Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...
Město Krnov - Dobré srdce Krnova - QR platba na účet města Krnova - Pomoc postiženým při povodních. Více zde...
Město Krnov - Dobré srdce Krnova - QR platba na účet města Krnova - Pomoc postiženým při povodních. Více zde...
Testatika - diskuze
Moderátor: Merlin
-
Edgar
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 201
- Registrován: stř 29 lis 2006 18:10
- Bydliště: Brno
- Dal: 2 poděkování
- Dostal: 24 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
pocit chladu
Jen pocitová věc to možná nebude. Když pánové Roschin s Godinem (kdo chce si vygoogluje) dělali pokusy s replikováním Searlova SEGu, přišli na to že při provozu zařízení se ochlazuje vzduch a to měřitělně. Když si vzpomenu na čtení "Sedem dní bez Einsteina", je tam vykresleno, že teplo může mít elektrickou povahu (proč jsou dobré el. vodiče zároveň dobrými vodiči tepla třeba?). Pak nám zapadají další střípky mozaiky jménem svět.
Ještě u elektrotechnickýho vesla, ňákou dobu moh by sedět Tesla.
pocit chladu
Většina svědků Baumannových demonstrací Testatiky tvrdïla, že se kolem disků citelně ochladil vzduch.
Podle mne je to důkaz toho, že Testatika dokáže odebírat energii z okolí.
Tím, že okolnímu prostředí odebere část energie, utlumí se mírně kmity molekul a to se projeví snížením teploty. Tak si to aspoň představuju já.
Podle mne je to důkaz toho, že Testatika dokáže odebírat energii z okolí.
Tím, že okolnímu prostředí odebere část energie, utlumí se mírně kmity molekul a to se projeví snížením teploty. Tak si to aspoň představuju já.
-
Merlin
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1764
- Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
- Bydliště: Severní Morava
- Dostal: 54 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Velmi uspokojivé
Sleduji, že některé smysly už začaly pracovat. 
To, čím jsme vybaveni, je nejlepší měřící souprava, kterou tu máme k dispozici. Všechny ostatní přístroje, kromě těch úplně nejjednodušších, uprostřed mocného statického pole beznadějně lžou.
------------------------------------------------------------------------
O TOM, CO JE „ELEKTRICKÝ NÁBOJ“
... aneb jak mnoha slovy znalecky obejít přiznání: "Nevím."
Co je elektrický náboj? No, na to je jedna snadná a jedna složitá odpověď.
Tady je ta lehká:
Náboj je...
... to, co teče v elektrickém proudu.
... to, co se objeví na balonku, když si ho budete třít o vlasy.
... to, co se projevuje jako pozitivní a negativní elektrické póly plus a minus (jako ekvivalenty severních a jižních pólů magnetu.)
... to, co je příčinou elektrických sil.
... náboj je „klih“ spojující indukční siločáry elektrostatických polí s protony a elektrony.
... náboj je pozitivní a negativní věc, která formuje atomy.
... náboj je to, co je přenášeno elektrony, protony, pozitrony, a dalšími částicemi.
... náboj je médium, jímž teče energie (jako je zvuk přenášený vzduchem.)
... náboj je to, co vytváří světlo, když rychle vibruje.
... náboj je to, co vytváří rádiové vlny, když vibruje pomaleji.
... náboj je to, co když vibruje velice pomalu, vytváří energii v elektrických obvodech.
... náboj je to, co vytváří magnetizmus, když proudí nebo rotuje.
... náboj je to, co odráží světlo a dělá objekty viditelnými.
... náboj je to, co způsobuje, že kolejnice vypadají „kovově“.
... náboj je to, co způsobuje elektrickou atrakci, která drží pohromadě všechny objekty.
... náboj je to, co se pohybuje v drátech , skoro jako tekutina.
... náboj je to, co je v nevodičích nehybně „zmrazené“.
... náboj je to, co se měří v jednotkách nazvaných coulomby.
... náboj je to, čemu vědci kdysi říkali „elektrické množství“ a „elektrické částice“.
Už víte, co je náboj? Ne? Hmm, takže teď ta
SLOŽITÁ ODPOVĚD
Když v encyklopedii vyhledáme pojem „elektrický náboj“ narazíme na problém. Definice „náboje“ je klasické kruhové vysvětlení:
Co je náboj? To je to, co vyvolává elektrické jevy. Co jsou elektrické jevy? To jsou jevy způsobené nábojem!
Prosté, ne?
Proč je definice „náboje“ taková má svůj dobrý důvod. Tak jako hmota, délka a čas, je elektrický náboj „elementární“ veličinou. Většina lexikonů říká toto: „Elektrický náboj je elementární vlastnost hmoty“.
Slovo „náboj“ je užíváno k charakterizování dalších věcí, a proto se z definice „náboje“ stává vážný problém!
Co je elektrický proud? To je tok náboje. Co je elektrický náboj? To je to, co teče v elektrickém proudu! Této kruhové definici je těžké se vyhnout, protože definice obyčejně vycházejí z hlubších představ, a když nakonec dorazíme k nejhlubším ze všech možných představ nemůžeme je pak jen tak „uskladnit“ v jejich elementárních částech.
Co je náboj? Co je hmota? Co je čas? Toto je jako ptát se „Co je 'CO'?“ nebo „Co je 'JE'?“ Na to je velmi těžké odpovědět.
Je tady ale přesto jeden způsob jak se s tím vyrovnat: podívat se na věc v kontextu, ve kterém tento nejasný pojem užíváme. Jinými slovy, můžeme postupovat obráceně a definovat náboj komplikovanějšími způsoby. I tyto definice samozřejmě budou stále kruhové. Nicméně na sebe budou vzájemně poukazovat v jistém speciálním vzorci. Když se obeznámíme s tímto vzorcem a jeho pravidly můžeme pochopit i pojem „náboj“.
K nalezení příslušného speciálního vzorce se musíme vrátit k počátečnímu seznamu.
Elektrický náboj je příslušenství atomů. Jinými slovy, když nějaký objekt rozbijeme na molekuly, molekuly na atomy a nakonec i atomy odhalíme elektrické náboje. Náboj je hmotný, je jako atomy, ale o jeden stupínek pod nimi. Většina učebnic fyziky nám řekne, že pevná tělesa sestávají z atomů. Je tedy oprávněné tvrdit, že hmotné objekty sestávají z elektrických nábojů. Objekty jsou vytvořeny z vyrovnaných množství pozitivních a negativních nábojů, a drží pohromadě zásluhou přitažlivosti mezi spoustami opačných nábojů, které jsou v nich obsaženy. Všechny chemické vazby jsou elektrické povahy.
Tok náboje
Jak říkáme tomu, když je náboj v pohybu? Když se kladné a záporné náboje pohybují společně, říkáme tomu „fyzikální pohyb“. Protože hmota se skládá z částic nesoucích náboje, je veškerý fyzikální pohyb pohybem náboje, ale ve většině případů se zde jak negativní tak i pozitivní náboje pohybují společně jako celek. Když se ale opačné náboje pohybují samostatně, začnou se dít zajímavé věci. Opačné náboje pohybující se společně jsou „mechanické“, zatímco opačné náboje pohybující se odděleně jsou „elektrické“. Když se záporný náboj v objektu začne pohybovat a kladný náboj v objektu zůstane v klidu, říkáme tomuto pohybu elektrický proud. Pojmem „elektrický proud“ míníme totéž jako „tok náboje“.
Náboj není energie
Jisté množství náboje může nést mnoho rozdílných množství energie, a i když známe množství náboje, nevíme nic o množství přítomné energie. Náboj a energie se pohybují různě: v drátech napájených střídavým proudem sedí náboje na jednom místě a pomalu vibrují, zatím co tok energie se pohybuje téměř rychlostí světla. (Náboj se liší od elektrické energie jako vzduch od zvukových vln!) Náboj v obvodech pomalu proudí v kruhu, jako hnací řemen, zatímco se energie rychle pohybuje od zdroje k zátěži. Protože náboj a elektrická energie je tajemná a neviditelná, mnozí si myslí, že musí být totéž.
Avšak zatím, co elektrická energie je neviditelná, náboj je definitivně VIDITELNÝ. Konečně už J. C. Maxwell poukázal na to, že náboj a energie MUSÍ být dvě odlišné entity, protože energie se projeví znásobením množství náboje zvýšením jeho napětí.
Náboj je „pól“
Když jsou pozitivní a záporné náboje vyjmuty z hmoty a odděleny od sebe, je důsledkem „statická elektřina“. Když je (+) odtaženo od (-), spojuje je neviditelné silové pole, které způsobí, že se k sobě navzájem přitahují. Toto pole s v mnohém podobá magnetizmu,ale magnetizmus to není, říká se tomu elektrostatické pole nebo „e-pole“. Při magnetizmu vyvěrají siločáry ze severních a jižních pólů magnetů a tyto linie zdánlivě propojují opačné magnetické póly. V elektrostatice elektrické siločáry spojují dohromady (+) a (-) póly.
Co je náboj? Je to „pól“, bod v němž končí elektrické siločáry. Budeme-li sledovat linie statického „e-pole“ narazíme možná na jejich konci na malý kousek „náboje“. Elektrický náboj je lepidlo, které připojuj indukční siločáry e-pole k částicím hmoty.
Náboj není neviditelný
Kdykoli se světlo odrazí od nějakého objektu, odráží se od vnější části atomu, a vnějšek atomu sestává ze záporných nábojů. Jinak řečeno, elektrický náboj odráží světlo.
Jenže třeba v případě kdy si třeme nafukovací balonek o vlasy, balonek (a vlasy) se nijak nezmění. Jak může být náboj viditelný, když na elektrizovaném balonku nevidíme žádný rozdíl? Je to prosté: nadbytek náboje na balonku je příliš malý. Nerovnováha náboje vyvolaná třením o vlasy je jako šálek čaje vylitý do oceánu: je to velmi málo v porovnání s nábojem, který už tam je. Balonek je vytvořen z nábojů a množství nábojů, které k nim můžeme dočasně přidat nebo ubrat je nepatrně malé. Kdybychom „dobíjením“ balonku mohli přidat miliardkrát více náboje, pak bychom zpozorovali nějaké změny v jeho barvě. Ale chudák balonek by okamžitě prudce explodoval, protože takový náboj by náboje tvořící jeho povrch prudce rozehnal od sebe. (Když rozpojíme významnou část kladných nábojů v bloku uranu, zbytek se rozletí sám od sebe. Tomu říkáme nukleární výbuch.)
Náboj lze přímo pozorovat
Podívejte se na povrch drátu. Kovy vypadají kovově proto, jelikož obsahují „kapalinu“ složenou z pohybujících se elektronů. Tato elektrická „kapalina“ je vynikající odrazovou plochou pro světelné vlny, a proto se kovové povrchy chovají jako zrcadla. Je to kvůli stejným elektronům, jenž tečou v elektrickém proudu. „Stříbřitá“ hmota kovu je náboj.
Co je náboj? Je to „stříbřitá kapalina“ obsažená ve všech kovech, která může být přinucena téct. I když je náboj viditelný, jeho tok už ne. Podívejte se opatrně na neizolované dráty v nějakém elektrickém obvodu, který je pod proudem. Nespatříte žádný pohyb. Na tom není nic divného: pohněte sklenicí vody a pátrejte po nějakém proudění. Uvidíte možná pohybující se bublinky a pár zrnek nečistot, ale pohyb pod hladinou vody neuvidíte. Stříbřitá tekutina náboje ve vedení s sebou nenese žádné bublinky ani nečistoty, takže třebaže náboj je viditelný, nemůžeme na pohled říct, zda se pohybuje nebo je v klidu.
Pořád ještě chcete definici „elektrického náboje“? Pak už nemohu udělat víc, než vás odkázat na lexikon: Elektrický náboj je elementární vlastnost hmoty, jenž je příčinou všech elektrických fenoménů. Elektrický proud je tok „náboje“, a když jsou opačné náboje odděleny, objeví se „statická elektřina“ (elektrostatické fenomény).
-----------------------------------------------------
Tolik vysvětlení fyzika. Trpělivý člověk, že ano? Naprosto dokonale, tak, jak ho to kdysi naučil jiný učitel fyziky, profesionální kličkou obešel jádro problému.
Nikdo nikdy dosud nevysvětlil, jak vzniká náboj (problém „zdroje náboje“) a z čeho sestávají „siločáry“, které odlišné náboje spojují (tzv. elektromagnetické pole). Z jiných nábojů? Ale to je přece nemožné. Mezi dvěma oddělenými náboji už žádné jiné náboje nejsou. A jak „ví“, například záporný náboj, že jeho protějšek má opačnou polaritu a je třeba ho odpudit? A pokud má tuto schopnost, jak je možné, že se takto vybavené náboje dokáží "domluvit" a shluknout do atomů?
Odkud a jakým způsobem, nebo jakým PROSTŘEDÍM se k náboji donese informace o polaritě protějšku?
Tyto a žádné jiné úvahy vedly k sestavení pitvorné ZOO prapodivných „sub-částic“ a jejich nekonečnému pitvání na menší a menší a menší… a když to dále nešlo, začaly se tyto příšerky, které nikdy nikdo nepozoroval, označovat barvami, vůněmi a čert ví čím ještě (živí se tím na úkor ostatních nemálo lidí, kteří, snad přesvědčeni o smyslu svého počínání, bezostyšně odčerpávají obrovské zdroje, které by mohly být využity mnohem prospěšněji, kdyby...).
To vše jen proto, aby se nemuselo vyslovit TO slovo, které je ve fyzice absolutním tabu… Víte, které to je?
Takže – co je to vlastně ten „náboj“, u všech všudy?
To, čím jsme vybaveni, je nejlepší měřící souprava, kterou tu máme k dispozici. Všechny ostatní přístroje, kromě těch úplně nejjednodušších, uprostřed mocného statického pole beznadějně lžou.------------------------------------------------------------------------
O TOM, CO JE „ELEKTRICKÝ NÁBOJ“
... aneb jak mnoha slovy znalecky obejít přiznání: "Nevím."
Co je elektrický náboj? No, na to je jedna snadná a jedna složitá odpověď.
Tady je ta lehká:
Náboj je...
... to, co teče v elektrickém proudu.
... to, co se objeví na balonku, když si ho budete třít o vlasy.
... to, co se projevuje jako pozitivní a negativní elektrické póly plus a minus (jako ekvivalenty severních a jižních pólů magnetu.)
... to, co je příčinou elektrických sil.
... náboj je „klih“ spojující indukční siločáry elektrostatických polí s protony a elektrony.
... náboj je pozitivní a negativní věc, která formuje atomy.
... náboj je to, co je přenášeno elektrony, protony, pozitrony, a dalšími částicemi.
... náboj je médium, jímž teče energie (jako je zvuk přenášený vzduchem.)
... náboj je to, co vytváří světlo, když rychle vibruje.
... náboj je to, co vytváří rádiové vlny, když vibruje pomaleji.
... náboj je to, co když vibruje velice pomalu, vytváří energii v elektrických obvodech.
... náboj je to, co vytváří magnetizmus, když proudí nebo rotuje.
... náboj je to, co odráží světlo a dělá objekty viditelnými.
... náboj je to, co způsobuje, že kolejnice vypadají „kovově“.
... náboj je to, co způsobuje elektrickou atrakci, která drží pohromadě všechny objekty.
... náboj je to, co se pohybuje v drátech , skoro jako tekutina.
... náboj je to, co je v nevodičích nehybně „zmrazené“.
... náboj je to, co se měří v jednotkách nazvaných coulomby.
... náboj je to, čemu vědci kdysi říkali „elektrické množství“ a „elektrické částice“.
Už víte, co je náboj? Ne? Hmm, takže teď ta
SLOŽITÁ ODPOVĚD
Když v encyklopedii vyhledáme pojem „elektrický náboj“ narazíme na problém. Definice „náboje“ je klasické kruhové vysvětlení:
Co je náboj? To je to, co vyvolává elektrické jevy. Co jsou elektrické jevy? To jsou jevy způsobené nábojem!
Prosté, ne?
Proč je definice „náboje“ taková má svůj dobrý důvod. Tak jako hmota, délka a čas, je elektrický náboj „elementární“ veličinou. Většina lexikonů říká toto: „Elektrický náboj je elementární vlastnost hmoty“.
Slovo „náboj“ je užíváno k charakterizování dalších věcí, a proto se z definice „náboje“ stává vážný problém!
Co je elektrický proud? To je tok náboje. Co je elektrický náboj? To je to, co teče v elektrickém proudu! Této kruhové definici je těžké se vyhnout, protože definice obyčejně vycházejí z hlubších představ, a když nakonec dorazíme k nejhlubším ze všech možných představ nemůžeme je pak jen tak „uskladnit“ v jejich elementárních částech.
Co je náboj? Co je hmota? Co je čas? Toto je jako ptát se „Co je 'CO'?“ nebo „Co je 'JE'?“ Na to je velmi těžké odpovědět.
Je tady ale přesto jeden způsob jak se s tím vyrovnat: podívat se na věc v kontextu, ve kterém tento nejasný pojem užíváme. Jinými slovy, můžeme postupovat obráceně a definovat náboj komplikovanějšími způsoby. I tyto definice samozřejmě budou stále kruhové. Nicméně na sebe budou vzájemně poukazovat v jistém speciálním vzorci. Když se obeznámíme s tímto vzorcem a jeho pravidly můžeme pochopit i pojem „náboj“.
K nalezení příslušného speciálního vzorce se musíme vrátit k počátečnímu seznamu.
Elektrický náboj je příslušenství atomů. Jinými slovy, když nějaký objekt rozbijeme na molekuly, molekuly na atomy a nakonec i atomy odhalíme elektrické náboje. Náboj je hmotný, je jako atomy, ale o jeden stupínek pod nimi. Většina učebnic fyziky nám řekne, že pevná tělesa sestávají z atomů. Je tedy oprávněné tvrdit, že hmotné objekty sestávají z elektrických nábojů. Objekty jsou vytvořeny z vyrovnaných množství pozitivních a negativních nábojů, a drží pohromadě zásluhou přitažlivosti mezi spoustami opačných nábojů, které jsou v nich obsaženy. Všechny chemické vazby jsou elektrické povahy.
Tok náboje
Jak říkáme tomu, když je náboj v pohybu? Když se kladné a záporné náboje pohybují společně, říkáme tomu „fyzikální pohyb“. Protože hmota se skládá z částic nesoucích náboje, je veškerý fyzikální pohyb pohybem náboje, ale ve většině případů se zde jak negativní tak i pozitivní náboje pohybují společně jako celek. Když se ale opačné náboje pohybují samostatně, začnou se dít zajímavé věci. Opačné náboje pohybující se společně jsou „mechanické“, zatímco opačné náboje pohybující se odděleně jsou „elektrické“. Když se záporný náboj v objektu začne pohybovat a kladný náboj v objektu zůstane v klidu, říkáme tomuto pohybu elektrický proud. Pojmem „elektrický proud“ míníme totéž jako „tok náboje“.
Náboj není energie
Jisté množství náboje může nést mnoho rozdílných množství energie, a i když známe množství náboje, nevíme nic o množství přítomné energie. Náboj a energie se pohybují různě: v drátech napájených střídavým proudem sedí náboje na jednom místě a pomalu vibrují, zatím co tok energie se pohybuje téměř rychlostí světla. (Náboj se liší od elektrické energie jako vzduch od zvukových vln!) Náboj v obvodech pomalu proudí v kruhu, jako hnací řemen, zatímco se energie rychle pohybuje od zdroje k zátěži. Protože náboj a elektrická energie je tajemná a neviditelná, mnozí si myslí, že musí být totéž.
Avšak zatím, co elektrická energie je neviditelná, náboj je definitivně VIDITELNÝ. Konečně už J. C. Maxwell poukázal na to, že náboj a energie MUSÍ být dvě odlišné entity, protože energie se projeví znásobením množství náboje zvýšením jeho napětí.
Náboj je „pól“
Když jsou pozitivní a záporné náboje vyjmuty z hmoty a odděleny od sebe, je důsledkem „statická elektřina“. Když je (+) odtaženo od (-), spojuje je neviditelné silové pole, které způsobí, že se k sobě navzájem přitahují. Toto pole s v mnohém podobá magnetizmu,ale magnetizmus to není, říká se tomu elektrostatické pole nebo „e-pole“. Při magnetizmu vyvěrají siločáry ze severních a jižních pólů magnetů a tyto linie zdánlivě propojují opačné magnetické póly. V elektrostatice elektrické siločáry spojují dohromady (+) a (-) póly.
Co je náboj? Je to „pól“, bod v němž končí elektrické siločáry. Budeme-li sledovat linie statického „e-pole“ narazíme možná na jejich konci na malý kousek „náboje“. Elektrický náboj je lepidlo, které připojuj indukční siločáry e-pole k částicím hmoty.
Náboj není neviditelný
Kdykoli se světlo odrazí od nějakého objektu, odráží se od vnější části atomu, a vnějšek atomu sestává ze záporných nábojů. Jinak řečeno, elektrický náboj odráží světlo.
Jenže třeba v případě kdy si třeme nafukovací balonek o vlasy, balonek (a vlasy) se nijak nezmění. Jak může být náboj viditelný, když na elektrizovaném balonku nevidíme žádný rozdíl? Je to prosté: nadbytek náboje na balonku je příliš malý. Nerovnováha náboje vyvolaná třením o vlasy je jako šálek čaje vylitý do oceánu: je to velmi málo v porovnání s nábojem, který už tam je. Balonek je vytvořen z nábojů a množství nábojů, které k nim můžeme dočasně přidat nebo ubrat je nepatrně malé. Kdybychom „dobíjením“ balonku mohli přidat miliardkrát více náboje, pak bychom zpozorovali nějaké změny v jeho barvě. Ale chudák balonek by okamžitě prudce explodoval, protože takový náboj by náboje tvořící jeho povrch prudce rozehnal od sebe. (Když rozpojíme významnou část kladných nábojů v bloku uranu, zbytek se rozletí sám od sebe. Tomu říkáme nukleární výbuch.)
Náboj lze přímo pozorovat
Podívejte se na povrch drátu. Kovy vypadají kovově proto, jelikož obsahují „kapalinu“ složenou z pohybujících se elektronů. Tato elektrická „kapalina“ je vynikající odrazovou plochou pro světelné vlny, a proto se kovové povrchy chovají jako zrcadla. Je to kvůli stejným elektronům, jenž tečou v elektrickém proudu. „Stříbřitá“ hmota kovu je náboj.
Co je náboj? Je to „stříbřitá kapalina“ obsažená ve všech kovech, která může být přinucena téct. I když je náboj viditelný, jeho tok už ne. Podívejte se opatrně na neizolované dráty v nějakém elektrickém obvodu, který je pod proudem. Nespatříte žádný pohyb. Na tom není nic divného: pohněte sklenicí vody a pátrejte po nějakém proudění. Uvidíte možná pohybující se bublinky a pár zrnek nečistot, ale pohyb pod hladinou vody neuvidíte. Stříbřitá tekutina náboje ve vedení s sebou nenese žádné bublinky ani nečistoty, takže třebaže náboj je viditelný, nemůžeme na pohled říct, zda se pohybuje nebo je v klidu.
Pořád ještě chcete definici „elektrického náboje“? Pak už nemohu udělat víc, než vás odkázat na lexikon: Elektrický náboj je elementární vlastnost hmoty, jenž je příčinou všech elektrických fenoménů. Elektrický proud je tok „náboje“, a když jsou opačné náboje odděleny, objeví se „statická elektřina“ (elektrostatické fenomény).
-----------------------------------------------------
Tolik vysvětlení fyzika. Trpělivý člověk, že ano? Naprosto dokonale, tak, jak ho to kdysi naučil jiný učitel fyziky, profesionální kličkou obešel jádro problému.
Nikdo nikdy dosud nevysvětlil, jak vzniká náboj (problém „zdroje náboje“) a z čeho sestávají „siločáry“, které odlišné náboje spojují (tzv. elektromagnetické pole). Z jiných nábojů? Ale to je přece nemožné. Mezi dvěma oddělenými náboji už žádné jiné náboje nejsou. A jak „ví“, například záporný náboj, že jeho protějšek má opačnou polaritu a je třeba ho odpudit? A pokud má tuto schopnost, jak je možné, že se takto vybavené náboje dokáží "domluvit" a shluknout do atomů?
Odkud a jakým způsobem, nebo jakým PROSTŘEDÍM se k náboji donese informace o polaritě protějšku?
Tyto a žádné jiné úvahy vedly k sestavení pitvorné ZOO prapodivných „sub-částic“ a jejich nekonečnému pitvání na menší a menší a menší… a když to dále nešlo, začaly se tyto příšerky, které nikdy nikdo nepozoroval, označovat barvami, vůněmi a čert ví čím ještě (živí se tím na úkor ostatních nemálo lidí, kteří, snad přesvědčeni o smyslu svého počínání, bezostyšně odčerpávají obrovské zdroje, které by mohly být využity mnohem prospěšněji, kdyby...).
To vše jen proto, aby se nemuselo vyslovit TO slovo, které je ve fyzice absolutním tabu… Víte, které to je?
Takže – co je to vlastně ten „náboj“, u všech všudy?
The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
-----------------------------------------------------
-
Merlin
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1764
- Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
- Bydliště: Severní Morava
- Dostal: 54 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Sam Bowen
To, že tu dochází ke konverzi tepelné energie z okolí (když odsáváním a následným odběrem ubývá volných "elektronů", dochází k méně srážkám s molekulami vzduchu, které pak kmitají pomaleji, a proto se ochladí) je pochopitelné. Není to žádné perpetuum mobile, ale konvertor. Jenže - při dané konfiguraci by mne velice zajímalo, kam byly tyto elektrony odvedeny.Novák píše:Velice důležitá je ta poznámka o šesti stupních volnosti. Považuji to za důkaz toho, že klasická fyzika je už v koncích a je potřeba hledat energie na dalších úrovních.
Jinak je tu ještě jedna věc, na kterou se bude hledat špatně odpověď, a to, že u rotujících kotoučů dochází k odsávání náboje, které se projevuje dost nepříjemným pocitem chladu. Po půl hodině pokusů do mně "nalezla" taková kosa, že mne probrala až horká koupel. Je to neměřitelná věc, pocitová, ale nepodceňujte ji.
The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
-----------------------------------------------------
Re: Sam Bowen
Řekl bych, že se pohybují kolmo na siločáry magnetického pole. Pokud tedy Novák na svém obrázku dobře zakreslil jeho orientaci, pak se na jednom disku musí hromadit u okraje a na druhém u středu. Nebo se pletu?gewo píše:
To, že tu dochází ke konverzi tepelné energie z okolí (když odsáváním a následným odběrem ubývá volných "elektronů", dochází k méně srážkám s molekulami vzduchu, které pak kmitají pomaleji, a proto se ochladí) je pochopitelné. Není to žádné perpetuum mobile, ale konvertor. Jenže - při dané konfiguraci by mne velice zajímalo, kam byly tyto elektrony odvedeny.
-
Merlin
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1764
- Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
- Bydliště: Severní Morava
- Dostal: 54 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Sam Bowen
... a všude kolem byla děsná kosa, zatímco střed disku se rozžhavil..omikron píše:Řekl bych, že se pohybují kolmo na siločáry magnetického pole. Pokud tedy Novák na svém obrázku dobře zakreslil jeho orientaci, pak se na jednom disku musí hromadit u okraje a na druhém u středu. Nebo se pletu?gewo píše:
To, že tu dochází ke konverzi tepelné energie z okolí (když odsáváním a následným odběrem ubývá volných "elektronů", dochází k méně srážkám s molekulami vzduchu, které pak kmitají pomaleji, a proto se ochladí) je pochopitelné. Není to žádné perpetuum mobile, ale konvertor. Jenže - při dané konfiguraci by mne velice zajímalo, kam byly tyto elektrony odvedeny.
The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
-----------------------------------------------------
-
Edgar
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 201
- Registrován: stř 29 lis 2006 18:10
- Bydliště: Brno
- Dal: 2 poděkování
- Dostal: 24 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
ještě
...jsem si vzpomněl na jednu věc. Při experimentech s plasmou jsem v kontaktu s fyzikem, který pracuje na výzkumu průmyslových aplikací barierového výboje. Když jsme se bavili o teplotě plasmy, tak mi vysvětlil, že tahle teplota není jednotný kus něčeho, ale že se skládá z teploty iontů + teploty e-.
A to je ta hlavní věc, která vysvětluje jak může existovat studená plasma. Je to jednoduše tím že ionty plynu mají třeba pokojovou teplotu, ale e- mají třeba 10000 st.C. V horké plasmě pak mají vysokou teplotu i ionty plynu, takže navenek se taková plasma jeví horká.
Jak známo, vzduch není ani za běžných podmínek el. neutrální, ale sestává krom neutrálních molekul i z těžkých kladných iontů a lehkých volných elektronů. Jeho celková teplota se tedy musí skládat z teploty těchto iontů a elektronů + v tomto případě i z teploty neutrálních molekul.
Pak mi z toho vyplývá: Když budu provozovat stroj, který např. stahuje volné e- z prostoru, bude teplota prostoru okradena právě o teplotu těchto e-, čímž by se projevilo ochlazení tohoto prostoru.
Stálo by za pokus sestrojit např dle Naudina jeho Free Electron Pump nebo ja to nazývá a měřením teploty vzduchu tuto myšlenku potvrdit nebo vyvrátit.
S pozdravem
Edgar
------------------------------
Díky! To je velmi dobrý příspěvek. Sice jsi trochu předběhl dobu, ale je to dobré na uvažování. Ten Naudinův pokus nedělej, to je něco úplně jiného.
-gewo-
A to je ta hlavní věc, která vysvětluje jak může existovat studená plasma. Je to jednoduše tím že ionty plynu mají třeba pokojovou teplotu, ale e- mají třeba 10000 st.C. V horké plasmě pak mají vysokou teplotu i ionty plynu, takže navenek se taková plasma jeví horká.
Jak známo, vzduch není ani za běžných podmínek el. neutrální, ale sestává krom neutrálních molekul i z těžkých kladných iontů a lehkých volných elektronů. Jeho celková teplota se tedy musí skládat z teploty těchto iontů a elektronů + v tomto případě i z teploty neutrálních molekul.
Pak mi z toho vyplývá: Když budu provozovat stroj, který např. stahuje volné e- z prostoru, bude teplota prostoru okradena právě o teplotu těchto e-, čímž by se projevilo ochlazení tohoto prostoru.
Stálo by za pokus sestrojit např dle Naudina jeho Free Electron Pump nebo ja to nazývá a měřením teploty vzduchu tuto myšlenku potvrdit nebo vyvrátit.
S pozdravem
Edgar
------------------------------
Díky! To je velmi dobrý příspěvek. Sice jsi trochu předběhl dobu, ale je to dobré na uvažování. Ten Naudinův pokus nedělej, to je něco úplně jiného.
-gewo-
Ještě u elektrotechnickýho vesla, ňákou dobu moh by sedět Tesla.
Re: Sam Bowen
Vír je možné velmi snadno vytvořit rotací kapaliny nebo plynu a jestliže podmínky rotace v horní a spodní části zařízení jsou rozdílné, je to téměř samochodný systém.Novák píše:Velice důležitá je ta poznámka o šesti stupních volnosti.Považuji to za důkaz toho,že klasická fyzika je už v koncích a je potřeba hledat energie na dalších úrovních.
Jinak je tu ještě jedna věc,na kterou se bude hledat špatně odpověď a to u rotujících kotoučů dochází k odsávání náboje,které se projevuje dost nepříjemným pocitem chladu.Po půl hodině pokusů do mně "nalezla" taková kosa,že mne probrala až horká koupel.Je to neměřitelná věc,pocitová,ale nepodceňujte ji.
Není třeba mnoho energie, aby se tento proces stal nepřetržitým. A co víc, vír absorbuje energii z prostředí ve formě tepla!
Podobnost tvého pocitu chladu je tady ryze podobná,nebo jsi na dobré cestě k objevu - úspěchu. Doporučuji si přečíst dílo Schaubergera, je taky na tomto fóru. Držím pěsti. Riha.
Když se daří,tak se daří.
-
Merlin
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1764
- Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
- Bydliště: Severní Morava
- Dostal: 54 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
TECHNICKÁ PŘIPOMÍNKA
Toto vlákno je vyhrazeno diskusi o Testatice a stavbě repliky. Nepastujte sem prosím věci, které tu nepatří. Když, tak vložte krátký odkaz. Jinak tady bude za chvíli padesát stránek o věcech které s daným tématem naprosto nesouvisí.
P.S. Ne, není to o tzv. Einsteinově sklenici, ani o Schaubergerově turbíně, oba procesy mají společné jen jedno, a to je, že se něco točí. to je vše.
P.S. Ne, není to o tzv. Einsteinově sklenici, ani o Schaubergerově turbíně, oba procesy mají společné jen jedno, a to je, že se něco točí. to je vše.
The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
-----------------------------------------------------
-
Merlin
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1764
- Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
- Bydliště: Severní Morava
- Dostal: 54 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: TECHNICKÁ PŘIPOMÍNKA
Ne, tato témata opravdu nejsou spojitelná. Jaké "třecí desky" máš na mysli? Co víš o Testatice?Riha píše:Děkuji za připomínku, ale kdybys sis přečetl dovětek tak jsem poukazoval na pocit vytvoření chladu, A ten článek jsem dal k tomu z důvodu představitelnosti možné spojitelnosti tématu a nepletu jsem jiná témata. Akorát poukazuji na něco podobného. Vždyť to může mít souvislost a ani si jí nemusíme všimnout. A to, že se něco točí je podobné Vaším třecím deskám. Riha.gewo píše:Toto vlákno je vyhrazeno diskusi o Testatice a stavbě repliky. Nepastujte sem prosím věci, které tu nepatří. Když, tak vložte krátký odkaz. Jinak tady bude za chvíli padesát stránek o věcech které s daným tématem naprosto nesouvisí.
P.S. Ne, není to o tzv. Einsteinově sklenici, ani o Schaubergerově turbíně, oba procesy mají společné jen jedno, a to je, že se něco točí. to je vše.
The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
-----------------------------------------------------
Re: TECHNICKÁ PŘIPOMÍNKA
Já opravdu nic nespojuji.akokorát poukazuji na podobný fakt,že se při podobné rotaci i když v jiném médiu,taktéž vytváří ochlazení prostředí.Někteří členové fóra to už také zmínily.Většinou to bylo u rotujících těles.Poivej se na 12 tou stránku na příspěvek staršího člena Nováka.A je tam i podobný příspěvek edgara,taky mluví o vytvoření chladu při pokusu.gewo píše:Ne, tato témata opravdu nejsou spojitelná. Jaké "třecí desky" máš na mysli? Co víš o Testatice?Riha píše:Děkuji za připomínku, ale kdybys sis přečetl dovětek tak jsem poukazoval na pocit vytvoření chladu, A ten článek jsem dal k tomu z důvodu představitelnosti možné spojitelnosti tématu a nepletu jsem jiná témata. Akorát poukazuji na něco podobného. Vždyť to může mít souvislost a ani si jí nemusíme všimnout. A to, že se něco točí je podobné Vaším třecím deskám. Riha.gewo píše:Toto vlákno je vyhrazeno diskusi o Testatice a stavbě repliky. Nepastujte sem prosím věci, které tu nepatří. Když, tak vložte krátký odkaz. Jinak tady bude za chvíli padesát stránek o věcech které s daným tématem naprosto nesouvisí.
P.S. Ne, není to o tzv. Einsteinově sklenici, ani o Schaubergerově turbíně, oba procesy mají společné jen jedno, a to je, že se něco točí. to je vše.
Ani to nemůžeš spojovat, protože je to nespojitelné! To, o čem píše N. je něco úplně jiného, to o čem se zmiňuje E. To jsou věci, které sem patří. To o čem píšeš jsou známé vírové mechanizmy, které se dokonce běžně používají k ohřívání a mrazení.
Ptal jsem se předtím, co víš o Testatice. Žádná odpověď?
A propos, ventilátor se také točí, a chladí...
Když se daří,tak se daří.
Re: TECHNICKÁ PŘIPOMÍNKA
-----------Riha píše:Testatika - stroj na transformaci volné energie,(bere energii z rezonance prostoru,není muj názor ale dočetl jsem se)
A co vím o tomto tématu? Asi to samé co ty,kdybys věděl víc nebyl bys na tomto fóru.Čauky Riha.
------
Fakt dobré: http://www.upramene.cz/forum/search.php ... uthor=Riha
... no comment.
Oj,Oj,děkuji za upozornění, už se pakuji,omlouvám se že jsem si dovolil.Už jsem spátky ve svém chlývku.
Když se daří,tak se daří.
-
la
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1854
- Registrován: úte 06 úno 2007 19:04
- Bydliště: Brno
- Dal: 763 poděkování
- Dostal: 238 poděkování
Kostrukce
Zdravím.
Chtěl bych se zeptat na předpokládané otáčky jen hrubý odhad .Vzhledem k tomu ,že se jedná o dva protiběžné kotouče tak se to sečte.
la
Chtěl bych se zeptat na předpokládané otáčky jen hrubý odhad .Vzhledem k tomu ,že se jedná o dva protiběžné kotouče tak se to sečte.
la
Re: Kostrukce
Originální Baumannovy Testatiky točí jen kolem 1 ot./sla píše:Zdravím.
Chtěl bych se zeptat na předpokládané otáčky jen hrubý odhad .Vzhledem k tomu ,že se jedná o dva protiběžné kotouče tak se to sečte.
la
Otáčky závisí na počtu lamel na discích. U tohoto modelu počítejte se zhruba 30 ot/min.
-
la
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1854
- Registrován: úte 06 úno 2007 19:04
- Bydliště: Brno
- Dal: 763 poděkování
- Dostal: 238 poděkování
Kostrukce
Dík. 
la PS:Jen taková myšlenka v tom případě by se to snad mohlo otáčet na podobném principu jako elektrostatický motor.Pokud ty kotouče budou mít --dostatečný-- průměr.
la PS:Jen taková myšlenka v tom případě by se to snad mohlo otáčet na podobném principu jako elektrostatický motor.Pokud ty kotouče budou mít --dostatečný-- průměr.