petr111 píše:Chlapi, tohle je JiMiho vlákno a týká se stirlingova motoru, resp. bastlu, na kterém si JiMi chce dělat radost......
Nějaké osobní invektivy sem nepatří.
Akord má skutečně zvláštní způsoby vyjadřování, ale to je zřejmě profesní deformace, jako učitel by se zřejmě neuživil, ale tady nejsme ve škole, že.....
Akorda si cením, že to ještě "nezabalil", snaží se JiMimu pomoci, protože ten se v tom trochu plácá......i když snahu a kuráž mu nelze upřít.......
Tak tu diskusi hoďme prosím do technické a pracovní roviny a uberme každý trošku z toho svého ega, ne ?
Ok,
nechal som sa strhnúť aj ma to mrzí, píšeš že pomáha takého ho ešte nepoznám. Ja som zatial čítal od neho len samé negatívne konštatovania.
Waldes.
Tak jsem si to prošel zpátky a zjistil, kde je problém.
V údajích výrobce se mluví o celkové účinnosti, kdežto Akord mluví o účinnosti přeměny energie tepelné na elektrickou.
Pokud bude stirling dostatečně tepelně izolovaný, bude celková účinnost klidně 90 procent, i když se třeba vůbec neroztočí. Prostě bude fungovat jen jako kamna. To je jen hypotetická možnost, ale ne nereálná.
Teplota hlavy 1000 stupňů není to, co by byl technický problém. Ten se odehrává v odvodu tepla z oblasti pístu, těsnění pod hlavou a nutnosti srazit teplotu v skříni minimálně na 200 stupňů. Jinak životnost vysokoteplotních maziv utrpí. Rovněž utěsnění klikové skříně bude nutné labyrinty místo obligátních gufer a valivá ložiska nebo kompozici nahradit fosforovou bronzí, nebo něčím ještě lepším. Můj názor je ten, že pokud se důsledně odvede teplota z oblasti pístní dráhy a pokud se bude dostatečně chladit olej, pak není technických překážek při 1000 stupních. Na laciné hliníkové písty bude nutno zapomenout. posílám oblažení duší:
jarda ovčák svitavy píše:Teplota hlavy 1000 stupňů není to, co by byl technický problém. Ten se odehrává v odvodu tepla z oblasti pístu, těsnění pod hlavou
Z mého pohledu opak. Nejvetší problém je pevnost trubek a hlavy pri vysoké teplote a tlaku. Odvod tepla z pístu a tesnení není primární záležitost, protože píst je pri lepších konstrukcích stejne na chladné strane, tesnení hlavy je ješte menší problém, než mazání pístu. Prehaneč má obvykle suché mazání, pokud nekdo nenamítne, že stačí mezera, jde o konstrukci.
Různého mazání tu na fóru je dost a pak když to někdo čte s odstupem času, tak se úplně zrtácí souvislosti a některé příspěvky pak vypadají jak od marťanů.
a to LEDA znamená pouze vyslovené urážky a vulgarity. Ale tak hluboko snad neklesnem. I když pár vláken by se tu možná našlo, ale to je věc autorů a moderátora.
Za mě můžu říct, že i takováto diskuze, kdy si ujasňujem jakoby pohledy na obecně používané termíny, může mít velký smysl právě v tom, že si po čase možná začneme rozumět a když už vůbec nic, tak alespoň si odbudeme vyjadřovací nedorozumění na něčem méně důležitém. Představa že se tu rozpoutá plodná diskuze na téma JÁ ŘEKL, TYS ŘEKL v době kdy budu šroubovat výměníky... To raději teď nad účinností.
No a díky vám jsme se krásně dostrkali k diskuzi o teplotách, které by se měly používat, které bychom chtěli používat a které nakonec budeme používat.
To se přece čte daleko líp.
Takže všechny vaše postřehy ohledně vysokých teplot (pro mě je vysoké všechno nad 100°C) počítají s tím, že budu přímo něco spalovat v prostoru nečeho, co chci ubastlit v dílně. Myšlenka v zásadě správná, leč pro mě nerealizovatelná.
Takže trochu zopáknu svoje vstupní předpoklady pro ty, co v prosinci chyběli. Chci vytvořit modul (blok, kastli, skříňku), který bude mít schopnost využívat běžně používané zdroje tepla (nejlépe topná voda) a přeměňovat ji na elektřinu.
Takže teď nechci řešit kotel, to příjde na řadu později a tak jen tak výhledově očekávám, že k zemnímu plynu mi bude přibublávat nějaký šumák.
No, z kotle leze teplá voda, když to přeženu, můžu trochu kotel přestavit tak, aby z něj lezla voda cca 90-100° nebo olej tak do 150°.
Proč takto ? Nejsem DaVinci abych vyřešil všechno, takže pro dopravu média do mé kastle chci použít běžná (nebo jen lehce méně běžná) oběhová čerpadla (která mimochodem u každého kotle ústředního topení stejně jsou) a taky nemám extra výbavu (zatím) na různé svařovací fíčury a prachy na extra materiály. Takže všechno ručo-fočo a realizovatelné kýmkoliv, kdo bude mít chuť.
Takže pokud se tu pohrdlivě mluví o elektrické účinnosti 5% , pro mě je to teď zatím nedostižená a v budoucnu rádoby dosažená hodnota, protože doma mám 14 kW kotel na zemní plyn.
Když by se mi podařilo 5% z těch 14 kW převést na elektřinu (pouhých 700W), mám vyhráno, protože v mém dokumentu je v úvodu přiznáno, že moje domácnost v dlouhodobém průměru (cca 10 let) má průměrnou stálou spotřebu cca 500 W/h.
Takže po dobu co bude topit kotel (zimní období) bych se mohl ustřihnout od drátů (vím, že to takto nejde, pouze obrazně).
Že odpadem stirlingu je teplo, respektive teplá voda, třeba zrovna 60°C teplá, no tak ji pustím do topení, kam původně stejně měla jít.
Že v létě budu řešit jen teplou vodu, solární kolektory, tepelné čerpadlo v optimálních režimech, to je jíná věc, to příjde na řadu pozdějc. Teď potřebuju dotáhnou do nějakého konce modul, který mi dokáže na výstupu dát průměrných cca 500 W elektrického výkonu, samozřejmě elektrická účinnost hraje roli, ale stačí i těch 5%, bude konvertovat pokud možno běžně dostupné teplo (do těch 150°C).
No a vůbec se chci pořád motat kolem té termodynamiky, protože teplo mi přijde jako nejběžnější druh energie, dá se vcelku snadno distribuovat, dá se akumulovat, a vůbec, to co je všude odpadem, tvoří vlastně nevyčerpatelný zásobník energie pro mašinku, jejímž odpadem je to stejné.
Tedy nic nemažu, a vidíte, že se pořád bavíme k věci.
JiMi
Souhlasím s jimim. O tepelné bilanci spalovacího motoru by se dalo hovořit a diskutovat velice dlouho. Pokud však by nebyly hlavy motoru i jeho blok chlazeny nejen chladící kapalinou či vzduchem, současně olejem a v neposlední řadě i vzduchem, jenž nasává motor, tak by z motoru brzy ukápla slza hliníku a ostatních periferií. Pokud někdo máte slepou důvěru v materiály, tak ukrojte kus teflonu a obořte se na tento s tepelným zdrojem nad 500 stupňů. Totéž učiňte s běžnými těsněními a to nejen s běžnými, ale všemi, včetně belsona molecular. Pak snad.
5 procent chce spíše 200 až 300 stupňu čím víc, tím líp pro motor, ale tím i menší využití kotle, takže existuje optimum ve hvezdách. To je pri nižších tlacích vhodná na ty trubky už i med, ale plamen bude hlavne zvenčí oxidovat, a to chce na povrch nikl, chrom...Med se lépe tvaruje a pájí, než nerez. Hlava by pak mohla být i odlitek bronz/mosaz, prípadnou ocel by bylo treba korozne hlídat, nebo upravit Ni/Cr .Pokud bude ale motor stát, tak se trubky spálí/prehrejí/zdeformují, je potreba tenhle stav osetrit. Použít hliník včetne svárecích technologií je riziko práve z tohoto duvodu. Vše hezké povídání až do doby stanovení plnícího tlaku a koncepce prehaneče.
Jdu koupit svou první plotnu mědi, abych ji v blízké době mohl nechat rozstříhat a plotnu plexi kvůli témuž, akorát tam bude trošku problém s tím dělením.
No plexi, nejspíš to bude makrolon. Netušíte jak se z velkých ploten plastů vytváří malé camfrňousky ?
Ješte k té mé negativite, skepticismu nebo pesimismu a jistému typu drzosti. V podstate byly tyhle pomerne zdánlivé vlastnosti vyprovokované samotnými energomonopoly nepríjemnými akcemi vuči mne a lidem okolo. Muj postoj je odrazem množstva negativních výsledku z četného množstva reálných pokusu, nebo výpočtu. Ale i negativní výsledek je výsledek, který muže značne pomoct. Je dost naivní pripisovat mi nejaký automaticky negativní postoj ke všemu. A ješte ty energomonopoly. Já si myslím, že práve ony financují, nebo jinak podporují nesmyslné generátory typu XEG a hromadu dalších bludu. Zvýší tím spotrebu a odstaví možnou konkurenci, nebo zmenšení závislosti. Získají náskok. Nechají zabloudit hromadu konstruktéru v bludišti. Reknete paranoja. Ne, silné podezrení a dostatečný motiv, já nekteré projekty četl. Jsou na takové úrovni, že jsem si témer jistý, že jsou na zakázku. Energochobotnice se vyloučit nedá. V lepším prípade se spokojí s prodejem materiálu.
Proto naivním výkladum o úspešnosti konstrukcí zarízení jako VE neverím. Trojskému koňovi taky verili. Chybí pádné fakta.
JiMi, zadrž, nač ti je prosím te plotna Cu? Neumím si predstavit Stirling, kde by se použila. Snad pro chladič, ale ten se delává taky z trubek. Nic me po tom není, ale za ty peníze se dá podle mne udelat jistejší kus stirlinga. Plotna Cu plechu je pro stirling celkem nanic (rekl bych).
Snad obal prehaneče ? Máš alespoň nákres? Jinak šroťáci jednou poskočí.
A k tomu to plexi. To bude spíše elektrolyzér. Šok.
Ahoj lidi. Jimi, nenech se odradit. Já bych měl být pesimista jako blázen, protože: rotační stirling nefunguje dostatečně, bublající přístroj na vodík málo a špatně bublá a tchýně po nemoci opět vstala na nohy a tváří se nesmrtelně. Optimismus máme každý v sobě a uvnitř. Měděnou desku si kup, klidně pro radost, a jako chladič bych použil chladič. Neumíš si představit, kolik toho ten malý chladič z automobilu umí uchladit. Zejména s vrtulkou. Je třeba si neplést důvěru s vírou. Důvěru můžeš ztratit, Víru nesmíš.
No a nemáš zájem vylepšit bilanci? Rotační stirling je sice dost nejednoznačný pojem,
ale mužeš to hodit sem, nebo na SZ. Co znamená nefunguje dostatečne? Utáhne aspoň sám sebe, nebo ten obeh není obehem motoru?
Máte mé svolení, kliďo se tu poštěkejte o rotačním stirlingu, pouze až když se vyprovokujete k akci, tak bych vás požádal o extra vlákno, ať se to nemíchá. Zatím je to povídání o stirlingu, tak mi to nevadí.
Jardo, neboj, víry mám na rozdávání. Jenže k té víře je potřeba fůrik skepse a vagón pragmatismu. Tedy od všeho trochu. Určitě v mé předcházející větě je cítit, že osamocená víra, osamocená skepse k ničemu nedojdou. Ještě možná pragmatik. Ale ten zas potřebuje vyšlapanou cestičku, kterou musel projít někdo, kdo se nebojí vstoupit do vysoké trávy.
Takže od všeho trochu. Všechno na světě, i v této diskuzi, má své místo a účel. To jen tak po ránu, nad šálkem kafe.
JiMi
Bilanci těžko zlepším. otevřeně řeknu, že mi nejde o pár watíků, ale o pár kilowat. Min 3. Zkoušky probíhaly při 400 a 500 stupních a na konstrukci modelu to bylo limitující. Nárůst tlaků byl nedostatečný v závislosti na časové ose. Fotky uveřejním, jen co je najdu. Nebyl to naštěstí celý stroj, jen horká část, tudíž můj smutek z neúspěchu nebyl tak dramatický. Písty jsou písty, takže....... Přímočarý vratný pohyb bude to pravé ořechové. Nyní jsem přesměroval své snažení k šumícím přístrojům, tak uvidíme.
To byla kdysivá taková písnička a já ji použil na připodobnění.
Akord se mě několikrát ptal, k čemu ta měď a plexi ?
A já jsem to skutečně nejspíš neřekl nikdy tak nějak na plnou hubu.
Takže chci udělat z měděného plechu hřebenové výměníky. Hřebenové proto, že mi mnohonásobně zvětšují plochu pro sdílení tepla vzhledem k přeháněnému objemu plynu, z mědi proto, že se mi s ní jako laikovi dobře pracuje a nepočítám s obrovskými teplotami, které by mi samovolně rušily pájené spoje. Že to není ideální materiál, beru, ale co je dneska ideální. V nákresu jsou výměníky červený a modrý, teplý a studený. Budou uzavřeny pro každý píst v samostatném prostoru, izolace výměníkových skořepin bude nejspíš teflonovým těsněním.
Plexi (nejspíš macrolon, ale říkejme mu plexi) je ten hnědý hřeben. Jeho objem je vlastně pracovní objem plynu, protože střídavým zasunováním do hřebenů výměníků bude vytlačovat tu ohřátý, tu ochlazený plyn. Fyzicky a úplně. Akord připomíná, že se plyn nebude dostatečně hýbat, aby docházelo k tepelné výměně.
Dovolil jsem si načrtnout skicu s rozfázovaným pohybem přesunu plexi hřebenu přehaněče z jednoho výměníku do druhého. Krajní polohy jsou úvratě přehaněče. Z nich je patrno, že maximální možné množství plynu, v tomto případě dané objemem toho plexi fyzicky putuje kolem lamel výměníků a to kompletně celý objem (když si odmyslím nutnou spáru plexi-měď).
Bude to piplačka, ale třeba z toho něco bude. A nebo to odnesením do sběru shodím na další ze ztrátových akcí ve svém životě.
JiMi
