Magnetismus - Teorie

[lemak]

ahoj, může mi někdo polopaticky vysvětlit, proč tabulkové hodnoty remanence Br[T nebo Gs] jsou několika násobně větší než naměřené hodnoty? Příklad: na NETu najdete informaci, že Fe magnet dosahuje hodnot 0,2÷0,4T = 2000÷4000Gs. Změřím-li hodnotu teslametrem, dostanu se na 760÷1200Gs. Díky

[adam.benda]

ahoj, může mi někdo polopaticky vysvětlit, proč tabulkové hodnoty remanence Br[T nebo Gs] jsou několika násobně větší než naměřené hodnoty? Příklad: na NETu najdete informaci, že Fe magnet dosahuje hodnot 0,2÷0,4T = 2000÷4000Gs. Změřím-li hodnotu teslametrem, dostanu se na 760÷1200Gs. Díky

Ahoj, záleží na tom, kde přesně jsi to na magnetu měřil (uprostřed čela?) a jak starý máš magnet...

[adam.benda]

Pokračuji z vlákna "Magnetismus - určení polarity" - viewtopic.php?f=44&t=3978&start=30 ...
[hr]

... a aj by se dalo tvrdit, že lze přímo změřit délku magnetických fotonů. ...

Já Ti nevím, jestli se snažit magnetismus tolik oblíknout do kabátu záření, fotonů atd. ...

... jak byly "odvozeny" jednotky magnetismu. Už jsem se tu o to dohadoval s Akordem. Taky to nevěděl.
viewtopic.php?p=78066#p78066

...
W.E.Lee "MAGNETISM - an Introductory Survey" Dover Publications Inc. New York, N.Y. 10014, Library of Congress catalogue number 70-13143.

Strana 23 Cituji:
Síla F je úměrná m1 x m2 / d na druhou

m = síla pólu
d = vzdálenost
...

Tenhle vztah vypadá tak, jako kdyby se někdo pokusil vyjádřit "magnetickou" sílu podle podoby gravitace. Bolí z toho oči. S takovou souvztažností jsem se nikdy nesetkal a působí na mě dost neseriózně. Možná to šlape jako nějaký hodně zjednodušený způsob, jak magnetickou sílu počítat (a zároveň ve velmi omezeném množství případů), ale jako obecný vztah bych to neuváděl. Možná se Ti čtverec vzdálenosti nelíbí prostě proto, že tenhle vztah zavání. :-)
Nicméně, taková vzdálenost na druhou mohla v prapočátku vzniknout tak, že významově šlo o součin dvou poměrů: (m1/d) . (m2/d) Pokud ano, pak se musíš zbavit představy, že cokoliv na druhou se vždy musí představovat jako plocha.

... To záleží na tom, z kterého břehu se na to člověk kouká. Stejnou utopií bylo před Teslou rádio atd. ...

To není úplně totéž. Jedna věc je vynalézt nějakou novotu a z podstatné části použít dosavadní "vědecké znalosti". Shodit ale celou vědeckou disciplínu a vzít jí prakticky "spirituálně" od začátku do konce, to je podstatný rozdíl.

... Celá věda a všechny další filosofie světa jsou uměle vytvořeným problémem, kterým jsme svázáni do kozelce nesmyslných představ a tím nesmyslného žití. Tama cesta nevede a pokud se belháš o berličkách, a matika není nic než hodně ubohá berlička, čeká Tě dlouhá pouť bez konce ...

Je to víc než smutné, ale na těch pitomých berličkách se alespoň občas někam dobelháš. Možná existuje někdo tak osvícený, že dokáže vidět podstatu věcí kolem nás zcela přirozeně a syntetický systém a syntetické školství ho v tom brzdí, ale pokud zrovna takovým šťastlivcem nejsi a rozhodneš se berle odhodit, zůstaneš na místě. Pak je kupa těch, kteří zůstali na místě. Jejich výsadou je meditace a ticho. Možná takto dojdou k onomu spiritualistickému pochopení magnetismu, hmoty, přirody. Uspokojí svou žízeň po pochopení věcí, ale tím to zřejmě bude končit. Nic, prostě tady už jsme ve vodách příliš individuálních. Už příliš tu záleží na tom, co každý z nás vlastně chce.

[Slavek Krepelka]

... Já Ti nevím, jestli se snažit magnetismus tolik oblíknout do kabátu záření, fotonů atd. ...

Vzhledem k tomu, jak pracuje Ebomba, asi nic jiného nezbývá. To je empirika.

Tenhle vztah vypadá tak, jako kdyby se někdo pokusil vyjádřit "magnetickou" sílu podle podoby gravitace. Bolí z toho oči. ...

Naprostý souhlas. Ten někdo byl mám pocit Maxwel. Nebudu to znova hledat.

... pak se musíš zbavit představy, že cokoliv na druhou se vždy musí představovat jako plocha.

Nikdy jsem ji neměl. U šíření světla řekněme ze žárovky si radši představím, než bych šel do matiky, a je mi jasné, že jde o čtverec vzdálenosti, i když je to prostorová záležitost. Matika mne povětšinou dost mate.

Shodit ale celou vědeckou disciplínu a vzít jí prakticky "spirituálně" od začátku do konce, to je podstatný rozdíl.

Už to, že hmotnost (m) a hustota tělesa jsou jen empiricky nepodložené spekulace, které závisí na naprosto nepochopené struktuře a dynamice gravitačníhio pole bez ohledu na další chování hmoty pod jinými silovými vlivy, mi docela stačí, abych se už za sebe neohlížel.

Je to víc než smutné, ale na těch pitomých berličkách se alespoň občas někam dobelháš.

Proti gustu žádný dišputát, ale já se radši naučím chodit bez nich nebo při tom učení se umřu.

ale pokud zrovna takovým šťastlivcem nejsi a rozhodneš se berle odhodit, zůstaneš na místě.

Nejde o štěstí, ale o tréning sebe sama a vyhnutí se dogmatům jakéhokoliv Guru jak čert kříži. Jejich zkušenosti však mohou být úžasně nápomocné, hlavně nezůstat u jednoho. Zamrzne Guru, zamrzne učedník. Ale to už jsme skutečně hodně mimo, i když moje osobní zkušenost s mentálním ovlivněním torzní váhy s bismutem, a to dost dramatickým, mi hodně napověděla. Akorát že to trvalo, protože jsem ten jev tenkrát odmítl jakožto "nevědecký", jinými slovy rozmarný. Hodně to souvisí právě a magnetismem. K tomu bismutu jsem se vrátil teprve až jsem se dopracoval o hodně dál s vědismem, protože jsem zjistil, že to opakovatelné je alespoň pro mne a je toho mnohem víc. Taky mám asi kliku, že jsem se vždy vyhýbal "halucinogenům". Zase berličky a každá jen na něco.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[buky]

Adame, tak dej sem ten obrázek nech zateorizujeme a ak to bude k nečemu, tak to zakomponujeme do magnetických motorů.

Nevím jestli na foru proběhla diskuze točního momentu (síly) magnetu. Jde o triviální záležitost: Volnej magnet stejné polarity se nejprve skroutí (1. síla) a současne se začne přitahovat k pevnému magnetu z důvodu různé polarity (2. síla)
Mám tedy dvě síly, které sčítám. Na tomhle principu právě dělám a nevím jestli někdo takhle stejně uvažuje a má v tomhle směru skušenosti.
Můžu vám garantovat, že sčítaní sil samo o sobě nic neznamená, proto že obě síly se sčítavají i v opačném směru a tudíž nastává silová rovnaváha a stav pokoje. Co je ale důležité, tohle gravitace nedokáže

[martin11]

Nevím jestli na foru proběhla diskuze točního momentu (síly) magnetu. Jde o triviální záležitost: Volnej magnet stejné polarity se nejprve skroutí (1. síla) a současne se začne přitahovat k pevnému magnetu z důvodu různé polarity (2. síla)

tak za nejdřív...nezkrouutí a nepřitahuje...aby se zkroutil a přitahoval, tak ten magnety či dvojici magnetů "někdo" musí dát do polohy tak, aby se kroutil a přitahoval...a na to je třeba jisté energie, která se projeví zpět ...zkroucením a přitahováním.... martin11

Nauč se už konečně správně citovat, jak vidíš, tak to jde - poo.

[Magneto]

... sčítaní sil samo o sobě nic neznamená, proto že obě síly se sčítavají i v opačném směru a tudíž nastává silová rovnaváha a stav pokoje. Co je ale důležité, tohle gravitace nedokáže

A co takhle vybudovat kolem Země masivní pás v malé výšce nad povrchem, nejlépe nad rovníkem, protože tam je nejpřesnější kružnice. Během stavby by ho muselo podpírat masivní lešení, ale po dokončení by takový kolos možná vůbec nic nevážil. Na každé dva jeho protilehlé body by gravitace působila opačným směrem a tudíž ze všech směrů do středu planety. Možná by s ním šlo manipulovat rukou... Je to utopie?
Zdraví )
Magneto

pas kolem zeme.png

[buky]

tak za nejdřív...nezkrouutí a nepřitahuje...,
která se projeví zpět ...zkroucením a přitahováním....

Ale nekecej, to mi je novinka
1. Skroutí, přitáhne a síly se sčitaj = 90 ° dráha.
2. Skroutí a odtahuje a taky se sily sčítají, ale už nejsou tak veliké jako v prvním pŕíkladě = 90 ° dráha.
Ovšem, kruh je kruh a to je dost skládajicích se negativních sil. Přesněji, ostáva 180 ° pozitivních i negativních sil, proto opravdu nevím, kde se to zasekne.

Magneto, je to utopie, resp. neproveditelná záležitost

[Magneto]

To já vím, jen jsem chtěl modelově ukázat, že protichůdné působení gravitace není vyloučená věc )

[buky]

Magneto, to beru ale při bastlení mi to asi těžko pomůže.
Spíš jsem chtěl poukázat i na kroutící sílu a kdo se vydal touto cestou, nebo má nějaké skušenosti i jako inspiraci.

Ale jak koukám asi nebude s teho plodná diskuze.

[adam.benda]

... a ak to bude k nečemu, tak to zakomponujeme do magnetických motorů. ...

Mrzí mne, pokud jsem vás nějak navnadil, že by to mohl být nějaký (byť částečný) klíč k magnetickým motorům. Spíš jsem to chtěl zmínit jako nutnost nezapomenout na to v některých typech počítání. Velmi zásadní je to třeba tam, kde se magnety nahradí pomyslnou proudovou smyčkou (nebo více smyčkami) a počítají se pak Lorenztovy (resp. Amérovy) síly na základě náhradního proudu, který pomyslnou smyčkou protéká. Tohle je třeba typický případ, kde se může snadno projevit ona chyba, když se některé "reakční" síly nezohlední.

[adam.benda]

Z vlákna Magnetické motory...

Přesně tak. (A nejen v odpudivé orientaci. U přítahu platí totéž.)

U přítahu to až tak zcela nevidím. To jsme zpět u štosování magnetů a u toho, že není silově lineárně sečitatelné, zatímco závity elektromagnetu jsou.

S laskavým pozdravem, Slávek.

Ty Slávku, to jsou dvě zcela oddělené věci.
Jedna věc je fakt, že při upevněném jednom magnetu ze dvou se výsledná síla skládá původně ze dvou dílčích (bez ohledu na velikosti magnetů).
Ale určení síly třeba tyčového magnetu tím, že změním jeho délku, to je přece zcela jinde. Ten můj chaosvyvolávající obrázek dvou magnetů měl nastínit situaci, kdy už dva magnety mám jasné (mám jasnou a neměnnou jejich velikost). To, že se k sobě třeba nakonec přicucnou, tak staniž se, tuhle tému jsem vůbec na mysli neměl...

No... a ještě, ... dost mi smrdí tvrzení, že závity elektromagnetu jsou lineárně sčítatelné. Nemohu s tím souhlasit. Takhle... ve své podstatě jednoznačně (lineárně) sčitatelné nejsou, ale mohou existovat modelové situace nebo vzorce, které zřejmě nějak zjednodušují pohled a mohou dávat ten dojem, ale jinak bohužel... Nadhodíš, kde nebo jak jsi k tomu přišel?


Hezký den Tobě i ostatním přeje
Adam

[Slavek Krepelka]

Ale určení síly třeba tyčového magnetu tím, že změním jeho délku, to je přece zcela jinde.

Už sme tam byli. http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 423#p81423

... No... a ještě, ... dost mi smrdí tvrzení, že závity elektromagnetu jsou lineárně sčítatelné. Nemohu s tím souhlasit.

Vyplývá to zcela jasně z toho, že:

a) u traf se počítá poměr jak proudu, tak napětí, pouze z poměru počtu závitů, i když se jich přidává na sekundáru zlomek procenta pro vyrovnání ztrát na napětí díky odporu a tím ztrátám.

b) Síla stejnosměrného elektromagnetu je dána pouze hodnotou proudu a počtem vinutí pokud není dosaženo saturace jádra. http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnet

S laskavým pozdravem, Slávek.

[adam.benda]

Štosování magnetů máme docela vyřešené, odvodil jsem přece tehdy nějakou křivku (závislost intenzity pole na prodloužení/štosování magnetů). Je to krásná logaritmická funkce. Bohužel nechápu, jak to přesně myslíš, když to spojuješ s mou připomínkou o dvousložkovité síle mezi dvěma (třeba i přítažnými) magnety.

Slávku, transformační poměr má to štěstí, že jde spočítat tak snadno, protože je to věc poměrová a stačí tam velmi hrubá makroskopie. Taky elektromagnet dokáže díky své konstrukci lépe korigovat magnetický tok, jelikož feromagnetikum bývá prostrčeno přímo onou cívkou a mag. tok často ještě probíhá bez nutnosti nějakých mezer (trafo), nebo s malými mezerami (elektromotor). To se to pak počítá takhle jednoduše, jak to známe. Ale věř mi, Slávku, že "štosování" v případě cívek je opět nelineární, a dokonce navíc dost podobně nelineární jako v případě permanentních magnetů. Spíš celkově způsoby konstrukce s cívkami dávají prostor pro celkem snadné vztahy, ale pokud bys chtěl znát třeba přesnou hodnotu indukce v nějakém místě uvnitř nebo kolem cívky s tím, že budeš měnit počet závitů, máme opět nelineární (a prakticky logaritmické) štosování. (Nejde o myšlenku/teorii, už jsem to potřeboval několikrát počítat.)

[Slavek Krepelka]

Štosování magnetů máme docela vyřešené,

Akorát, že každý jinak. Zkus si do nějakého neferomagnetického futra naskládat pár magnetů JS-SJ-JS-SJ a zmáčknout na doraz, kolik na to potřebuješ síly. Pak si je naštosuj SJ-SJ-SJ-SJ a zkus rozškubnout. Ani se nesnaž použít neodymy. Pokus bije veškerou matiku.

S laskavým pozdravem, Slávek.