Termoelektrický jev – přeměna tepla na el. proud

[lajos]

Nerad vás dráždím ale myslím že ještě víc vynikajícejší tepelný vodič je zlato, kdo na co máme? platinu radši vynechám aby se bývalé československo nevykrvácelo úplně, jen přes chlazení.
Jsem hroznej chlap pánové, občas vám závidím problémy, které řešíte.
Jak se říká:proti chuti řádný disputát

[tom]

Nerad vás dráždím ale myslím že ještě víc vynikajícejší tepelný vodič je zlato, kdo na co máme? platinu radši vynechám aby se bývalé československo nevykrvácelo úplně, jen přes chlazení.
Jsem hroznej chlap pánové, občas vám závidím problémy, které řešíte.
Jak se říká:proti chuti řádný disputát

Nejlepší tepelný vodič je uhlík, ale jen ve formě diamntu. Potom je dlouho nic a potom stříbro, měď, hliník a dále už jsi nejsem jistý, ale zlato nic moc jako vodič tepla je podobné jako železo.

[tom]

Nejlepší tepelný vodič je uhlík, ale jen ve formě diamntu. Potom je dlouho nic a potom stříbro, měď, hliník a dále už jsi nejsem jistý, ale zlato nic moc jako vodič tepla je podobné jako železo.

Tak se omlouvám teď jsem našel že zlato je hned za mědí, spletl jsem si jej z platinou která je horší vodič než železo.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepelná_vodivost

Vraťme se, ale k Peltieru. Uvažoval jsem o tom, že bych jej dal do ohniska lesklé paraboly namířenou na slunce a druhou stranu ochlazoval tepelnou trubicí.
Nebo bych jej připevnil na kamna, ale pokud Peltierův článek snese max. 100C tak to nemá cenu. Potom jedině snad použít kovové termočlánky.

[Akord]

Polovodič neznamená omezení kolem 100 stupňu. Jde o typ a určení. Dvojice ZnSb/konstantan zvládne 400, nekteré sulfidy taky, nekteré polovodiče jdou ješte o pár stovek výše, treba SiGe a jiné. Takové polovodiče se ale težko kupují v obchode. Pro domácí pokusy jsou pro začátek jistejší kovové. Dá to obraz o veci. Kdysi jsem poskládal baterii 400 termočlánku Cu/konstantan. Je treba volit asi 50x menší prurez medi, než konstantanu, nebo část zmenšení prurezu nahradit zvetšením délky medi stočením treba do spirály.

[xzzzx]

Polovodič neznamená omezení kolem 100 stupňu. Jde o typ a určení. Dvojice ZnSb/konstantan zvládne 400, nekteré sulfidy taky, nekteré polovodiče jdou ješte o pár stovek výše, treba SiGe a jiné. Takové polovodiče se ale težko kupují v obchode. Pro domácí pokusy jsou pro začátek jistejší kovové. Dá to obraz o veci. Kdysi jsem poskládal baterii 400 termočlánku Cu/konstantan. Je treba volit asi 50x menší prurez medi, než konstantanu, nebo část zmenšení prurezu nahradit zvetšením délky medi stočením treba do spirály.

Zdravim ta Akord!
Ake si mal parametre tej baterie? Ak velke bolo monstrum s 400 clankou?
A zaver k Tvojmu pokusu?
Z.

[Akord]

Musel by som si to kdesi nalistovať, alebo znovu zmerať, ale strelím tak tuším asi 6V, 200mA.
Mal som problém na spoje priviesť dosť tepla, lebo som to odflákol.

[Akord]

zabudol som, rozmer bol 200x200mm

[1220]

Pri experimtoch s kryštálmi triglycínsulfátu - ožarovanim (od infra až po gama) sa zisťilo že tenká došťička polopriezračnej látky - triglycínsulfátu - dokaže bez akýchkolvek premien a transformátorov generovať elektrický prúd s vysokým napeťím. Ako dielektrikum kondenzátora je schopný bez vonkajšieho elektrického pôsobenia zostávať v polarizovanom , nabitom stave. PePo

Mně by Pepo zajímalo, zda to byl vlastní experiment, nebo je to z literatury, abysme tady nelovili žraloky.
K.

[dryjak]

Ahoj ted se kocham nad timhle:
http://www.dself.dsl.pipex.com/MUSEUM/P ... ectric.htm
celkem zajmave konstrukce clanku... D.

[universal]

peltierov článok s účinnosťou okolo 46% US5288336:
http://v3.espacenet.com/textdoc?DB=EPOD ... 288336&F=0
ale za akých podmienok je určená daná účinnosť to si treba prečítať.
a prečo sa asi taký patent s účinnosťou okolo 46% nepresadil? no preto lebo ropy je predsa dosť. stačí natankovať a idete. navyše sa vraj po vyťažení opäť natláča z podzemia. tak aké obavy. a že nemáte za čo natankovať? ved v banke je penazí dosť tak si požičajte. a na splácanie si požičajte dalšie požičky. a ked to bude potrebné tak zdúchnite, vybavte novú identitu a zase dokola.

citujem:
At the date when this specification was filed an aluminium-nickel thermopile incorporating, but not optimally realizing, the features described, was operating using a dynamic excitation frequency of 10 kilohertz with a somewhat square external A.C. current waveform. It performed with an external temperature differential of 50 degrees Centigrade, between 20 and 70 degrees Centigrade, to produce an electrical output with a net energy conversion efficiency well above 46% of that set by the Carnot limit. This measure of efficiency also underestimates the true efficiency of the conversion method, because it takes account of all operating effects, including heat loss at the heated surface due to convention and even transformer power losses in the electrical output circuit which provided voltage transformation. This implies that, allowing for all the losses and temperature drops not included in expression [1] as adjusted for the factor 4 to relate to thermal efficiency, the empirical evidence for this aluminium-nickel thermoelectric generator indicates that the equivalent factor of merit Z is greater than 4 times 0.46 divided by 0.54 and also by the hot junction temperature 343 in Kelvin. This is 0.0099. The corresponding nominal Z values for n and p type alloys involving bismuth telluride are a fraction of this, typically 0.0021 and 0.0032 at 50 degrees Centigrade. This means that the base metal thin film aluminium-nickel thermocouple operating according to the invention is far superior in terms of standard performance criteria. Equally important, however, the base metal properties allow a greater energy throughput rate for a given size of thermopile and this has very substantial technological advantages over the semi-conductor devices.

This test capacitor system was a hand-fabricated prototype and comprised 20 groups each of 15 thermocouple junction pairs, the 20 groups being connected in parallel as individual capacitor stacks each formed by 15 series-coupled capacitative components. The current strength matching of the capacitor current and the thermoelectric loop currents in this composite assembly relies on each capacitative component of the whole assembly being identical in capacitance. This cannot be achieved with perfection in practice and, to the extent that there is peak current mismatch, the system will not function at the maximum possible thermal efficiency. Therefore, the 46% overall efficiency obtained with 300 hand-fabricated thermocouple capacitor components, stands in testimony of a much greater efficiency expected from a production line device.

[la]

Zdravím.Peltier a thermoelektrický jev je taky pěkný oříšek:http://www.westlundtech.com/index.html tady je to česky, la.

[Akord]

peltierov článok s účinnosťou okolo 46% ...
... aluminium-nickel thermopile film

Díval jsem se na ten patent a cirkus kolem. Účinnost je dána jako procento z možného Carnota. Takže když Carnot dovolí 20%, tak celková bude 46 z 20, takže asi 10%.
20 procentní Carnot nastane pri treba horkém konci na 200 Celzia a chladném na 100 Celzia.

I tak je tech 46, nebo celkove 10% holý a v dokumentu ničím nezduvodnený údaj, takže nesmysl. Sice se na poli termoelektriny muže ješte lecos objevit, ale pokud by na tom bylo neco pravdy, pak chybí zduvodnení, popis co je v patentu neurčuje krome opsání bežné teorie o termočláncích nic bližší nebo podstatné o konkrétní podobe uvedeného termočlánku.

Článek kov-kov odporuje snad všem zkušenostem, aby mohl poskytnout cosi takové.
Pokud by hrálo roli dielektrikum, co pripouštím(i když ne takhle naivne), pak ale v dokumentu chybí o tomhle mechanismu zmínka a merení. Dosavadní praktické a teoretické zkušenosti však napovídají, že nejlepší možnosti premeny nastávají v polovodičových termočláncích. V tomhle prípade taky nepresvedčí odber energie z takového zdroje, protože tak jak je to na obrázku to nemá s realitou nic společné, svedčí to jen o absolutní nezkušenosti autoru, v tomhle fakt není autorský duvod, aby nenakreslili alespoň principiálne správné zapojení.

Jednou jsem delal jakoby páté kolo u vozu na jakémsi projektíku placeném z evropských fondu. Psal jsem nejakou omáčku, ale mel jsem snahu, aby to alespoň trochu sedelo, často šlo o zásadní poznatky a informace určující celý charakter projektu. Kolega delal projekty podobného typu jako na pásu, a psal taky hodne omáčky, hlavne organizoval celý scenár projektu, vše tak, aby bežný čtenár nebo posuzovatel nepochyboval, že to sedí, jinak to byl guláš pravd a výmyslú kombinovaný s často jalovými informacemi z internetu. Dostal deseti až stonásobní honorár proti mne. Mel z toho i s dalším kolegem výdelečnou činnost. Vubec se nedivím, že podobných patentu je na internetu hromada, jde o to, že mohou prinést peníze, a to, že se takové informace flákají pak po síti je nepodstatné. Jinak by o tom težko takhle nekdo psal z vlastní iniciativy - chce to hromadu času.

[la]

Zdravím.Příspěvek jsem čerpal odsud:http://www.atlantislabs.sk/podla-westlu ... n-neplatny la.

[Akord]

Četl jsem ten link, a výsledný dojem inspiroval tenhle nadpis.
Jsou tam námatkove treba tyhle chyby: Motor nemá nic společné s orbitálními elektrony, ale jenom s volnými. Plyn po stlačení ne že nevyzaruje teplo, ale zvyšuje teplotu, pricčemž se zvyšuje jeho energie prostrednictvím merného tepla plynu. Vodní mlha pri ohrevu vody muže klidne odnášet jistý náboj, ale v popisu chybí zduvodnení, že je uvedený mechanizmus jiný.
Krome toho se to fakt dá vyzkoušet, pokud je princip správný, pak na konkrétním materiálu záležet nebude. Teslovo auto z popisu v linku je nesmysl, není treba žádný elektronkový prijímač, pokud by existovala v éteru energie, pak s tím libovolná elektronková mašina neudelá vubec nic. Je to fakt hrozné číst tyhle linky, je to jako špatný film v televizi, u kterého do jeho skončení človek čeká, že bude nakonec zajímavý, ale to se nakonec nestane.

[1220]

Krome toho se to fakt dá vyzkoušet, pokud je princip správný, pak na konkrétním materiálu záležet nebude. Teslovo auto z popisu v linku je nesmysl, není treba žádný elektronkový prijímač, pokud by existovala v éteru energie, pak s tím libovolná elektronková mašina neudelá vubec nic. Je to fakt hrozné číst tyhle linky, je to jako špatný film v televizi, u kterého do jeho skončení človek čeká, že bude nakonec zajímavý, ale to se nakonec nestane.

Já osobně to odsoudím pouze a jedině po vyzkoušení. Jinak nic proti ničemu. Ještě dneska si moc lidí myslí, že špenát obsahuje velké množství
železa, ale není tomu tak.....
K.