Pro neználky II (potřebuji vědět.....) ... pokračování ...

[psmikum2]

Nějak se mi nedaří najít, zda vzniká statická elektřina (náboj) i ve vakuu. Neznáte někdo odpověď? Příp. je náboj ve vakuu intenzivnější něž v klasickém prostředí? Díky

[A(&F)]

zda vzniká statická elektřina (náboj) i ve vakuu.

... ve vakuu za běžné teploty elektrostatický náboj dle mě vzniknout může, ale jedině kontaktním způsobem (viz níže doplněno) ... ono de facto i v plynném prostředí může vzniknout jedině kontaktně, anžto v něm dochází k "tření o plyn" ........ k "bezkontaktnímu" nabití něčeho pomocí "očerpáním" jedné polarity by ve vakuu musela být zvýšená teplota aby docházelo k uvolňování iontů ...

Příp. je náboj ve vakuu intenzivnější něž v klasickém prostředí? Díky

... nechápu otázku ... zkus popsat konkrétní situaci, popř. konfiguraci, hned bude jasnější, co míníš tím "intenzivnější náboj" ...

... Anri ...

-----------------------
doplněno: ... citace: ... "Přilnavost prachu je nejspíše dána především tvarem zrnek (NASA to neví zcela jistě) a možná také jeho elektrostatickým nábojem. Ten by v prachu mohl vznikat působením různých vlivů, třeba slunečního větru, stejně jako v přítomnosti zařízení a skafandrů kosmonautů." ...
(zdroj: ... http://technet.idnes.cz/mesicni-vozitko ... vesmir_mla)

[Slavek Krepelka]

.... je náboj ve vakuu intenzivnější něž v klasickém prostředí? Díky

Vše ostatní zachováno, existují tabulky elektrostatických konstant materiálů, což lze vidět jako odpor prostředí intenzitě elektrostatického pole. Dohledej si ty tabulky. Vákum má tuto hodnotu také přiřknutou. Do jaké míry jsou tabulky spolehlivé je na dalekosáhlé diskuze. Taky můžeš konzultovat wikipedii a ta Tě eventuelně zavede dále.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[martin11]

prosím potřebuji poradit, popřípadě sestrojit.
"nějaké" zařízení, které by mě vyrobilo a produkovalo-trvale malé množství ozonu./O3/
podmínka napájení12V z akumulátoru 12V. prosím nabídku na SZ. děkuji martin11
p.s. popřípadě zkušenost se separací kyslíku O2 ze vzduchu pomocí magnetického pole a to buď pomocí magnetů nebo elektro. děkuji m11

[adam.benda]

Vidím to na nutnost z 12V udělat vysoké napětí a buď to nechat jiskřit, z čehož leze ozónu docela dost, popř. místo jiskřiště lze udělat sofistikovanější "ionizátor" v podobě třeba měděné trubky, v jejíž ose bude drátek s jedním pólem vysokého napětí a druhý pól bude připojen k té trubce. (Bez nutnosti vyloženě jiskřit.) Do trubky foukneš vzduch a z druhé strany Ti leze směs vzduchu a ozónu.

Další možnost, která nabízí dělat o dost jemnější množství ozónu (a možná i o dost jednodušší možnost) je použít nějakou UV výbojku/zářivku. Ultrafialové záření procházející vzduchem také tvoří ozón.

Tolik jen velmi obecně, pro inspiraci, ale vyloženě ke stavbě ozonizátoru se Ti přihlásit nemohu.

P.S. Hodláš pokračovat v mém dávném projektu regenerace kyslíku, kdy jsem CO2 štěpil ionizací vzduchu, přičemž vznikal (mimo jiné) ozón, který se pak rozpadal na kyslík?

[martin11]

Ten ozon potřebuji přidávat do motoru pro zvýšení výkonu....kdysi jsem to zažil...ale nevím jak to bylo udělaný...
jde spec. o motor trabant tedy dvouválec, bude zvýšena komprese, vyleštěny kanály upravena bohatost směsi, upraven filtr vzduchu a jeho přísun do karburátoru, dále bude upraven výfuk...atd....tev ionizátor by měl být"bonus" k těmto standartním úpravám....jde o to zkusit, jestli to pojede lépe....v tomto motoru bez ohledu na spotřebu. dík za info martin11

[stevo69]

Nazdar kluci, chcel by som na zahradu drvič konárov, mal som v umysle kúpiť ale vyhrabal som el.motor 2kw. Tak teraz hladám či by sa nedalo niečo vyrobiť po domácky, našiel som nejake videá ale chcem sa spýtať či máte niekto nejaké skúsenosti so stavbou drtiča? Prípadne nejaké stránky s toutu tematikou.

[milda]

Dotaz na chemiky - přišlo mi mejlem.

Určitě i vy stále narážíte na ulici pobíhat lidi, držíc v ruce plastové láhve s vodou. Tyto lahve však nejednou obsahují velké množství škodlivých chemikálií. Ty mohou snadno převážit přínosy správné hydratace.
Měli byste proto věnovat náležitou pozornost trojúhelníkům na spodku plastových lahví, které používáte. Zvláště se zaměřte na číslo uprostřed trojúhelníků.
Každé takové číslo totiž představuje jiný druh chemické látky, ze které je daná láhev vyrobena.
Určitě jste ho už nejednou i zaregistrovali, ale nekladli mu žádný speciální význam. Nicméně měli byste!

1) PET (Polyethylentereftalát)
Tyto láhve jsou určeny pouze na jedno použití. Je to kvůli tomu, že mohou propouštět antimon těžkých kovů.
Tyto chemické substance, označované i značkou EPA, narušují činnost vaší hormonální soustavy.

2) HDPE (Polyethylen vysoké hustoty)
Jde o takzvaný „dobrý“ plast.
Má totiž nejnižší pravděpodobnost průsaku škodlivých látek do tekutiny, která se v něm uskladňuje.

3) PVC (Polyvinylchlorid)
Nedoporučuje se používat lahve vyrobené z tohoto materiálu. PVC může do vody uvolňovat látky narušující činnost hormonů.

4) LDPE (Polyethylen nízké hustoty)
Tento druh plastu je relativně bezpečný. Při správném používání a mechanickém nenamáhaní by z něj do vody neměli prosakovat škodlivé látky.
Uvedený materiál se často používá i při výrobě plastových tašek.

5) PP (Polypropylen)
Jde opět o relativně bezpečný plast. Za předpokladu, že ho nevystavujeme vyšším teplotám a mechanickému namáhání, by do nápojů a jídel neměl uvolňovat žádné nežádoucí substance.
V praxi se z něj obvykle vyrábějí jogurtové kelímky a některé druhy lahví na vodu.

6) PS (Polystyren)
Pozor, jde o karcinogenní uvolňující chemickou látku. Polystyren byste v žádném případě neměli používat pro uschování nápojů ani jídel.
V případě přenosných chladniček je třeba mít jídlo v nich spolehlivě oddělené od stěn.

7) PC (polykarbonát)
Pro uskladnění potravin a vody je to úplně nejhorší materiál. Důvodem je uvolňování BPA (Bisfenolu A).
Lahvím nebo jiným nádobám vyrobeným z polykarbonátu se proto za všech okolností vyhýbejte!

ciselne-symboly-na-plastech.jpg

Je možné, že do těch skoro nejhorších se dodává pitná voda? Nebo je to zas nějaká pomatenost?

Mám dva polykarbonátové barely:
http://www.drinex.cz/barel-plastovy-18-9l.html

Naše polykarbonátové barely jsou jedny z nejkvatitnějších na světovém trhu. I přes svoji nízkou hmotnost jsou velmi pevné a vysoce odolné vůči mechanickému a chemickému poškození, takže s nimi lze pohodlně manipulovat a důkladně je čistit dle hygienických norem. Barely jsou vyrobeny tak, aby disponovaly špičkovou jakostí a co nejvyšší možnou životností.....

Chci v nich kvasit víno.

Co na to odborníci na chemii?

[NAVAR]

Dotaz na chemiky - přišlo mi mejlem.

Určitě i vy stále narážíte na ulici pobíhat lidi, držíc v ruce plastové láhve s vodou. Tyto lahve však nejednou obsahují velké množství škodlivých chemikálií. Ty mohou snadno převážit přínosy správné hydratace.
Měli byste proto věnovat náležitou pozornost trojúhelníkům na spodku plastových lahví, které používáte. Zvláště se zaměřte na číslo uprostřed trojúhelníků.
Každé takové číslo totiž představuje jiný druh chemické látky, ze které je daná láhev vyrobena.
Určitě jste ho už nejednou i zaregistrovali, ale nekladli mu žádný speciální význam. Nicméně měli byste!

1) PET (Polyethylentereftalát)
Tyto láhve jsou určeny pouze na jedno použití. Je to kvůli tomu, že mohou propouštět antimon těžkých kovů.
Tyto chemické substance, označované i značkou EPA, narušují činnost vaší hormonální soustavy.

2) HDPE (Polyethylen vysoké hustoty)
Jde o takzvaný „dobrý“ plast.
Má totiž nejnižší pravděpodobnost průsaku škodlivých látek do tekutiny, která se v něm uskladňuje.

3) PVC (Polyvinylchlorid)
Nedoporučuje se používat lahve vyrobené z tohoto materiálu. PVC může do vody uvolňovat látky narušující činnost hormonů.

4) LDPE (Polyethylen nízké hustoty)
Tento druh plastu je relativně bezpečný. Při správném používání a mechanickém nenamáhaní by z něj do vody neměli prosakovat škodlivé látky.
Uvedený materiál se často používá i při výrobě plastových tašek.

5) PP (Polypropylen)
Jde opět o relativně bezpečný plast. Za předpokladu, že ho nevystavujeme vyšším teplotám a mechanickému namáhání, by do nápojů a jídel neměl uvolňovat žádné nežádoucí substance.
V praxi se z něj obvykle vyrábějí jogurtové kelímky a některé druhy lahví na vodu.

6) PS (Polystyren)
Pozor, jde o karcinogenní uvolňující chemickou látku. Polystyren byste v žádném případě neměli používat pro uschování nápojů ani jídel.
V případě přenosných chladniček je třeba mít jídlo v nich spolehlivě oddělené od stěn.

7) PC (polykarbonát)
Pro uskladnění potravin a vody je to úplně nejhorší materiál. Důvodem je uvolňování BPA (Bisfenolu A).
Lahvím nebo jiným nádobám vyrobeným z polykarbonátu se proto za všech okolností vyhýbejte!

ciselne-symboly-na-plastech.jpg

Je možné, že do těch skoro nejhorších se dodává pitná voda? Nebo je to zas nějaká pomatenost?

Mám dva polykarbonátové barely:
http://www.drinex.cz/barel-plastovy-18-9l.html

Naše polykarbonátové barely jsou jedny z nejkvatitnějších na světovém trhu. I přes svoji nízkou hmotnost jsou velmi pevné a vysoce odolné vůči mechanickému a chemickému poškození, takže s nimi lze pohodlně manipulovat a důkladně je čistit dle hygienických norem. Barely jsou vyrobeny tak, aby disponovaly špičkovou jakostí a co nejvyšší možnou životností.....

Chci v nich kvasit víno.

Co na to odborníci na chemii?

Zrovna alkohol vytvářený při kvašení si myslím že rozpouštění jenom podpoří. A nejde zejména jenom o alkohol, jsou tam i jiné látky které vznikají při kvašení (různé druhy těžkých a lehkých alkoholů v různém množství) (lze najít na internetu), takže na vínodle mého názoru rozhodně ne.!
Ani na slivovici.....
Pro příklad, zapomenutá slivovice v PET lahvi z ní vlivem času a tepla udělala to co vařící voda, takže plast rozhodně vlivem alkoholu není stabilní.
Na kvašení nejlépe HDPE. a nebo sklo.

[milda]

Skolo je jasná bezpečná klasika. (i když jsem se někde dočetl, že v lékárnictví už existujou plasty odolnější, než sklo)

Překvapilo mne, že náplň do ostřikovačů na auta se dává do kvalitnějších plastů (PEHD), než limonády (PET).
Takže, když si jdu k lesní studánce pro léčivou vodu, tak raději vypláchnout bílý kanystřík od náplně do ostřkovačů, než PETku od kokakoly...

Velké sklamání je PC - polykarbonát. Je to sympaticky pevný, tvrdý, lehký a průhledný plast.
Navíc se z polykarbonátu vyrábějí hlavní díly odšťavňovačů (OMEGA)
Napsal jsem dotaz výrobci polykarbonátových barelů. Uvidíme, jestli odpoví......

No, a aby to nebylo zas až tak jednoduchý tak jsme diskutovali kdysi o použití PET-lahví na vodu z reverzní osmozy. (nevím, jestli to bylo tady na FuP, nebo jinde)
Voda z reverzní osmozy je "hladová" a vtáhne do sebe kdejaký sajrajt.
Ale při opakovaném použití se prý plast "zatáhne" a přestane škodliviny uvolňovat......

Teď aby se v tom prase vyznalo.....

[NAVAR]

Skolo je jasná bezpečná klasika. (i když jsem se někde dočetl, že v lékárnictví už existujou plasty odolnější, než sklo)

Překvapilo mne, že náplň do ostřikovačů na auta se dává do kvalitnějších plastů (PEHD), než limonády (PET).
Takže, když si jdu k lesní studánce pro léčivou vodu, tak raději vypláchnout bílý kanystřík od náplně do ostřkovačů, než PETku od kokakoly...

Velké sklamání je PC - polykarbonát. Je to sympaticky pevný, tvrdý, lehký a průhledný plast.
Navíc se z polykarbonátu vyrábějí hlavní díly odšťavňovačů (OMEGA)
Napsal jsem dotaz výrobci polykarbonátových barelů. Uvidíme, jestli odpoví......

No, a aby to nebylo zas až tak jednoduchý tak jsme diskutovali kdysi o použití PET-lahví na vodu z reverzní osmozy. (nevím, jestli to bylo tady na FuP, nebo jinde)
Voda z reverzní osmozy je "hladová" a vtáhne do sebe kdejaký sajrajt.
Ale při opakovaném použití se prý plast "zatáhne" a přestane škodliviny uvolňovat......

Teď aby se v tom prase vyznalo.....

Použití plastů na vodu.... Nejlepší na čistou vodu je polypropylen. Ten se používá i jako měrná nádobka na měření nízkých konduktivit. Možná by šel polyethylen.
Jako mladej jsem byl sprdnutej za měření konduktivity pod 0,5uS ve skleněné kádince. Pokud se voda v kádince nechal stát tak druhý den byla konduktivita vyšší. Taky jsem viděl destilovanou vodou naleptané sklo, sice to trvalo asi 20let ale bylo jak od par kyseliny fluorovodíkové.
Pokud to člověk chce posoudit ať to tam naleje a pak si změří konduktivitu, myslím že by to mohlo mít jistou vypovídací schopnost.

[cimirek]

Mám zkušenost, že voda ze stejného zdroje, přinešená ve skle měla vodivost menší než 1uS, kdežto přineená v PET lahvi, druhý den po "natankování" 12uS.
Podobně jako dest.voda v pastové lahvi od benzínky (alespoň ta co jsem měřil).

[NAVAR]

Mám zkušenost, že voda ze stejného zdroje, přinešená ve skle měla vodivost menší než 1uS, kdežto přineená v PET lahvi, druhý den po "natankování" 12uS.
Podobně jako dest.voda v pastové lahvi od benzínky (alespoň ta co jsem měřil).

Tomu bych věřil. Na speciélní věci měli chemici v podniku svoje oblíbené "vyšisované" kádinky které na destilku používali, nikdy si nebrali novou jen tu svoji starou oblíbenou.
Teď mne napadá..... dost o této tématice je popsáno v literatuře která zabývá výrobou polovodičů a superčistými procesy. Tambylo popsáno např. že voda z kolony šla trubkama a pak musel být další kolona protože to cestou nabralo znešičtěnáí atd. Za boha si nevzpomenu kde jsem to četl.
Hodně plastů není jenom plast samotný, jsou tam plniva, detergenty a třebas změkčovadla. Např. PETG- PET+glycerin atd.