Teplovzdušný solární panel

[ceskymo]

Diky za fotky, to je vono! Pro blby = pro me
Muzu se jeste zeptat ta spodni kovova lista ma nejakej ucel, nebo byl ten material proste doma? Ze by to asi slo z preklizky...?
Premejslim ty plechovky na neco pridelat treba plechovou pasku, pak by se nemusely lepit k sobe, proste bych je naprala nejbliz jak to jde - i kdyby netesnily, stejne vsechen ten horkej vzduch bude foukat domu.
A este - ta izolace vypada jako polystyren, neroztavi se?

[Karya]

Bez zlepenia alebo urezania dna a spojenia vrchu so spodkom by to nemalo zmizel nakolko by ten teply vzduch ohrieval predne sklo a tak by bola strata.Ta spodna lista je preklizka obalena alobalom.Polystyren sa neroztopy nakolko nedosiahnete takej teploty v zimnom obdoby.Pre istotu je na polystyrene zo strany plechoviek nalepeny tiez alobal takze by ho to malo ochranit.Panel mam nakresleny v programe SketchUp.3D som si mohol upravit na neostro ako to bude vychadzat.Su tam 3ks polystyrenu ktore som vobec nemusel rezat.Este pozor na plechovky su 2 druhy.Hlinikova a plechova.Ja mam hlinikove.Plechove zviknu rezaviet.Dakujem za ocenenia.Potesily

[bablu]

Zdar všichni od tvz.panelů. Ty plechovky se nemusí lepit, stačí z jedné strany ustřihnout a nalisovat je do sebe. Drží perfektně najdeš obrázek na str.9 tohoto vlákna. Jde to ovšem pouze u hliníku, ustřihnout ohřát v horké vodě a navléct na studenou plechovku.

[aladin007]

zdravím všechny,chtel bych se zeptat jestli nebude u panelu vadit,když trubka na přívod vzduchu bude mít délku skoro 8 metru?nemám jinou kratší variantu kvůli dopadu slunce.nebude po cestě velká stráta tepla? předem dík.

[A(&F)]

... záleží pouze na kvalitě izolace té trubky ...

[aladin007]

děkuju za postřeh.ještě jsem myslel jestli by nepomohlo mít zapojené dva ventilátory.jeden na panelu a jeden u výstupu vzduchu do místnosti

[poota]

... záleží pouze na kvalitě izolace té trubky ...

... a taky na rychlosti proudění - dá se snížit zvětšením průměru ...

Zdravím - poota

[A(&F)]

... vzhledem k délce přívodního a odvodního potrubí můžou být dva ventilátory ku prospěchu ... musí však být s naprosto stejnými hodnotami průchodu vzduchu ..... neb pokud kolektor nebude dokonale utěsněn, tak potom při použití pouze jednoho ventilátoru a stejné průchodnosti potrubí by (vzhledem k tření v potrubí) docházelo buďto přisávání venkovního vzduchu do kolektoru (podtlakem) nebo naopak k unikání (vyfukování) teplejšího vzduchu ven z kolektoru (přetlakem) ...... co se týče jejich umístění, tak nejvhodnější je, aby vstupní ventilátor (pro směr z místnosti do kolektoru) byl namontován přímo u panelu výměníku, kdežto ten odtahový (z kolektoru do místnosti) mít umístěn na konci vývodu do místnosti (čili v místnosti) ...... v případě nějakého ztížení průchodu vzduchu potrubím potom dojde mezi inkriminovaným místem a ventilátorem k podtlaku (k jeho zředění), kdy vzduch potom lépe prochází trubkou ... nastává totiž mnohem menší tření o stěny trubky (na rozdíl od "tlakovacích systémů", kdy naopak dochází ke "zhoustnutí vzduchu", kdy dochází k většímu tření o stěny trubek) ...

... na stejné principu funguje i to, pokud se úmyslně zúží opačné konce trubek, kdy (při dostatečném výkonu vetilátorů) lze v této konfiguraci použít potrubí o až třetinové průchodnosti, než je zvykem ......

... osobně vyzkoušeno ... ...

(pozn: ... i toto řešení však má své limity, kdy jejich překročení zapříčiní zhoršení funkce)

... ... Anri ...

------------
PeS: ... další možností je pro směr "do místnosti" použít potrubí o znatelně větším průměru než pro směr opačný (do kolektoru), kdy postačí pouze jeden ventilátor na vstupu kolektoru ...... tuto konfiguraci jsem však pouze počítačově simuloval a nikdy jsme ji nerealizovali ...

[A(&F)]

... a taky na rychlosti proudění - dá se snížit zvětšením průměru ...

... rychlost proudění v tomto případě nehraje roli (ztráty tepla budou pořád stejné, ať už vzduch bude uvnitř trubek proudit pomaleji nebo rychleji) ... v této souvislosti větší vliv na ztráty tepla bude mít rychlost proudění okolního (předpokládaje) chladnějšího vzduchu ...

... co však bude mít dopad na snížení ztrát, je Tebou zmíněné zvětšování průměru potrubí (bez ohledu na rychlost proudění) ... nebudeme-li brát v potaz ovlivnění relativní vlhkostí okolního/vnitřního vzduchu, rosným bodem, atd., tak u potrubí kruhového průřezu to bude přesně dle vzorce O=2(pi)r ... popř.: O=(pi)d ... (teda samozřejmě v návaznosti na vzoreček S=(pi)r² ... ) ...

... ... Anri ...

-------------

... záleží pouze na kvalitě izolace té trubky ...

... doplňuji: ... a rovněž na tepelné vodivosti/odporu materiálu, ze kterého je trubka vyrobena ... (což jsem pokládal za zcela zřejmé, tudíž jsem o tom nepsal) ...

[aladin007]

diky moc budu se vašich rad držet a doufám ,že všechno klapne

[bablu]

Tak jak to topí?
Jedno podstatné zjištění. Mám panel na chatě, takže tam třeba celý týden nejsem, a přijedu pouze na víkend. Původně jsem měl nasávání studeného vzduchu z chaty, ale když jsem naměřil teplotu stěny na které panel je 20° tak jsem předělal sání na bok panelu a účinnost se podstatně zvýšila. Před úpravou jsem nasával v chatě vzduch o teplotě někdy i pod bodem mrazu, ale venku na prohřáté stěně bylo třeba 10° nad nulou, takže ohřev začínal v 10° a nečekal až se zvedne teplota v chatě. No a teď už jen sluníčko sviť
ať mi topí.

[ceskymo]

Topi, topi...
Vymejslela jsem, premejslela jsem - az mi soused venoval hafo starych oken a prosklenych dveri a to rozhodlo. Prosklila jsem cely pristaveny patio a za posledni asi 2 tydny, co sleduju teplotu, je tam v prumeru o 12C vic nez venku. Pak jsem jeste pridala vetrak, kterej ale jeste nejspis zmeni misto, no a vysledek je teplicko v celym baraku. Diky vsem za napady a porady!

[bablu]

jo jasně toto je jedna z nejúčinnějších variant která je zároveň nejjednodušší gratulace k výsledku

[conny]

Ahojte,
tak jsem to od rana studoval a narazil jsem na drobna uskali v koncepci aneb jak to cele uchopit.
Trombeho stena ma dle meho problem v zime i v lete - min. trojsklo diky absenci izolace na stene, nutnost teplotne kapacitni steny, tedy odpada drevostavba.
Dalsi vec je te, ze tento system je uzavreny, tedy nedochazi k vetrani, ale pouze ohrevu. Alespon ten zakladni co jsem videl - projekt u Plzne.

Ohrev plus vetrani:
Napadlo me, zda by to neslo vyresit klapkou. Tedy vetram, znamena to spodni vstup ve stene se zavre, overe se spodni vstup do systemu solaru zvnejsi.
Nevetram, ale ohrivam - uzavru vnejsi spodni vstup a namisto toho otevru vstup spodni do objektu. Tohle by slo vyuzit pri rannim rozjezdu a vecernim dojezdu systemu. ?

Chlazeni:
V lete nevim jesli ona inzerovana funkce chlazeni by fungovala - otevrit na severni strane domu "otvor" a pote otevrit nahore na solaru vystup a podtlakem tahat chladny vzduch ze severni strany domu, nebo zakryte strany nebo odjinud. Ale vysledek mi jde proti koncepci akumulace do steny-u Trombeho, tedy stena bude salat, zaroven budu "chladit" podtlakem stoupanim horkeho vzduchu ven ze systemu.. Tady mi to trochu s Trombeho stenou nejak nehraje..

Co vy na to?

Dale me tam zarazi kapacitni funkce steny - opet pouze u Trombeho steny. Pokud mam energeticky pasivni dum s timhle kouskem stenoveho "topeni" tak ikdyz otevru horni vystup ven, uzavru vsechny klapky do objektu, stale mi prece bude salat stena samotna a tu nezavru. Tedy dojde k prehrivani prostor v objektu v lete.
A dale potrebuji trojsklo, tesne uzavery pro zimu a nulove slunce.

Narozdil od reseni se kterymi si tady vsichni hraji. Tedy od objektu je system ohrevu izolovan. Pokud jej vybavim klapkou na prepinani cirkulace a vnitrniho okruhu, dostanu vlastne take "Trombeho" stenu bez kapacitni funkce.
Tedy trochu system rekuperace bez vymeniku.

A dotaz tedy je:
- je lepsi zvolit system kapacitni - Trombeho stenu, upravenou o rizeni a regulaci a pripadne vnejsi vstup pro vetrani
nebo udelat solarni ohrev vzduchovy kde kapacita bude vlastne vse co je v objektu umisteno?

----------------
Konkretne se bavim o mem projektu, kdy budeme stavet dum kryty zemi a jeho vlastnost kapacitni-zemina je pravdepodobne nejlepsi ze vsech a stala teplota v objektu je 15 stupnu. Podminkou je prosklena skoro cela jizni stena, ale opet s ohledem na prehrivani objektu s markyzou nebo vinnou revou atd, aby prime slunce dum neprehralo-vice architekt. Ale okno neni cerny podklad, tedy neni to samospasitelne. Solarni vzduchovy system lze regulovat - perfetni reseni.

Po procteni vsech moznych clanku pomalu prichazim k nazoru, ze vhodnym vyberem systemu - solar resp. Trombeho stena bych mohl dosahnout eliminace klasickych podlahovek, primotopu, salavych topeni atd. a vse resit elegantne krbem, ktery se zapali na 10dni v roce.. Samozrejme koupelna asi nepujde, ale zbytek..

Napadlo me umistit solar nad objekt - a tady jsem narazil prave na Trombeho pojeti s kapacitou steny. Kdezto se solarem vzduch muzu tlacit dolu do objektu a je to..

diky za nazory na jakykoliv z dotazu

Roman

[poota]

S Trombeho stěnou je hlavní potíž v tom, že je k dispozici příliš málo praktických zkušeností a většinou se cituje jenom ten dům v Plzni, kde tu stěnu řešil architekt. Takže se vlastně vůbec neví, co je a co není nutné, co by stačilo a co nestačilo.
Zkusím to rozebrat tak trochu "po svém".
Primárním cílem je šetření - na nákladech za topení a dovolil bych si přidat, že i na nákladech za pořízení. Jestliže potřebuji ušetřit, tak si na to nenajmu architekta a nebudu pravděpodobně používat trojskla a podobné "kosmické" technologie.
Pokud je k dispozici nějaká stěna aspoň zhruba k jihu, tak je možné ji využít a nejspíš tak, jak je, bez zbytečných dalších nákladů a úprav. Je zbytečné, aby měla nějakou vnější tepelnou izolaci a nepotřebuje být ani omítnutá, protože omítku nahradí "zasklení".
Načerno může být natřená, ale bezpodmínečně nutné to taky není. V podstatě záleží hlavně na tom, jak moc chceme využít slunce pro topení a jak moc nám bude slunce vadit v létě, kdy budeme chtít chladit.
Ve stěně se dají s jistotou předpokládat nějaká okna, která budeme nejspíš chtít zachovat "funkční" alespoň co se výhledu týká. To znamená, že před nimi by bylo vhodné stěnu "zasklít" nejlépe rovným a průhledným sklem, které bude mít plochu přiměřeně větší, než je plocha okna - na tom se asi moc ušetřit nedá. Průnik tepla v létě těmito okny dovnitř lze omezit použitím determálních skel do oken. Okna lze také využít jako otvory pro vstup teplého vzduchu dovnitř a nebo jeho nasávání zevnitř při "větrání" v létě, takže okna mohou zčásti a nebo úplně nahradit regulovatelné průduchy ve zdi.
Vedou se různé disputace o nejvhodnější vzdálenosti zasklení od stěny - nijak bych se tím nezatěžoval a zvolil mezeru podle toho, jak široká prkna budou k dispozici. Nejsem přítelem příliš složitých systémů, takže elektricky poháněné větráky bych použil jenom s napájením přímo od fotovoltaických článků, ale i tak považuji za vhodnější, aby to běhalo jenom na rozdíly teplot vzduchu. Proto mi vycházejí svislá prkna v rozestupu kolem půl metru. Ke zdi připevněná prostřednictvím lavičníků - levněji vycházejí lavičníky šroubované do hmoždinek než zatloukací. Prkna procházejí celou výškou stěny, pouze přes okna jsou pochopitelně přerušená, i když bezpodmínečně nutné to taky není. Jinou možností je okna "vynechat" v celém svislém pruhu a pro ohřev využít pouze pruhy mimo okna.
Pro zasklení bych preferoval plasty, a to buď "komůrkové" a nebo klidně i podstatně levnější vlnitý laminát, šroubovaný přímo na prkna. Jeho izolační vlastnost je sice nevelká, ale jsem toho názoru, že tepelně izolovat vůbec netřeba, protože izolují "vrstvy" vzduchu - pokud bude laminát ochlazovaný třeba větrem, tak k němu přiléhající vrstva vzduchu se neohřeje natolik, aby její vzduch stoupal - takže bude "stát" a vzhůru se bude pohybovat pouze vzduch ohřátý, tedy od laminátu vzdálený třeba centimetr a více.
Mezeru mezi zdí a "zasklením" je potřeba dole a také nahoře nějak uzavírat a uzavírání ovládat pokud možno zevnitř a případně ještě automaticky, tedy podobně jako skleníky. Na spodní vstup je vhodné dát síť proti hmyzu, která by měla mít plochu větší, než je vstupní otvor, aby proudění neomezovala.
Letní "klimatizace" je závislá na nasávání studeného vzduchu na severní straně a jeho proudění vnitřkem stavby, průnikem skrz jižní stěnu a po ohřátí odchodem horním otvorem do ovzduší.
Na Trombeho stěnu je vhodné pohlížet jenom jako na určitého pomocníka v topení a větrání. Pokud bychom ji chtěli využít jako jediný zdroj tepla a nebo chladu, pak narazíme nutně na její limity, jejichž překonávání realizaci výrazně prodražuje.
Tolik můj názor.

Zdravím - poota