím chceš říct, že tam není ani sebemenší záporný impulz? V tom případě by bylo účinnější než zapalovací cívka něco na způsob násobiče napětí. Možná bootstrap, ale teď už mi to nemyslí tak, abych to dotáhl do konce.
Peter píše:
Připojením sekundáru do vody bez jiskřiště nedocílíš žádný efekt. Proto mne napadá jediná možnost ovlivňování napětí, a to na kladné elektrodě od primárniho vinutí. Pokud tam není jiskřiště na sekundární straně, tak sekundár můžeš klidně zapojit na kladnou elektrodu.
Jenom pro zajímavost. Použil jsem jenom hliníkové elektrody v pokusném vyvíječi. Vytvořila se bohatá pěna s množstvím bublin. Plyn nebouchal.
Takže když je na sekundáru jiskřiště, tak to něco dělá?
Ilem píše:Tak mi dnes vyzbyla chvilka, tak jsem experimentoval dál. Prvně jsem otočil původní zapalovací cívku, a motor běžel. Přidal jsem tu druhou (od vyvíječe (zatím mám jen jednu) a motor sice běžel, ale měl snahu chcípat. Musel jsem dost výrazně přidávat plyn, aby nechcípl. Závěr je ten, že na snížené VN napětí motor ještě běží, ale jak se přidá další cívka, už nestačí energie drátů, kondenzátoru, kladívka,... na udržení stabilního chodu. Asi to opravdu chce druhé kladívko. K tomu možná dojde zítra. Pak jsem pro zajímavost zkusil cívku z wartburka. Je stavěná na nižší plnění, protože tam má každý válec svou cívku a pálí tedy jedenkrát za otáčku motoru. S ní motor kupodivu běžel, i když jsem původní cívku vrátil do původního zapojení. Stejně se mi ale nepodařilo udržet chod motoru na "repliku" Mimova vyvíječe. Motor se poměrně rychle ohříval, ale když byl teplý, nechtěl už běžet ani na benzín. Nevím, proč. Zítra budu pokračovat.
Náhodou som zablúdil na toto vlákno a pri čítaní problémov s prerušovačom, ma napadla takáto vec. Kapacita kondenzátora na preručovači je pôvodne navrhnutá len na vyrovnanie energie s jednou zapaľovacou cievkou a po pripojení ďalších dvoch sa so zvýšenou energiou nedokáže vysporiadať. Navrhujem osciloskopom zistiť tvar impulzov na prerušovači len so zapaľovacou cievkou a potom po pripojení cievok pre vyvíjač, skúsiť dosiahnuť rovnaký tvar impulzov zmenou kapacity kondenzátora na prerušovači. možno to pomôže, lebo nová kapacita kondenzátora sa dokáže vysporiadať so zvýšenou enerdiou na prerušovači.
určitý možná ne zcela oprávněný pocit, konrétní děje v obvodu sice postihují, ale...
Tím ... mám na mysli, že simulační prostředí tvoří ucelený soubor pravidel, která jsou jednoznačně definovaná, a v jejich matematicky svázaném, jednoznačně přesně svázaném prostředí, co tam může hledač najít? Leda pokud by věděl jak má výsledek vypadat . Jinak mi promiňte tento amatérský náhled.
Karel m píše:určitý možná ne zcela oprávněný pocit, konrétní děje v obvodu sice postihují, ale...
Tím ... mám na mysli, že simulační prostředí tvoří ucelený soubor pravidel, která jsou jednoznačně definovaná, a v jejich matematicky svázaném, jednoznačně přesně svázaném prostředí, co tam může hledač najít? Leda pokud by věděl jak má výsledek vypadat . Jinak mi promiňte tento amatérský náhled.
K.
Taky si myslím, a mám to potvrzeno mnoha měřeními, že elektrolyzér se nedá v simulaci nahradit žádnou běžnou součástkou ani jejich kombinací. Ty součástky by musely být parametrizovatelné z hlediska napětí, frekvence, hustoty elektrolytu, uspořádání elektrod, a kdo ví, čeho všeho ještě.
Zkuste si pro zajímavost obyčejným multimetrem změřit kapacitu elektrolyzéru. Jsem zvědav, kterou hodnotu si vyberete.
