"Oxidační Stres" a Vodík

[Igi]

Přemýšlím jak si vyrábět vodíkovou vodu. Co je lepší elektrolýzou? Nebo si koupit např. louh - hydroxid sodný a do něj hodit kousek např. hliníkového chladiče a z toho by měl unikat vodík kterým bych nechal probublat danou vodu, případně rovnou vdechovat ten vodík?
Pokud elektrolýzou, tak předpokládám, že principálně by to mělo vypadat jak jsem nakreslil v příloze?
Dá se vodíkem předávkovat? Nebo je to naprosto bezpečné(myslím ze zdravotního hlediska, ne možný výbuch )
EDIT: Ještě jsem se chtěl zeptat na ty elektrody, je jedno z čeho budou, že bych třeba prostě tam hodil jen odizolovaný měděný drát? Do vody můžu dát jedlou sodu pro rychlejší výrobu nebo by se pak tvořila nějaká sloučenina?
Díky.

[Ilem]

Klinicky je účinnější H2. To vzniká chemickou reakcí. Elektrolytickým rozkladem vzniká H+. Při elektrolytické výrobě je také potřeba vodík předeprat, aby se zbavil zbytků elektrolytu. Nevím, zda je potřeba prát i při výrobě chemické. Já používám vodík hotový. Bubliky vodíku je potřeba co nejvíce "atomizovat". Tak jak to máš na obrázku, by to moc nefungovalo. Máš tam i chybu v hladinách. Přepážka mezi kyslíkovou a vodíkovou stranou musí být delší, než zanoření trubičky na výstupu.

vodik.png

Pokud je tam ještě pračka, oba hydrostatické tlaky se sčítají, takže přepážka musí být delší než součet praní a sycení. Martin to vyřešil tak, že kyslíkovou stranu uzavírá, aby vytvořil dostatečný přetlak na vodíkové straně. Pak ale musí sytit v cyklech, aby mu naopak kyslík nepřelezl do vodíku.
Měděné elektrody mi moc vhodné nepřipadají, vzniká CuO a CuO2. Běžně se používají nerezové. Já lobuji za uhlíkové, z nich se neuvolňuje nic nebezpečného.

[duraj]

Jistě, a Linde jsou taky podvodníci.
https://www.linde-onlineshop.cz/shop/Se ... vod%C3%ADk
A hrabě Zeppelin byl taky podvodník. Ty vzducholodě měl zavěšené zvrchu na špagátkách na letadlech a tvrdil, že je to plněné vodíkem. Takový nesmysl. Vždyť by přece všechen vodík okamžitě utekl.
https://cs.wikipedia.org/wiki/LZ_129_Hindenburg

Co to sem cpeš, ty magore?
Napsal jsem, že vodík má nejmenší molekuly a tedy proniká jinými materiály. Nějaký tři pytlíky z plastu pro něj nejsou překážka, těmi projde rychle a nelze jej takto skladovat.
O lahvích pro plnění vodíkem tu řeč nebyla.
A nezkoušej mi ukazovat cokoli z nějakých wikipedií a podobně, kde si každý píše, co chce, zvláště když jde o cokoli létajícího.
V tomto směru mám zcela jistě větší znalosti, než ty.

[Ilem]

Napsal jsem, že vodík má nejmenší molekuly a tedy proniká jinými materiály. Nějaký tři pytlíky z plastu pro něj nejsou překážka, těmi projde rychle a nelze jej takto skladovat.

Kdo tu psal o třech pytlíkách z plastu? je to jeden pytlík z třívrstvého materiálu. Pouze dvě vrstvy jsou plast. A ten slouží k tomu, aby to na jedné straně šlo svařit a na druhé, aby se nepoškodila vrstva, která brání pronikání vodíku.

O lahvích pro plnění vodíkem tu řeč nebyla.

Samozřejmě, že pronikne. Úplně stejně, jako jinými materiály.

nebo snad tlaková láhev je něco jiného, než jiný materiál?

V tomto směru mám zcela jistě větší znalosti, než ty.

A tak to mě teda pouč, jak to ten Zeppelin už v roce 1900 udělal, že mu ty doutníky létaly. Mělo to snad obal z tlakových lahví? Nebo to plnil Heliem, ke kterému neměl přístup? Nebo je to celé podvod a nikdy žádné vzducholodě neexistovaly. To mě teda zajímá. Rád si v tomto směru rozšířím své vzdělání
Pokud mi to vysvětlíš tak, že já pochopím, že Zeppelin nemohl mít k dispozici žádný lehký, tenký materiál, přes který vodík proniká jen velmi omezeně a vysvětlíš mi, že ani po dalších 118 letech vývoje tento materiál stále neexistuje. Přesto mu to létalo, pak se ti omluvím.

Nebo to musela být pořádná bouda, když se jim to podařilo propašovat i na celuloid a do všech tehdejších novin i do rozhlasu. Je zajímavé, že firma Zeppelin stále existuje a již zase vyrábějí vzducholodě. Tentokrát sice plněné heliem, ale není to kvůli tomu, že by nedokázali vodík ve vzducholodi udržet, ale kvůli bezpečnosti. Molekula helia je totiž jen o 10% větší, než molekula vodíku. To není rozdíl, který by hrál podstatnou roli. Nebo i to je podvod?

Já ti za to vysvětlím Henryho zákon, který jsi očividně nepochopil.

[cimirek]

.... Nebo si koupit např. louh - hydroxid sodný a do něj hodit kousek např. hliníkového chladiče ...

Praktické poznatky k chemicky generovanému H2
http://ok1if.c-a-v.com/Balon/vodik_vyroba.htm

[Ilem]

Asi bych tu měl uvést na pravou míru jednu věc. Psal jsem, že díky vyššímu zápornému ORP má AquaStamina více vodíku, než konkurenční výrobky. Pro jistotu jsem se zeptal, kolik bylo naměřeno. Odpověď: 1,2 ppm. To mě trochu překvapilo, protože konkurenční výrobky udávají 1,5 ppm. První reakce byla, že konkurence podvádí, ale pak mi došlo , že za to může již zmiňovaná Nernstova rovnice.

Nernstova rovnice.png

Nebudu rozebírat všechny konstanty, ale zastavím se u vodíku. Je jasné, ža na záporném ORP se podílí především H2, protože je v čitateli, kdežto H+ je ve jmenovateli, takže ORP posouvá do kladných hodnot. Pokud tedy konkurence používá vodík vyrobený elektrolýzou - tedy ionty H+, může mít víc vodíku i při kladnějším ORP. Je to logické, i pokud si uvědomíme, že voda je polární rozpouštědlo. Logicky polární plyn, jako je H+ se bude ve vodě rozpouštět lépe, než nepolární H2. Je dost pravděpodobné, že velká část H+ vodíků se spáruje ještě dřív, než se do vody rozpustí. Někde však musí vzít chybějící elektrony. Díky tomu je voda s H+ zásaditá, kdežto H2 kyselost neovlivňuje. Bohužel se mi podařilo najít Henryho konstantu pouze pro H2 - 1,66 ppm. Henryho konstanta pro H+ bude pravděpodobně vyšší.
Ale to vůbec AquaStaminu neznehodnocuje, protože my víme, že klinicky účinnější jsou molekuly H2
https://www.h2sciencesinc.com/orp.html

[Ilem]

Halóóó, Duraji, jak je to s tím Zeppelínem??? Máš řečí, jak Palacký a když máš odpovědět, mlčíš. Jsem celý natěšený, jak si rozšířím vědomosti.
Já se rád dozvím něco nového, zvlášť, pokud mě poučí odborník na létání. A odborník na létání jsi nepochybně. I odsud jsi několikrát vyletěl, ... pod různými nicky v podobě banu. A pokud se takto prezentuješ všude, je velmi pravděpodobné, že často létáš i ze zaměstnání.

[Peter11]

Mimochodem uvažujete o přetlaku plynu u vzducholodě?
"Poťah bol vyrobený z bavlny impregnovanej pre nepriepustnosť zmesou oxidu železa a acetátu celulózy a potiahnutej hliníkovým prachom."
https://adam.cas.sk/clanok/5997/unikatn ... hindenburg

[Ilem]

Mimochodem uvažujete o přetlaku plynu u vzducholodě?

Ono to tenkrát s tím přetlakem nebylo tak horké. Vzducholodě měly pevný rám a plnily se na atmosférický tlak. On se totiž vodík při přetlaku zhustí a sníží se jeho vztlaková síla. Také ty materiály nebyly tak dokonalé, že by vůbec nic nepropustily. Na vzducholodích proto měli nádrže s vodou. Jednu na přídi a jednu na zádi. Postupně odpouštěli vodu a tím kompenzovali únik. Té vody tam dokonce bylo tolik, že vzducholoď dokončila svou cestu i s vypuštěnou celou jednou z 16ti komor. V dnešních vzducholodích mírný přetlak je. jednak jsou kvalitnější materiály a jednak zjistili, že plotuhý rám nemusí být tak těžký, tudíž mírné snížení vztlaku tolik nevadí. Místo nádrží s vodou tam dnes mají dva balóny, které uvnitř vzducholodě nafukují. Tím regulují vnitřní tlak a tím pádem i vztlakovou sílu. A samozřejmě, vše je řízené počítačem, tak je celou vzducholoď schopen uřídit jeden člověk. Tenkrát jich muselo být nejméně 20.
A na závěr, asi zazní otázka, kde ty vzducholodě létají, když nikde nelétají? Nepoužívají se k dopravě ( jsou příiš pomalé), ale k výzkumným účelům. Především k měřením v atmosféře. Taková vzducholoď se obloží čidly, doletí, kam je potřeba, vypnou se motory a nechá se unášet větrem a měří. Je to nenahraditelné. Balón se nedá řídit, vrtulník svými rotory zkazí výsledky měření.
Jestli se dobře pamatuju, v současné době firma Zeppelin provozuje 4 vzducholodě, ale nejsou zdaleka jediní.

[la]

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
"Poťah bol vyrobený z bavlny impregnovanej pre nepriepustnosť zmesou oxidu železa a acetátu celulózy a potiahnutej hliníkovým prachom."
https://adam.cas.sk/clanok/5997/unikatn ... hindenburg

Myslím si že právě ten potah vzducholodi zesílil požár protože samotný vodík hoří téměř kolmo vzhůru ,je velice lehký plyn. Kdo si hrál s hořáky pro spalování vodíku ví že z boku nebo zespod se zapaluje obtížně, nejlépe to jde shora a hoří také kolmo nahoru, ale obal vzducholodi to bylo něco jiného. Hliníkový prášek , kysličník železa a organická látka to hořelo jinak jako napalm
https://veda-a-technika.eurozpravy.cz/v ... -neskodny/
a taky termit
https://www.wikihow.cz/Jak-vyrobit-termit
Takže obal (venkovní potah jeho složení) domnívám asi byl příčinou toho, že vzducholoď hořela takovým způsobem, jako hořela na záběrech.
v odkazu je film
https://zpravy.idnes.cz/zkazu-zeppelinu ... anicni_aha

[Peter11]

Osudným se stala asi izolace mezi potahem a hliníkovým rámem. Při uzemnění rámu při přistávání pravděpodobně přeskočila jiskra statické elektřiny mezi rámem a potahem vzducholodě. Jinak přetlak plynu byl minimální, kolem 5 milibarů.

[Ilem]

Již jsem tuto teorii také četl, ale moc se mi to nezdá. Pokud tam nebyl kyslík, mohou jiskry vesele přeskakovat a nic se neděje. Takže muselo ještě před tím dojít k vniknutí kyslíku. Možná došlo k prasknutí některé vzpěry a proražení pláště. Na videu je vidět, že před přistáním rychle vypouštěli zadní zátěž. Pak už by jiskra stačila.
Cca 4 milibary přetlaku na horní straně dělá vztlaková síla. I s tou je třeba počítat. K dalšímu přetlaku došlo i tím, že vzducholoď vystoupala do cestovní hladiny. Nevím, jakou měla cestovní hladinu, podle záběrů odhaduji cca 200m. To odpovídá přetlaku 16 milibarů. Když to sečtu, je to nějakých 25 milibarů.
Ale to už jsme hodně mimo téma. Mě šlo jen o to, aby si Duraj uvědomill, že existují materiály, které vodík zadrží, a nemusí to být tlaková lahev. Ale vzhledem k tomu, že přestal psát, předpokládám, že je nad jeho síly přiznat, že se mýlil. Tak ho tu za pár dnů, až týdnů budeme mít opět pod novým nickem.

[martin11]

Ale to už jsme hodně mimo téma. Mě šlo jen o to, aby si Duraj uvědomill, že existují materiály, které vodík zadrží, a nemusí to být tlaková lahev. Ale vzhledem k tomu, že přestal psát, předpokládám, že je nad jeho síly přiznat, že se mýlil. Tak ho tu za pár dnů, až týdnů budeme mít opět pod novým nickem.

....jojojo...hledá, kde by se zase mohl...bezpředmětně hádat....ale pevně doufám, že tomu tak není, a že zkoumá, kterak vlastní H2 vodu vyrobit...přeji mu úspěch, a pokud nebude vědět, jistě mu všichni rádi poradíme....
...takže klucííí....ať nám slouží...zdravím všechny diskutující na tema duraj-H2..... martin11

p.s. ...poradíme i na tema ...vzducholodě, letadla , automobily, Magnetické pístové motory...atd...

[Ilem]

Je dost pravděpodobné, že velká část H+ vodíků se spáruje ještě dřív, než se do vody rozpustí. Někde však musí vzít chybějící elektrony. Díky tomu je voda s H+ zásaditá,

Tady se musím opravit. Může za to Kutil, který chtěl abych mu to vysvětlil. Tak jsem se zahloubal hlouběji a zjistil, že to není úplně pravda, co tvrdím. Pravda je, že H+ jsou lačni po elektronech. Ale kde vzít elektrony, když všude jsou jen H2O a H+? H+ to vyřešil šalamonsky. Kovalentně (elektrostaticky) se nalepí na kyslík v molekule vody. Získá tím hned 4 elektrony, které sdílí s molekulou vody, kterou tím pozměnil na H3O+. To je ta zásaditá voda, která vzniká. Přesněji je to prý dokonce [H(H2O)4]+, což by znamenalo, že se nalepí na moleklu vody v clusteru, který má 4 molekuly a získá tak dokonce 16 sdílených elektronů.
Předpokládám, že se tedy zřejmě dokáže nalepit na jakýkoli cluster - kdekoli, kde najde nějaký vyčnívající kyslík. Ostatně, celý cluster drží pohromadě kovalentně, tak proč by nemohl přibrat do party nějaký ten vodík.
Tolik k mé zavádějící informaci, že se H+ spárují. Nespárují, nemají jak, chybí jim elektrony. Snad jsem to pochopil správně. Omlouvám se za nepřesnost.

[la]

Dostal jsem poštou . Dá se říct konečně se ledy trošku pohnuly.

la