Kvalitní a nekvalitní jídlo

[sisa]

A čím tedy sladit?

[lena]

A čím tedy sladit?

Ahoj siso,

Je to tezka otazka, ja to zkousim prave se STEVII, ale neni to treba na peceni, jinak chutove je to otazka zvyku, ale jde to.

Take jsem nedavno narazila na CUKRIN, alespon je to tak popsano informacne na internetu, ze toto sladino je vyrabeno z alkoholu tedy uz zmeneneho cukru a proto to nema na nas zadne negativni ucinky. Snad ma nekdo odpoved jestli je opravdu CUKRIN v pohode, ze to neovlivnuje zdravotne nase telo a nepodporuje to tvoreni kandidi, pozitivni vliv na cukrovku a jinych nemoci.

Chutove to neni spatne, zatim jsem ale toho moc nevyzkousela.

Snad ma nekdo jiny nazor, moc by me to zajimalo.

Byla jsem na prednasce o zdravi a tam bylo receno, ze je nutne nejmene 3x tydne chodit 45 minut na prochazky. Odbourava to prave prebytecne cukry a jine ziviny. Nemusime behat nebo provazet tezky sport, ale dulezity je pohyb proto by snad bylo nejlepe se nejenom 3x tydne, ale denne prochazet a to delsi dobu.

[A(&F)]

... CUKRIN ? ... ... a nejmenuje se to spíše "SUKRIN" ??? (erythritol = cukerný alkohol) ... ...... popř. "CUKREN" ?? (což je ale sukralóza) ...

[lena]

... "SUKRIN" ??? (erythritol) ... ...

Jooooooo mas pravdu, byl to preklep, spravny nazev SUKRIN..........

mas o tomto sukrinu nejake lepsi informace?? moc by me to zajimalo... diky...

[A(&F)]

... zkušenost osobně žádná, takže pouze z informací na netu ...

... erythritol (stejně jako steviol-glykosidy, se kterými se občas ve sladidlech kombinuje) je všeobecně považován za bezpečné sladilo ... na stupnici 0 až 5 má skóre škodlivosti 1 (Stévie má 0) ...... někteří lidé však mají po jeho užití střevní, popř. žaludeční potíže ... nejčastěji v podobě "vzbouřeného břicha" ... ...

[A(&F)]

A čím tedy sladit?

... krom toho, že jsem již před časem radikálně omezil slazení / konzumování výrobků s cukry, tak používám Stévii a Lípii (z dostupných cukrů mají nejlepší poměr množství / sladivosti ... menší množství = relativně méně škodlivých následků ... navíc si je sám pěstuji ... ) ...... při vaření pak nejčastěji třtinový cukr, pro zavařovaní potom klasiku (neb to bych se jinak nedoplatil ... ) ...... jinak ještě pokukuji po Thaumatinu ...

[jani]

a co Xylitol, občas ho používám, když je co sladit nebo ho jen tak olíznu
http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek?prisada=E967
a
Xylitol je nízkokalorické, naprosto přírodní sladidlo prakticky stejné struktury jako řepný cukr a je vyrobené z geneticky nemodifikované kukuřice.
Xylitol je přírodní nízkokalorické sladidlo nacházející se v mnoha druzích ovoce, zeleniny, ale například i v březové kůře. Nabízený xylitol je vyráběný z geneticky nemodifikované kukuřice a má čistotu 99,9%. Xylitol je o 40% méně kalorický než řepný cukr a nemá naprosto žádné vedlejší pachutě. Ve všech směrech dokáže nahradit řepný cukr. Je vhodný pro diabetiky, při dietních plánech a jako prevence zubního kazu a osteoporózy. Žít zdravě, hubnout a zbavit se problémů se zubním kazem je s xylitolem mnohem jednodušší.
Pozitivních účinků xylitolu je hned několik. Obsahuje o 40% kalorií méně než řepný cukr a stejně jako cukr, lze xylitol použít ve studené i teplé kuchyni - při pečení, vaření, či slazení nápojů. Xylitol je vhodný pro diabetiky. Má velmi nízký glykemický index a je tělem metabolizován bez inzulínu. Je uváděno, že jako součást diabetické diety se dá použít až 50g xylitolu denně. Kdo nahrazuje cukr xylitolem, snižuje riziko vzniku diabetu 2. (stařecká cukrovka).
Xylitol je vynikající prostředek pro boj se zubním kazem. Mnoho studií prokázalo, že xylitol remineralizuje zubní sklovinu a dokonce i kosti samotné. Zubní kaz je důsledkem reakce mezi bakteriemi a cukry z potravy. Díky tomu vznikají kyseliny odvápňující zubní sklovinu - zubní kaz. V případě nahrazení cukru xylitolem se tento mechanismus zastavuje a je dokonce nahrazen remineralizačním procesem a zubní tkáň se "hojí". Pokud chceme využít tohoto blahodárného účinku na zubní sklovinu, stačí lžičku (cca 3g) rozpustit na jazyku a uchovávat v ústech asi minutu. Můžeme si xylitol dát například do zubní pasty, nicméně nejjednodušší způsob je úplně nahradit xylitolem řepný cukr a sladit s ním teplé i studené nápoje. Díky tomu jsou zuby s xylitolem v neustálém kontaktu a bakterie způsobující zubní kaz a povlak bez cukrů hynou.
S xylitolem je vhodné začít opatrně. Berte na vědomí, že se s ním vaše tělo doposud setkalo pouze v omezeném množství. Xylitol je sice bezpečný pro dospělé i děti ve velkém množství, nicméně pokud si vezmete v počátcích více jak např. 15 -20g denně, může to mít projímavý účinek. Tělo si na xylitol během několika dnů zvykne a pak je možné brát xylitol dle potřeby až do výše 100g denně (děti do 12 let ne více jak 50g za den). Pro děti do 12měsíců není xylitol vhodný. Takto malé děti ještě nedokáží plně xylitol dobře metabolizovat.
Pozor u domácích zvířat!
Pro domácí zvířata (psy,králíky,kozy) je xylitol nebezpečný, jelikož vyvolává inzulínovou odpověď a dochází u nich k extrémnímu poklesu hladiny glukózy v krvi. Pokud toto zjistíme stačí podat zvířeti běžný cukr a hladina se normalizuje.

Po 30 letech výzkumu tohoto přírodního cukru nebyl zaznamenán jediný negativní vliv xylitolu na zdraví člověka. Xylitol je zcela přírodní produkt bez přidaných látek.

[sisa]

Děkuji za informace,, budu se muset pro něco rozhodnout, vypiji 3-4 čaje denně, doteď jsem si kupovala fruktózu v ve víře, že je zdravá.

[Hela]

A proč vůbec sladit? Čaj je přece daleko lepší neslazený. A jestli máš opravdu velkou chuť na sladké, tak to vypadá na nedostatek vitamínu C a taky na plísně v těle.

[poota]

Tady je odkaz na něco pro "špatné lovce" - ale i k zamyšlení pro kohokoli:
http://web.volny.cz/volny-cas/jidlo-a-p ... y-trh.html
Docela zajímavý je postoj výrobců pravého zvířecího masa, kterým nejvíc vadí to, že se o tom mluví jako o mase - z toho by vyplývalo, že by stačilo do názvu přidat třeba jenom nějakou odlišující předponu, například vege- a pak už by nic nebránilo prodávat vegekuřata, vegekotlety, vegeřízky, vegešunku, vegebuřty atd.

Zdravím - poota

[poota]

A tady zase typ na to, jak se najíst zadarmo - ale je potřeba si vyčíhnout termín správné akce:
http://life.ihned.cz/c1-60666370-tisic- ... y-v-odpadu
Dneska už to asi nestihneme - takže někdy příště

Zdravím - poota

[karlik77]

Pizza je opravdu zařazená do kategorie pečené výkaly , zejména pokud se jedná o hledisko zdravé výživy.
Zdravá výživa je dosti relativní, páč pro někoho je směrodatný glykemický index, pro někoho kalorická hodnota a dalšího výsledné ph.
K tomu se přidá osobní náhled, tedy makrobiotik, vegetarián a nebo třebas člověk zatížený na vlastní zdroje, jako třebas já. Rozhodně jsou diskutabilní potraviny, jako meloun, kdy urolog jásá a diabetolog se drží za hlavu, totéž rajčata, kdy internista jásá a urolog se drží za hlavu. Velice opomíjená je kapusta a to jakákoli. O červené řepě nemusíme snad diskutovat a vlastně o čerstvé zelenině a domácích potravinách obecně taky ne.......

Takových věci je mnoho, dokonce i pivo (ikdyž to samozřejmě jidlo neni, takže malej offtop) - urolog jasa a kolík jiných lekařů se drží za hlavu?
A proč podle Tebe pizza jde rovno do "pečenejch výkalů"? My s manželkou pizzu neobjednavame - děláme si sami doma. A nemám pocít aby to byl výkal

[A(&F)]

Čtěte i etikety při koupi ovoce nebo zeleniny. I ovoce může obsahovat nebezpečná éčka, přidanou vodu nebo aspik.

Aféra s křehčeným kuřecím masem, které je doslova napumpované vodou nebo další průšvih s napíchanými kusy vepřového masa či mletého masa opět „osvěženého“ o nějaký ten decilitr vody a emulgátory má své pokračování. Jak se podařilo zjistit, podobnými obchodními praktikami se některé řetězce snaží napakovat i na prodeji ovoce či zeleniny. Do vybraných druhů tito vynalézavci vstřikují vodu, emulgátory, barviva a přírodní ztužovadla. Ovoce tak zůstane déle čerstvé, ale hlavně se zvýší jeho váha. Nejvíce takto trpí dražší exotické ovoce, kde každý dekagram váhy navíc představuje i desetikorunové položky na jeho celkové ceně. Stále vyšší poptávka českého zákazníka po nízkých cenách ovšem nutí takto upravovat i běžné ovoce, zřídka pak zeleninu. Z pochopitelných důvodů se nejsnáze pumpuje voda a emulgátory do citrusových plodů (citrony, pomeranče, mandarinky apod.). Dále pak do vodních melounů a hroznového vína. Tlak potřebný na vpravení vody do těchto druhů ovoce miniaturními jehličkami nemusí být velký a dané ovoce tak může pojmout až 30% vody navíc. Doma možná zajásáte, že jste z citronu vymačkali obdivuhodné množství šťávy, ale pravda je bohužel velice smutná. Z citronu vymačkáte jen chemicky upravenou vodu, která byla do citronu vpravena umělým způsobem. Složitější proces pak představuje pumpování vody a emulgátorů do ananasů, jahod či hrušek. I zde lze zvýšit váhu jednotlivého kusu ovoce až o 10%.
Obchodní řetězce ve svých podvodech sází na obecně známý fakt, že maso i ovoce a zelenina jsou vlastně z velké části tvořené vodou. Zejména u ovoce pak informace na etiketě, že „ovocná potravina“ (jak tyto výrobky nazývají), obsahuje nějaké množství vody, vlastně jen dokumentuje množství vody v ovoci. Ale není tomu tak. Informace na etiketě o množství vody je právě voda, která byla vpravena do ovoce navíc uměle.
Řetězce taktéž v poslední době hromadně předělávají své provozovny tak, aby se ovoce a zelenina vážila až u pokladny. Pokud si totiž své ovoce vážíte sami, potom vám z váhy vyjíždí etiketa, která dle zákona musí obsahovat informace o složení. Tam se snadno dočtete o složení banánu, mandarinky nebo ananasu (viz obrázek níže). Pokud vám ovšem ovoce zváží až u pokladny, žádnou etiketu ani nemáte šanci vidět! Potom si nakupujete takto „vylepšené“ ovoce v dobré víře a ve sladké nevědomosti.
Kromě okrádání zákazníka je ovšem největší riziko zdravotní. U níže uvedeného obrázku citron obsahuje kromě „neškodných“ éček i emulgátor E384 - Citronan isopropylnatý neboli isopropyl citrát, jenž má za úkol ztužovat vodu a zabránit procesu žluknutí, jež v citronu po nějaké době způsobuje stopové množství nenasycených mastných kyselin.
Problém je v tom, že používání tohoto emulgátoru je v ČR zakázáno! (viz http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek/e384 )
Realita je ovšem smutná. Kromě zakázaného éčka obsaženého v citronu se řetězce nedopouští ničeho nekalého. Pokud na etiketě při vážení označí citron jako „Ovocná potravina – citron“ a vypíší jeho kompletní složení s procentuálním podílem jednotlivých složek citronu, není tento fakt nijak právně napadnutelný. Sporné je vážení ovoce na pokladně, kdy žádnou etiketou pokladní ovoce neopatří.
Jediná dobrá rada pro českého zákazníka je tedy stále stejná:
Čtěte etikety.
Nekupujte takto upravené ovoce.
Stěžujte si u svého obchodníka, že podobné ptákoviny nehodláte kupovat natož konzumovat.
Zde zakoupená ovocná potravina citron. Logo a název výrobce byl záměrně rozostřen.
(zdroj: ... http://knava.blog.idnes.cz/c/327164/Poz ... eniny.html )



... "Obsah citronu max.: 75%" ... ... ... ... vyhcanost některých dnešních prodejců zkrátka nezná mezí ... "Ovocná potravina" ... ...

[ceskymo]

Siso, sladim uz pul roku medem, a to vsechno: kafe, caj, jogurt (doma delanej), atd... Kdybych zavarovala, tak bilej cukr (jak psal Anri kvuliva cene), pokud necekane med dojde, tak mam po ruce non-processed (kruci, jak je to cesky?) tmavej cukr, nebelenej a tak moc prirodni, jak to jenom jde dneska koupit. Nejspis zacnu jeste i pestovat stevii, ta mi taky prijde bejt jedla.
Chut medu v kafi je neznatelna, aspon pro me, ale ja sladim malo, tak ctvrt lzicky na kafac (kdysi jsem taky "musela" mit celou lzicku nebo i vic, postupnym snizovanim jsem dosla az sem).
Koupila jsem Equal (0 kalorii sladidlo, slozeni dextroza s maltodextrinem, aspartam, acesulfame potassium) a mravenci po nem spolehlive vychcipali. Do huby bych to nevzala
A tak bych to shrnula - sladit se da celkem cimkoliv prirodnim, no a uplne nejlepsi je postupne snizovat davky sladkyho, az skoncit budto na minimu a nebo uplne bez slazeni.

[jirik.tk]

U toho slazení by možná bylo dobré inspirovat se v ajurvédě, která neřeší jen otázku čím sladit. Vyjadřuje se také k tomu, kdo sladí, kdy sladí, co sladí a jak moc to sladí. Podle ajurvédy i makrobiotiky je sladká chuť pro nás velmi důležitá a nebylo by dobré se jí bezdůvodně vzdávat. Ale nemusíme ji dosahovat jen rafinovanou sacharózou.

Použijeme-li třeba kineziologický test, zjistíme, že pro některé lidi není med vůbec vhodný a pro jiné je přijatelnější cukr ze supermarketu než med od souseda včelaře. Máme tendenci škatulkovat (med je dobrý, cukr je špatný), ale praxe ukazuje, že v tom musíme být opatrnější.