... a navíc i lumpačisko ... 
... na tý druhý fotce si klasicky hraje "na vlčáka" (což má aj v genech, neb jeho tatínek byl vlčák) ... lásce zkrátky neporučíš ... ...... po mamce tak má plovací blány + kukuč ... a po otěckovi potom hlavně vypracované štíhlé tělo + neskutečnou hbitost a vytrvalost ...... po obou potom ty nejlepší psí charaktery ... fakt povedenej pesan, zatím asi nejlepší ze všech, kterého jsem kdy měl ... 
... ale i na ty všechny své předchozí psí přátele samozřejmě vzpomínám rád a s láskou ... ... HaFi byl navíc od malinka děsně hravej a neskutečně zvídavej, takže mi pořád neustále kouká pod ruce a sleduje, co zrovna dělám (což je děsně srandovní, když například sedí na židli vedle pracovního stolu a po celou tu dobu s převelikým záujmem sleduje, jak pájím elektronické součástky ...
... zkrátka, už jen promluvit ... 
) ... ... jinak mám s ním kouzelnou příhodu z doby, když byl ještě malilinkatej (bylo mu něco málo přes dva měsíce) na kterou hrozně rád vzpomínám ..... tehdy jsme s kolegy seděli v dílně, kde byla litá podlaha lehce špinavá a já nechtěl, aby se na ní HaFi válel, tak jsem to mý štěně poslal, ať si jde lehnout do pelíšku, kterýžto měl vedle v kanceláři ...... HaFi se na chvíli posadil, dal hlavu na stranu, potom zničeho nic rychle odhopkal do kanclu a po chvíli se zase objevil ve dveřích, za sebou v čumáčku táhnouce rvouce svůj malej pelech (červenej s vytištěnejma psíma kostičkama) ...
...... bylo to děsně roztomilý, jak se rozhodl, že bude s námi ... ... takže teď po návalem momentální "rozněžněnosti" přidávám i pár fotek z doby, kdy byl ještě "malá zvědavá chundelatá kulička", co objevovala "velký svět okolo" ...
...[youtube][/youtube]
... ale ty "psí voči" mu šli už tenkrát ... (nojono, ... mláďata, ty jsou sladký všechny ...
) ...
... to byly doby, když jsem místo vodítka používal pouze "textilní šňůru od mobilu" ... 
...
