Mentální Ozdrava

[kachna]

Přidám něco z praxe. V úterý si mamka začala stěžovat na bolest ramene, poslala jsem energii ( bydlí 100 km daleko), druhý den dopoledne dobrý. Odpoledne ji zase začalo bolet, přidalo se i druhé rameno, krk, zápěstí. Zase jsem jí zopakovala, aby přemýšlela, na co "bolavého" si vzpomněla, případně aby se zeptala těla. Odmítala to, že to jsou blbiny a že to neumí ...bla bla, znáte to! Ve čtvrtek už ji to bolelo tak, že ji to donutilo vzpomenout si - příšerný zážitek z 50. let, který ji vyvolala nevinná věta jiné babky. Tak jsme to po telefonu čistily, šlo to pomalu, ale když už jsme to stáhly z 10 na 2, přijeli za ní příbuzní. V duchu jsem zavyla, protože vím, co tyhle nedodělky způsobují. Asi po dvou hodinách příbuzní odjeli, mamka zase v bolestech, intenzita zážitku nejmíň na 6. Tentokrát bylo čištění ještě zdlouhavější, ale nakonec se to na nulu podařilo dostat. V noci ji to ještě bolelo, ale druhý den už měla hlásek veselý, bolest prý minimální v jednom místě u páteře. (Copak nám tam asi ještě sedí? ) Už jsem se jí radši na onen zážitek neptala, po telefonu je to čištění vždycky horší a není nad osobní kontakt. Příští týden za ní pojedu, tak to s ní zkusím probrat, bude-li chtít.
V pátek si ještě skočila k doktoru na injekci, aby to pojistila Vím, že jí jedna "včelka" neublíží, udělá jí psychicky dobře, tak jsem ji pochválila, že dobře udělala.
Tolik z mého poléčování
kachna

[Slavek Krepelka]

Přidám něco z praxe. ....

Z tohodle budeš mít radost Kačko.

Armando Torres - Setkání s nagualem
Rozhovory s Carlosem Castanedou

6. Rekapitulace
Když jsem procházel své poznámky, objevil jsem, že dalším tématem, ke kterému se Carlos neustále vracel ve svých přednáškách, byla rekapitulace. Tvrdil, že tomuto cvičení čarodějové věnují většinu svého času. Při jedné příležitosti poznamenal, že navzdory energetické drenáži, kterou nám vnucují sociální interakce, všichni máme určitou možnost, jak začít opět od nuly a opět nabýt svou celistvost. Tento fakt je možný díky určitým vlastnostem naší podstaty, která je tvořena světlem. „Nikdy není pozdě," prohlásil, „dokud žijeme, vždy existuje způsob, jak překonat jakýkoliv typ překážek. Nejlepší způsob, jak opětovně získat světelná vlákna, která jsme ztratili, je přivolávat zpět naší energii. Nejdůležitější je první krok. Pro ty, které zajímá schraňování a znovuzískávání své energie, existuje jediná volná cesta — rekapitulace."

„Čaroděj ví, že když nebudeme pronásledovat své strašáky, půjdou naši strašáci po nás. Proto čaroděj nenechává žádné nedokončené záležitosti. Prochází svoji minulost, hledá magické body — přesné okamžiky, kdy svůj osud spojil s osudem jiných — na tyto body zaměřuje veškerou svoji koncentraci a rozmotává smyčky osudu." „Čarodějové říkají, že si nosíme svoji existenci na vzpomínku daleko. Celý život si rozdíráme zranění z událostí, které se staly před třiceti roky, nosíme břemena, které již postrádají smysl. 'Nikdy mu to neprominu!' křičíme, ale není to pravda — nikdy nepromineme sami sobě!"

„Emoční kompromisy, které uzavíráme s druhými lidmi, jsou investice, které jsme udělali během naší cesty. Musíme být velmi pošetilí, když tam jen tak necháme ležet náš majetek!" „Jediný způsob, jak se opět můžeme stát kompletními, je získat zpět tyto investice, usmířit se s vlastní energií a zbavit se zátěže pocitů a vzpomínek. Nejlepší metodou, kterou pro tento účel čarodějové vynalezli, je připomínání si všech událostí z naší osobní historie, dokud je plně nestrávíme. Rekapitulace tě vytáhne z minulosti a posune tě do přítomného okamžiku."

„Nemůžeme anulovat to, že jsme byli zrozeni z nudného sexu, ani to, že jsme vložili velkou část naší světelné energie do plození dětí nebo do udržování vyčerpávajících vztahů. Avšak můžeme rekapitulovat; to zruší energetický účinek těchto činů. Naštěstí v říši energie neexistují takové věci, jako je čas a prostor. Proto je možné se vrátit přesně do toho místa a času, kde se odehrály dané události a oživit je. Není to příliš těžké, poněvadž všichni víme, kde máme své bolístky."

„Rekapitulovat znamená pronásledovat své rutiny, podrobit je systematickému a nemilosrdnému zkoumání. Je to činnost, která nám umožňuje vizualizovat si svůj život jako celek a ne jako nahodilý sled událostí. Nicméně — a přesto, že se to může zdát podivné — pouze čarodějové mají rekapitulaci jako normu, ostatní lidé se k tomu dostanou maximálně náhodou."
„Rekapitulace je dědictví dávných zřeců, je to základní praxe, esence čarodějství. Kdyby nebyla rekapitulace, nebyla by ani cesta. Don Juan mluvíval s despektem o těch, kteří nerekapitulovali 'jako diví'. Don Genaro mi dokonce nepodal ani ruku, a když jsem se ho náhodou dotkl, okamžitě se běžel umýt do potoka, jako bych byl nakažený morem. Říkal, že jsem tak plný svinstva, že mi vylézá póry kůže. Touto parodií mi vtloukl do hlavy, že rekapitulace je základní prvek hygieny."

Při jiné přednášce Carlos mluvil o ucpání světelné energie, které popsal jako fixaci naší pozornosti, která blokuje tok energie. Řekl, že k tomu dochází tehdy, když odmítáme čelit určitým faktům, nebo když se schováváme za vyhýbavé činy, případně i tehdy, když nedotahujeme své záležitosti do konce nebo uzavíráme kompromisy, které nás svazují. Důsledkem tohoto ucpání je, že daná osoba přestane být sama sebou. Když se ocitne v takovýchto okovech ze svých vlastních rozhodnutí, které učinila v průběhu života, nemůže jednat uvážlivým způsobem a zamotává se do okolností. Tato situace může vyústit do duševní či fyzické choroby a lze jí vyřešit pouze skrze rekapitulaci. Tvrdil, že v podstatě se rekapitulace sestává z vytvoření seznamu zranění, ke kterým jsme přišli během našich interakcí s druhými lidmi. Následujícím krokem je přenesení se do okamžiku, kdy k tomu došlo, abychom mohli následně vstřebat to, co nám patří, a vrátit vše cizí.


Ahoj, Slávek.

[kachna]

...je možné se vrátit přesně do toho místa a času, kde se odehrály dané události a oživit je. Není to příliš těžké, poněvadž všichni víme, kde máme své bolístky."...

Mám z toho velkou radost, Slávku, díky, protože mi to mluví z duše!
Jen s tím, že všichni víme, kde máme své bolístky, si dovolím trošičku nesouhlasit. Samozřejmě, že takové ty nejhorší a nejbolavější události pamatujeme ( teda pokud jsme je v rámci pudu sebezáchovy napohřbili), ale je v nás tolik bolesti, o které ani nevíme. Před pár dny jsem v rámci sebečištění hořce brečela u věty "Jsem omyl" - bylo to v prenatálu a já si uvědomovala, že jsem jednak vznikla nechtěně, jednak toužebně očekávají kluka. Tohle by mě předtím nikdy nenapadlo. Ale je úžasné, že máme opravdu všechno uložené ve své paměti, jen to správně vyvolat a vyčistit to, co tam bolí.
Máme pořád co dělat!
kachna

[Slavek Krepelka]

... "Jsem omyl" - bylo to v prenatálu a já si uvědomovala, že jsem jednak vznikla nechtěně, jednak toužebně očekávají kluka. ...

Můj english přítel mi mnohokrát kladl na srdce, že nedostáváme to, co chceme, ale to, co potřebujeme. Nedovedu si představit, že ti Tvoji mohli dostat lepší dárek Proto je taky v pořádku přijmout vše co přijde s povděkem, byť to i nesplňovalo naše představy o "štěstí".

Slávek.

[poota]

Cokoli, s čím souzníme a je nám příjemné, nás sice naplňuje klidem a radostí - ale z hlediska našeho duchovního vývoje je nám celkem k ničemu. Ten růst je jenom na základě toho, jak "čistě" se dokážeme a nebo taky nedokážeme se svými problémy vyrovnat. Bez jakýchkoli problémů bychom ten život neměli proč žít, proto jsme si už předem vybrali přesně takové problémy, jejichž úspěšné vyřešení nás posune co nejdál, tedy za předpokladu, že je úspěšně vyřešíme všechny - což je dost nepravděpodobné, takže některé nám zbydou "na pak".

Zdravím - poota

[kachna]

...přítel mi mnohokrát kladl na srdce, že nedostáváme to, co chceme, ale to, co potřebujeme. ...

Díky, moc pěkné! A tohle si hned zapisuju, jsou to moudrá slova : přijmout vše co přijde s povděkem, byť to i nesplňovalo naše představy o "štěstí".
kachna

[martin11]

Mimo téma (offtopic)

z jiného soudku...
asi to sem nepatří, prosím moderátora tento příspěvek vsunout někam jinam, ale považuji ho za zajímavou informaci...

Reinkarnace!!!!

http://zena.centrum.cz/deti/zajimavosti ... position-2

martin11

Elfí: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 45#p110845 - poo.

[kachna]

Při "chození do minulých životů" pozor, nikdo vám nezaručí, že to, co prožíváte a vidíte, je opravdu ten váš minulý život. Navíc máme v tom současném tolik toho na řešení, že bych byla pro soustředit se hlavně na něj
kachna

[julietta]

Při "chození do minulých životů" pozor, nikdo vám nezaručí, že to, co prožíváte a vidíte, je opravdu ten váš minulý život. Navíc máme v tom současném tolik toho na řešení, že bych byla pro soustředit se hlavně na něj
kachna

Kachni, !skúsený! terapeut by mal zistiť, či si v rodovej línii alebo v minulom živote. Aj ked pre účel to je jedno. Kamaratku roky bolela hlava, až po regrese do minulého života, kde spadla pri nejakom úteku, ju bolesť prešla. Máme toho teda dosť, čo nás ovplyvňuje aj v súčasnosti, preto ak si súčasný život chceme "zlepšiť" tak ,ked dá, je dobré poriešiť aj v iných úrovniach

[kachna]

... ak si súčasný život chceme "zlepšiť" tak ,ked dá, je dobré poriešiť aj v iných úrovniach

Ahoja Julietta, souhlasím s tebou, že cokoliv pomůže, je dobře a není důvod toho nevyužít. Jen jsem chtěla upozornit na to, aby se někdo příliš "nezahrabal" do minulých životů - žijeme tady a teď. Se mnou souzní i myšlenka, že pokud jsme něco "nedořešili" v minulém životě, znovu nás to v nějaké podobě potká i nyní, abychom se s tím zase pokusili vypořádat. Ale jestli to tak všechno je Je však pěkné se o tom "na vlastní kůži" ledacos dovídat, experimentovat, prověřovat...

[kachna]

Kdo si chcete něco pěkného a moudrého poslechnout

[Milenium]

Další obdobné a poučné video

[kachna]

Uvědomila jsem si, že se vyjadřuju o něčem, co neznám ( regrese), tak jsem se na regresní terapii odhodlala. Přiznávám, že jsem si nějakou dobu připadala jako "pohádkář", připadalo mi, že si všechno tak nějak vymýšlím. Ale když pak přišly tak silné emoce, že pláč nebyl k zastavení, pochopila jsem, že to nejsou jen pohádky. Ještě to ve mně doznívá, byl to opravdu silný zážitek a často se k němu v myšlenkách vracím. Co je ale nejdůležitější - a mohlo by možná pomoci i někomu dalšímu - pochopila jsem, jak si různými strachy kazíme život. V jednom z těch mých minulých životů jsem až na smrtelné posteli pochopila, že ten, kterého jsem se bála, mě velice miloval a vlastně i já jeho! Bála jsem se ho předem ještě než jsem ho osobně poznala, protože jsem uvěřila řečem, které se o něm vedly! Pak jsem ho viděla "optikou" toho svého strachu, i když mi mé "já" napovídalo něco jiného. Někde uvnitř jsem věděla, že to je jinak. Strach je něco, co nám zabraňuje žít šťastný život tady a teď. (A asi nejen podle mých zkušeností je skoro vždycky neopodstatněný.)
Takže - nakouknout do minulosti pro mě bylo velice přínosné, silné a myslím, že mi to pomůže zlepšit i moji současnost.
kachna

[Slavek Krepelka]

Uvědomila jsem si, ....

Já taky něco. Souvisí to s Norbekovem a dalšími, kteří doporučují dobrou náladu. Vrátil jsem se ve vzpomínkách do dětství a došla mi jedna věc. Vyloudit úsměv a poržet ho je "chronicky" hezké, ale někdy dost obtížné. Na straně druhé, co tehdy pracovalo a pracuje asi i dnes je trochu zlochtat. Výsledku této činnosti, pokud ji připustíme, se lze jen těžko ubránit a pokud člověk vyloženě nemá potřebu se topit v depresi, nebo hněvu, pracuje to i dlouhodoběji a zlochtání pak spolehlivě pomůže vyloudit na tváři i ten chronický úsměv.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Armando Torres - Setkání s nagualem
Rozhovory s Carlosem Castanedou. Celé Castanedovo dílo v češtině a pár dodatků, jako jsou rozhovory z nichž pochází tento výňatek, jsou dostupné ke stažení zde: http://uloz.to/xoZhbtpc/carlos-castaned ... 6-knih-rar

Že jsem se konečně dostal k dalšímu čtení této velezajímavé knihy, kterou sem samozřejmě nebudu kopírovat celou, přeci jen jisté pasáže se mi líbí natolik, že sem tam nějakou přihazuji k dobru a právě jsem se dostal k této:

Carlos říkal, že problém osobní důležitosti je individuální věc, takže každý bojovník si musí toto učení přizpůsobit vlastním podmínkám. Z toho důvodu jsou stopařské techniky nanejvýš flexibilní. Nicméně trénink stopaře je pro všechny stejný a redukuje se na zbavení se přebytečných rutin a nabytí dostatečné disciplíny, která je nezbytná pro rozpoznání znamení záměru. Dotažení obou úkolů dokonce svědčí o skutečné síle charakteru.
„Nejlepší způsob, jak dosáhnout tohoto stupně disciplíny, je aktivně jednat s nějakým darebným tyranem."
Při odpovídání na mé dotazy mi vysvětlil, že darebný tyran je někdo, kdo nám dělá ze života peklo. V tíživých dobách byl tento typ lidí někým, kdo nám mohl fyzicky ublížit nebo nás dokonce zabít. V dnešních dnech však prakticky už neexistují tyrani takového kalibru. Nicméně díky vysokému stupni důležitosti, kterou si přikládáme, tak jakákoliv osoba, která je v pozici, kterou využívá k tomu, aby nám činila potíže, funguje jako tyran. Bez pomyšlení na útěk se musíme postavit tváří v tvář — nikoliv však tyranovi jako takovému — ale naší vlastní hlouposti.
„Darebný tyran je pro většinu z nás nezbytný, protože jsme příliš líní, než abychom se změnili sami od sebe. To on pohne neotřesitelností našeho 'já‘, která je příčinou rozkvětu našich slabostí. On nás přiměje vidět pravdu — že nejsme důležití — a je ochoten to dokázat svými činy. Naučit se s ním vycházet je jediný skutečně účinný prostředek pro zdokonalení se ve stopařství."
„Darebný tyran je tak důležitý pro další postup, že si ho bojovník musí najít stůj co stůj a vstoupit s ním do vztahu. Jediný pocit, který je v bojovníkovi, který našel takového nechtěného pomocníka, je upřímná vděčnost."
„Darebných tyranů je dostatek, to, čeho je málo, je však odvaha jít a nelézt jej, upnout se k němu pomocí stopařství, dráždit jeho vztek a přitom být v jeho dosahu, ale zároveň rozvíjet účinné strategie. Celý život trávíme tím, že utíkáme ze situací, které nám působí bolest, vztek, strach nebo zmatek. Tímto způsobem ztrácíme jednu z nejcennějších pomůcek, kterou nám duch vložil do cesty."
„Jaké jsou strategie, pomocí kterých můžeme čelit těmto nepřátelům?"
„Především se na ně nedívej jako na nepřátele; jsou to nedobrovolní spojenci ve tvé vlastní záležitosti. Neztrácej ze zřetele, že do této bitvy se nevstupuje kvůli egu, ale kvůli energii. Důležité je vyhrát, a ne to, že ten druhý prohraje. Darebný tyran to neví, takže v tom je jeho slabé místo."

Samozřejmě ke skutečnému porozumění je třeba i další kontext, aby člověk pochopil některé i hodně přenesené výrazy, například význam slova "boj", "bojovník" atp, který se ne zcela shoduje s běžným pojetím těchto výrazů, a které zde znamenají vnitřní boj se svými předsudky a egem, či bojovník proti vlastním slabostem, zvykům, zaujatému chápání atp. Nejde tedy o boj namířený proti něčemu zevnímu, i když se tak neuvědomělým lidem může jevit, ale o boj za vlastní duševní vývoj.

S laskavým pozdravem, Slávek.