Výroba kyslíku z oxidu uhličitého

[Návštěvník]

Jinak pomerne spolehlivy zpusob jak prevest O3 na obycejny kyslik se uz davno pouziva v letadlech nebo i v nekterych zarizenich se silnou ionizaci, kde by vznikajici O3 byl problemem. Staci platinova mrizka jako katalyzator...

[Waldes]

Ahoj Adame a ostatní.
Podľa toho čo píšeš, že nemáš možnosť merať množstvá a zloženie produktov ako si teda dospel k myšlienke, že rozkladáš CO2 za vzniku O3 ? Vzniknutý O3 by podľa mňa okamžite reagoval s uvolneným C ! Ak tam púšťaš vzduch je jasné, že na výstupe máš prebytok O3, ale aj NOx a iné. ....

Nechal jsem v uzavřeném prostoru "spalovat" O2 plamenem. Bez ionizace plamen během minuty zhasnul. Se spuštěnou ionizací hořel hodiny a hodiny... jak dlouho jsem chtěl. Jelikož se při hoření spotřebovává kyslík a vytváří se CO2 (event. CO), není jiného stanoviska, než že se z CO2 vytvořil převážně O3 a ten se pak rozpadl na O2. Jinak dokud jsem nezačal urychlovat rozpad ozónu chlórem, tak mi plamen taky velice brzo zhasnul (komora byla plná O3, vzniklého kyslíku bylo minimální množství a plamen se uhasil).

To čo píšeš dáva logiku ale niečo sa mi na tom nepozdáva, niesom veľký chemik ale tak matne si spomínam že chlor je agresívnejší prvok ako kyslík, že by tam len pomáhal rozkladať O3 na O2 ? skôr sa priamo zúčastňuje reakcie teda „horenia“ Neviem ale najme sa mi nepozdáva zhasnutie sviečky v čistom ozóne, to znie neuveritelne ...
Waldes.

[adam.benda]

... Oxidace nemusí znamenat hoření, ale hoření bez oxidace neznám. Hoření bez kyslíku funguje docela slušně a plamen dělá solidní. Záleží na směsi. Nejzákladnější směs je práškový zinek se sírou. Není v tom kyslík a hoří to. .... Jen bych ještě chtěl zmínit směs H2O2 + roztok dalšího okysličovadla/katalyzátoru. Němci to používaly do torpéd jako raketové palivo. Po smíchání dochází k prudké reakci a hlavně tvorbě páry a O2. Teplota tak do 1000°C. Proto tomu říkali studený plamen. V podstatě to "hoří", ale není tam palivo, jen okysličovadla.
Ještě k tomu chlornanu - chlór samozřejmě uvolňuje, ale stojím si za tím, že v prvé řadě uvolňuje kyslík. V reklamách ho uvádí jako aktivní kyslík - O. ....

Rozumím, když se hodí sodík nebo draslík do vody, taky to umí hezký věci, tedy hlavně ten draslík
Určitě bych ale dal pozor na to, že skutečně není oxidace jako oxidace, není plamen jako plamen... Už jenom proto, co je oheň/plamen/atp. ve své podstatě... Pokud zapálím svíčku, předpokládám, že se mi spaluje skutečně téměř jen O2. Taky nejsem vševěd, ale docela si za tím stojím...

Ony to i docela dokazují ty moje experimenty s ionizací, o kterých je tu řeč.., konktétně:
V uzavřené komoře jsem nechal "čpět" chlornan sodný, ionizací jsem produkoval obrovské množství ozónu. Když by tedy chlornan sodný uvolňoval kyslík, proč by po vypnutí ionizace plamen shasnul? (nebo bych alespoň naměřil delší výdrž plamene)
(situace přesně:
V komoře se nachází ionizátor a vanička s chlornanem sodným. Ionizace je spuštěná, plamen hoří neustále (čekal jsem asi 4,5 hodiny). Pak mě to přestalo bavit. Ionizaci jsem tedy vypnul (a vaničku samozřejmě ponechal), plamen byl během minuty uhašen. I ve všech jiných případech se plamen uhasil přibližně po jedné minutě.
Ještě další otázka stejného druhu: Když by bylo hoření podporováno libovolně všemi možnými okysličovadly, proč plamen zhasne, i když je tam ozónu jak nas*áno? Navíc s tím uvolňováním kyslíku z chlornanu sodného... jestli je to pravda, tak uvolňuje pouze minimální množství, plamen svíčky zhasnul velice rychle, jakoby tam žádný kyslík navíc díky tomu chlornanu nebyl.

Chtěl bych jenom zdůraznit, že skutečně není okysličovadlo jako okysličovadlo a nelze říct, že plamen "spaluje" chlor, ozón, zkrátka libovolně okysličovadla. Jestli někdo znáte nějakýho chemika-profíka, mohl by nám to třeba objasnit, jak se ty věci přesně mají..

[adam.benda]

To čo píšeš dáva logiku ale niečo sa mi na tom nepozdáva, niesom veľký chemik ale tak matne si spomínam že chlor je agresívnejší prvok ako kyslík, že by tam len pomáhal rozkladať O3 na O2 ? skôr sa priamo zúčastňuje reakcie teda „horenia“ Neviem ale najme sa mi nepozdáva zhasnutie sviečky v čistom ozóne, to znie neuveritelne ...
Waldes.

To je právě ono... plamen svíčky nám nesežere ani chlór, ani ozón,... Experimenty to dokazují a zároveň s tímhle vědomím léta žiju.. Jestli se tedy skutečně pletu, situace s plyny by v mých experimentech teda musela být ÚPLNĚ jiná... Od A do Z.

[adam.benda]

Jinak pomerne spolehlivy zpusob jak prevest O3 na obycejny kyslik se uz davno pouziva v letadlech nebo i v nekterych zarizenich se silnou ionizaci, kde by vznikajici O3 byl problemem. Staci platinova mrizka jako katalyzator...

Jak jsme tu řešili to zavedení výfukových plynů přes ionizaci zpátky do spalováku, .... minimálně tady se nám to hodně šikne!
(jaké teploty by měla mřížka pro dosahování katalyzačního účinku dosahovat?)

[Edgar]

Čau Adame
Vzpomněl jsem si že jsi řešil nějaký ozonizer pro svůj CO2 projekt, tak ti posílám zařízení, které místo koronového výboje používá mnohem efektivnější výboj barierový, neboli studenou plasmu za atmosf. tlaku.
Zařízení sestává z flyback driveru a trafa z televize (bez ! usměrnění) a kroucené dvojlinky vykuchané z UTP Cat.5e kabelu s tuhým Cu jádrem.
Když to zapnu tak je cítit velmi silně zápach ozonu až to pálí v krku a v očích.
Tak hodně zdaru
Edgar

[Návštěvník]

...něco o dalším využití této plasmy.
http://www.fks.sk/~juro/fyzika/svoc_1.doc

[adam.benda]

Edgare, dík!! Tohle vypadá velice zajímavě. Budu muset ještě prubnout, jestli v tomhle případě taky dochází k rozpadu molekul CO2 .. kdyby to vyšlo, bylo by to perfektní. Díky!

[Waldes]

...něco o dalším využití této plasmy.
http://www.fks.sk/~juro/fyzika/svoc_1.doc

Ahoj Anonym,
Vieš mi niečo viac povedať a tejto práci ? Pre niektoré z citovaných prác som vyrábal prístroje ...
Waldes.

[Edgar]

Čau Waldo ten anonym jsem byl já sem zapomněl že už jsem se odhlásil Nevím co konkrétního by tě zajímalo. V průmyslu se do vrstvy studené plasmy namáčejí materiály u kterých je jinak problematická jejich povrchová úprava. Např. teflon - nedá se rozumně ani lepit ani potiskovat, ale pár sekund exposice v plasmě a lze jak lepit tak tisknout na jeho povrch. To stejné se dělá myslím ve Znojmě nebo kde, vyrábějí tam různé vaty, textilie a podobné materiály. Fabrika se jmenuje myslím Pegas. Plasmová technologie jim umožňuje vyrábět dětské plenky z hydrofobních ! materiálů. Po té co se taková textilie vystaví působení studené plasmy, je dokonale hydrofilní Plasmou se dále třeba upravují filtrační papíry, mají potom několikanásobně vyšší smáčivost.
Teď si nejsem zcela jist jestli nebudu plést jabka s hruškama, ale Plasmatron od MIT pro úpravu benzinu používá taky studenou plasmu.
Sám jsem zkoušel do tohoto výboje foukat butan a zjistil jsem že takováto forma plasmy není schopna zapalovat, takže by to bylo vhodné.
Zdraví Tě
Edgar

[Waldes]

Ahoj,
Myslel som to tak, že kto je autor a tak, technológiu poznám ako som písal, navrhoval a vyrábal som na ten výskum prístroje a Joža Ráheľa považujem do dnes deň za svojho priateľa. Nakoniec aj Mirko Černák z ustavu fyziky aj keď sním som komunikoval viac menej oficiálne.
Waldes.

[Edgar]

To nevím kdo je autor, v tom dokumnetu to není? Tadyhle ti asi moc neporadím, jen jsem ten dokument náhodou vygoogloval a protože je relevantní tak i sem link umístil.
Edgar

[caacorka]

Ahoj,
můžete mi někdo napsat, jak moc je škodlivej ozón z kopírek? Velkoformátové stroje ho vypouštějí myslím docela dost...

Díky za odpověď