Teslův transformátor

[Akord]

1. To je pár stoviek pF, a tým pri 50Hz nič významné nepotečie, čím menšia frekvencia, tým menší prúd.

2. Veď práve ten kondenzátor je výhodné urobiť z novodur trubky, vnútorná plocha jeden pól a vonkajšia druhý, navyše ak je vonkajšok zem, tak je to bezpečné a blbovzdorné.
Treba ale alobal nelepiť až k tomu koncu, kde vychádza opačná elektróda, aby to neskákalo cez hranu. Linoleum zabudni, len ti to pokazí.

3. Cievku nenamotávaj na novodur, lebo má väčšiu permitivitu a zhorší ti parazitnú kapacitu a zväčší straty. Namotaj ju na vodovodnú polyetylénku, prípadne kúrenársku polypropylénku. Nevýhoda ale je, že ak by výbojom kdesi prerazila, tak sa môže chytiť. takže umiestniť tam, kde to prípadne nič nezapáli. Ešte lepšia verzia je urobiť ju pokiaľ sa dá prevažne vzduchovú. Je to zložitejšie, ale zlepší to výsledok. Dá sa to tak, že sa trebárs pozdĺžne na trubku nalepia hrany, ktoré držia cievku. Vyjde napríklad štvor až mnohouholníková cievka. Alebo kostra nemusí byť trubka, ale podstatné je to, že závity sú na hranách a neležia na ploche dielektrika. Alebo akoby klietková trubka z tenkých tyčiek, spojenými čelami na koncoch.

4. Keď som písal o odpore cievky a kg medi, mal som na mysli hlavne sekundár, pretože práve ten rezonuje. Ak sa ale vezme hrubý drôt, zmestí sa málo závitov. To je dôvod na zväčšenie rozmeru, ak má mať cievka malé straty. Samozrejme nie donekonečna, lebo parazitná kapacita veľkej cievky môže byť opäť porovnateľná s kapacitou vonkajšej kapacitnej gule, a zhorší sa rezonancia.

5. To, čo tam píšu tí amatéri nie sú výpočty, ale vízie a halucinácie za použitia vzťahov zo školských učebníc. Na špirálu nevidím dôvod, čo na jednej strane zlepší, na druhej zhorší pričom to komplikuje. Dôležitá je prevádzka iskrišťa - vzdialenosť jeho elektród a prípadné chladenie, či ofukovanie(pri indučke by sa ale nemalo hriať), materiál elektród, to je dôležitejšie, než špirála.
Urob radšej sekundár priemer 50mm dĺžku viac ako 500mm, a zober si aspoň 0.4mm drôt a viň to spolu s tým silonom na rebrovanej trubke alebo kostre, ako píšem vyššie. Počet závitov niekde medzi 500 až 1000, ako ti vyjde, vôbec o presný počet nejde.
Primár nechaj tým tvojím drôtom s tými 10 závitmi ale na priemere 60 až 70mm. A ten kondenzátor z tej trubky vysokej aspoň 700mm, elektróda od okraja najmenej 100mm.
Keďže by mohlo tú trubku aj preraziť, radšej by som skúsil hrubostennú vodovodnú polyetylénku, alebo batériu z nich okolo cievky. A ak som dačo vynechal, treba pripomenúť.

[Akord]

Jednu vec, čo som napísal, som napísal zle.
Ladiť treba predsa len aj primár. Netreba ho ladiť iba vtedy, ak je silná väzba medzi primárom a sekundárom, a to v prípade Teslovho trafa tak nie je, väzba je slabšia. Dá sa potom ladiť okrem kapacity aj rozťahovaním tých 10 závitov. Rovnako ak je kondenzátor trubkový, tak zasúvanín vnútornej vodivej trubky. Iskrište by bolo dobré z dôvodu dobrého zhášania iskry ofukovať, alebo umiestniť do priečneho magnetického poľa trvalého magnetu.
Iskrište je kľúčový prvok. Skúsil by som povedzme ostrý wolfrámový hrot pre TIG zváračku.

[kutil]

chlapi juknite se na toto:
Teslův transformátor
http://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/ ... 80106.html

S tím si hraje žák 8. třídy

[kutil]

nahoře je odkaz na galerii, pár foto:

[Aquarius1]

Jo chlapy,jak vidno i mládež ví a umí. No co na to říci??? Prostě super

[Merlin]

To, co tu (jako mnoho jiných) probíráte a stavíte, je Lodgeho indukční cívka v několika variantách. Je odvozena z raného přístroje, který Tesla demonstroval v Londýně. Pak ovšem vyvíjel dál.
TT vypadá a funguje úplně jinak, ale zatím byly postaveny asi jen dvě repliky. Není to tak snadné. Pravý TT může produkovat napětí až 2 miliony voltů, a nemusí to být obrovské monstrum. Podstatný je způsob "krmení"...

Chápaví vyčtou ledaco zde
http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1126

[Waldes]

Len som čakal kedy vybuchnete, ale musím povedať že až na nejaké detaily s Vami plne súhlasím. Aj moje vlastné výskumy ma doviedli k rovnakému záveru.
Waldes.

[Martin z KE]

Pre Akorda:

2. No kondenzator som aky taky urobil z 2 platni z nejakeho plexiskla ci co to je material nepoznam ale je to cire a rozmery ma 21x39 cm a alobal je len asi 1cm od okraja takze to zmenim este

3 No naozaj treba az taku vysoku tu cievku ? Chcel som pouzit papierovy valec z takych tych utierok papierovych Nieco ako na WC papier ale vecsie presnejsie ma ti 4 cm priemer a 23 cm vysku. ALe ako pises pravdepodobne urobim tu vzducholu a to tak aby priemer mnohouholnika bol akolo tych 5 cm. No a drat som prave koly rozmerom (chcem aby to bolo skladnejsie a tak) chcel pouzit 0,2 mm.

4 Ano je to fakt ale asi budem preferovat velkost.

5. Tak taraz aku mam pouzit primarnu cievku? Vodorovne polozenu spiralu ? tak jak som pisal? tych 10 zavitou vnut priemer tych 6 cm( predtym 5 ale zhrubol sekundar :-) ) a vonkajsim pisete no 6 - 7 cm ale to nebude davat zmysel ked 6 je vnutorny.

Kazdopadne nedudem pouziva prim cievku tvaru solenoidu s vodorovnou osou (nechcem aby mi prerazal sek na primar Teda ak vobec bude mat co prerazat :-) ).

No a kond som uz pisal ze mam tu platnu a este jej hrubka je 2 mm
Bude to stacit ? A co jej velkost (teda kapacita)?


Pre Geva: No tak to diki za informaciu A ja som bol v tom ze je to teslovo trafo. Skoda no. A nemas schemy a princip a zapojenie a vlastne vsetko a skutocnom teslaku? a ked ne nevies s kade te veci zistim ?

[Akord]

...TT vypadá a funguje úplně jinak, ale zatím byly postaveny asi jen dvě repliky. Není to tak snadné. Pravý TT může produkovat napětí až 2 miliony voltů, a nemusí to být obrovské monstrum. Podstatný je způsob "krmení"...

Takže když pravý vyprodukuje 2 miliony, pak levý treba taky 2 miliony. Rezonance je stejne jenom jedna, a je úplne jedno, zda ji demonstruje Tesla, nebo jiný človek, pokud ji ovšem demonstruje správne. Pokud tu čtu výpočty a dívám se na konstrukce, v nichž témer nikdo neuvažuje parazitní vlastnosti prvku L a C, a treba i to krmení, nebo vazbu, pak ať se nediví, že nemají výsledky.

K tomu sekundáru ešte. Dnes som zo srandy kúpil 1m PP(nie PVC-novodur) odpadovú 50mm trubku a k nej aj penovú PE izoláciu. Pena má veľmi malú celkovú permitivitu. To aby bola nižšia parazitná kapacita, a keď mi vyjde čas, tak sekundár naviniem spolu s tým silonom, ktorý potom odmotám. Iba nevie, či sa to nebude príliš kriviť. Iná, v tomto spoľahlivejšia verzia kostry cievky je poskladať do akoby kruhového trubkového zväzku niekoľko kúrenárskych PP polcólok (ak nepôjde to predošlé, skúsim toto). To všetko preto, aby sa vinutý vodič nedotýkal celej vonkajšej plochy trubky, ale iba v oporných bodoch, či úsekoch.
Ten kondenzátor by bole lepšie urobiť z PVC rúry, nie s priemerom okolo 50mm ako som písal predtým, ale aspoň 100mm, aby do nej šla vopchať ruka a pohodlne nalepiť elektródu. Stavebný hrubší alobal(zo stavebnín) 0.1mm je vhodnejší.
(Ten chlapec z toho predešlého jičínského linku taky nemel kuželový primár, naopak vazbu značnou, a podle té jiskry mu to šlo moc hezky.)

[Martin z KE]

Tak som si precital clanok http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1126

Nemam co dodat. Tesla bol proste genius ktory predbehol svoju dobu o cele storocia a jeho najvecsie objavy este len cakaju na prakticke vyuzitie. Vyuzitie striedaveho prudu ci synchrotronny motor to je len malicka spicka ladovca :-). Tazko sa veri tomu co pravdepodobne objavil ale ak je to pravda(a ja tomu verim ) tak je to neuveritelne.

[Akord]

Nehovorím, že Tesla neposunul niektoré veci dopredu, ale prečítaj si niečo z histórie elektrotechniky, čojaviem, Ženíška, alebo Mayera-Pohledy do minulosti elektrotechniky. Myslím že sa hovorí o Teslovi priveľa na úkor ostatných.

[kutil]

gewo napsal:
...TT vypadá a funguje úplně jinak, ale zatím byly postaveny asi jen dvě repliky. Není to tak snadné. Pravý TT může produkovat napětí až 2 miliony voltů, a nemusí to být obrovské monstrum. Podstatný je způsob "krmení"...

Akord napsal:
Takže když pravý vyprodukuje 2 miliony, pak levý treba taky 2 miliony. Rezonance je stejne jenom jedna, a je úplne jedno, zda ji demonstruje Tesla, nebo jiný človek, pokud ji ovšem demonstruje správne. Pokud tu čtu výpočty a dívám se na konstrukce, v nichž témer nikdo neuvažuje parazitní vlastnosti prvku L a C, a treba i to krmení, nebo vazbu, pak ať se nediví, že nemají výsledky............

Jak tak koukám pánové, tak nám Tesla vrazil pěkně velké klín do hlavy. Dnes, tedy už včera sem se díval na Nově kde bylo zase pár info o Teslovi a nedalo mi to, abych vám sem nevhodil pár řádků na přemýšlení:
Když sem se snažil rozpohybovat KEG, tak jsem zabrousil do oblasti výroby elektřiny a výroby elektromotorů. Tam jsem zjistil zajímavé souvislosti. Neberte mě hned za slovo když se budu v něčem mýlit, ale podstata a princip jsou hlavním vodítkem!
Jak se vyrábí elektřina? to se udělá smyčka z drátu, proženeme ji magnetickým polem a elektřina je tu! Elektrony se rozhýbou jednou tam a podruhé zpět a střídavý proud je na světě? ALE! Kde se ta elektřina v tom vodiči vzala?
Magnetické pole v generátoru elektřiny vytváříme uměle ale Tesla přišel na to, že využije zemský magnetismus který je všude okolo nás! Máme zažito, že se vyrábí třífázový proud, ale my můžeme vyrábět pětifázový, 100 fázový ale i 360 ti fázový a výše.
Nevýhodou pro distribuci by však byla nutnost např. 360 vodičů a nuláku.
Totéž se týká napětí! Čím rychleji pohybujeme smyčkou v mg.poli, tím vyšší napětí. Máme 220, a 380 V ale proč bychom si nevyrobili 1000V nebo milion Voltů. No a tímto se již dostáváme do oblasti sci fi.
U 220V je posun fází 180 st., u třífázu 120 st. ale u 360 fázu jen jeden stupeň! To znamená změnu a úpravu všech vzorečků a pouček které známe!!! Napasovat je na nové poznatky a to bude ořech-grrr
Jak správně řekl Akord, nesmíme zapomínat na vlastnosti kondenzátorů a cívek a právě v tomto oboru byl Tesla mistr nad mistry, kam se na něj hrabeme
Má vize jeho elektromotoru je ta, že při znalostech zisku energie z kosmu nebo ze zemského magnetismu vyrobil mnohafázový elektromotor který krmil každou fázi právě takovým množstvím energie kterou získal z jednoho svého trafa a nějakým způsobem vyřešil posun fází. Kotva na krátko pak není problém vyrobit.
Je to jen sci fi vize, ale když se zamyslíte nad podstatou toho, co již dnes známe, tak ten Teslův elektromobil začíná nabývat reálnější podobu. Akorát že my ještě nevíme jak on to při své genialitě dokázal.

Takže vydržať
Honza

[kutil]

Dobré ráno, tak jsem si otevřel gewův odkaz k Teslovi a najednou čtu následující věty:

"Toto [obr. 38] ilustruje další vývoj, tentokrát v odlišném směru. Za účelem zvýšení počtu přerušení, jsem použil proudů s odlišnými fázemi. Měl jsem v laboratoři trvale umístěný dvoufázový stejnosměrný generátor a mohl obě fáze kombinovat; to znamená, že jsem ze dvou fází oddělených o 90° mohl získat čtyři fáze po 45°. Zde je uspořádání ukazující jak jsem to dělal při práci s třemi fázemi [při 60° jsem mohl získat šest fází, po 30°] a později jsem měl jeden se čtyřmi fázemi [po 45°, a mohl získat osm fází po 22 1/2° ]. Jak vidíte, když jsem znásobil počet fází, zvyšoval se počet elementárních vybití."

Tak si říkám, jestli se nakonec ta má sci fi vize neblíží realitě????
H.v.

[Akord]

dvoufázový stejnosměrný generátor a mohl obě fáze kombinovat; to znamená, že jsem ze dvou fází oddělených o 90° mohl získat čtyři fáze po 45°.

Zdravím Te. Je problém ve výkladu pojmu.Nesedí na dnešní. Není dnes obvyklé mluvit současne o stejnosmerném generátoru a o jeho fázích, protože bežne se počet fáz udává pro strídavé stroje. Dá se mluvit o počtu pólu. Krome toho počet pólu v uvedeném pohledu na vec není vubec podstatný.

K tomu zemskému magnetismu. Na tak malou indukci nemáme tak dokonalý vodič, abychom krome napetí získali i nejaký proud, prípadne výkon. Meď na to nestačí. Je mnohem snadnejší a levnejši si opatrit umelé magnetické pole z trvalého magnetu, které se nezdá v ničem být horší.

[Akord]

...No kondenzator som aky taky urobil z 2 platni z nejakeho plexiskla ci co to je material nepoznam ale je to cire ...

Odrež z materiálu nožíkom tak mm triesočku a zapáľ zapaľovačom.
PE a PP málo dymia, bez čadenia, horia modrasto krátkym plameňom , pach voči iným plastom príjemný, po vosku, alebo bežnej sviečke
PVC dymí, čadí, charakteristický štipľavý dym po chlóre, dá sa naň naučiť porovnaním so známymi látkami, ako nafukovacie hračky, obrus na stôl,koženka, izolácia kábla.
Polyamid=silon..sladkasto hnusný, čadivý,PS čadivý, nepríjemný, ABS tiež, Polyuretan niektoré pevné kostričky po topení pájkovačkou, dosť nepríjemný
Plexi/Polymetylmetakrylát, pripomína neznáme rozpúšťadlo, istá podoba so sekundovým lepidlom, ale nie natoľko štipľavé
Plexisklo neodporúčam, priemerne je kvôli stratám horšie ako PVC a novodur.

5. Tak taraz aku mam pouzit primarnu cievku? Vodorovne polozenu spiralu ? ...Kazdopadne nedudem pouziva prim cievku tvaru solenoidu s vodorovnou osou...

Klasická valcová cievka je najistejšie riešenie. Má Dobrý činiteľ väzby, čo súvisí s účinnosťou.
Veď ten chlapec z predošlého linku mal tiež valcovú cievku a navyše poriadne vysokú, a neiskrilo mu to tam. Prerážať to nebude, lebo naspodu nie je ešte veľké napätie, preto sa to ani nebudí navrchu, hoci by sa aj tam patrilo, primár by potom mal veľké stúpanie.
Ešte som zabudol toto: Kužeľová časť zrejme súvisí s tým že vonkajšie závity špirály tvoria zároveň spodnú elektródu VVN kondenzátora, ktorý má hornú eletródu tvorenú vývodom sekundárnej cievky a guľovým či podobným zakončením. Kužeľová cievka je preto nepríjemný kompromis, ktorý pochopenie, alebo doladenie musí sťažovať. Aby tá spodná elektróda bola určitá, tak je možné vystrihnúť z vodivého materiálu ploché (nie valcové) medzikružie s dierou, do ktorej sa zmestí valcový primár. Je napríklad na úrovni začiatku primáru, s ktorým sa vodivo spojí, ak je zmysel vinutí primáru a sekundáru rovnaký. Šírka medzikružia 100mm by mala stačiť. Celková plocha by mala byť väčšia, než plocha priemetu VVN zakončenia/sekundáru.