Abychom si vysvětlili jak je to s xdrahovým návrhem na vyvíjení VMS v injekční stříkačce a to z toho důvodu, že dlouhýnick ve své nevědomosti považuje metodu za natolik nebezpečnou, že mu to stálo za mnoho naprosto zbytečného rozčilování, namísto rozumného dialogu.
1) xdraho navrhl míchání minimálního jednodávkového množství VMS (které v počátku mylně nazval CDS). Už z tohoto důvodu jde o vyvíjení daleko bezpečnější než vyvíjení ClO2 na výrobu CDS v podstatně větších množstvích podle instrukcí Andrease Kalcera.
2) Jednou ze zásad kontroly nechtěných výbuchů v průmyslovém prostředí je konstrukce, při které se uplatňuje kontrolované (panty, různé záchytky při náhlém otevření víka, stropu, stěny atp. už při relativně malém přetlaku oproti tlaku normálního výrobního procesu) uvolnění některé části zařízení dříve, než se v něm vyvine vyšší tlak, čímž se relativně ještě malý přetlak orientuje ve směru, ve kterém je nejméně nebezpečný a uvolní se v podstatně delším čase. Jeho účinek se tím v čase rozloží a omezí se jeho destruktivní síla. Pokud by k tomuto nedošlo, tlak výbuchu by ve zmíněné nádobě, či místnosti narostl na podstatně vyšší hodnotu danou mezí pevnosti nádoby, nebo místnosti, čímž by došlo k neporovnatelně rychejšímu uvolnění neporovnatelně vyššího tlaku a podstatně destruktivnější nekontrolované explozi. Z tohoto hlediska lze xdrahův nápad považovat za mnohem bezpečnější konstrukci vyvíječe, než vyvíječe CDS Andrease Kalceka, protože píst ve stříkačce poslouží iako protivýbuchová ochrana.
3) Vzhledem k tomu, že zde mluvíme o plastikových injekčních stříkačkách, to co dlouhýnick považuje za náboj, tedy píst stříkačky, lze přirovnat materiálem k plastikovým kulkám stříleným z palných zbraní na kontrolu demonstrací, které jsou konstruované na to, aby sice zásah demonstranta zatraceně bolel a odradil, nebo zneschopnil, ale zároveň aby ho projektil vážně nezranil. U stříkačky ve skutečnosti:
3a) mluvíme nikoliv o výbušnině charakteru náboje střelné zbraně, řekněme střelného prachu, ale o přetlaku vyvíjeném relativně pomalou chemickou reakcí, která se nedá přirovnat k reakci výbuchu náplně náboje střelné zbraně.
3b) Píst stříkačky se neopírá tlakem ve stříkačce o relativně velice masivní pistoli, nebo pušku, ale o stříkačku s přibližně stejnou hmotností jakou má píst. Jde tedy o dvě téměř rovnocené "kulky". Z tohoto důvodu jakýkoliv imaginární výbuch ve stříkačce uděluje více méně stejnou rychlost jak pístu, tak stříkačce a záleží jen na tom, která část je a do jaké míry přidržována ještě jinak. V poměru k plastikovým nábojům střelných zbraní není vůbec o čem mluvit díky rozdílnosti rychlosti a charakteru náplně. Vzhledem ke konstrukci stříkačky je to celé už naprosto o ničem, protože za kulkou není masa, která by udělila rychlost prakticky jenom jí.
Jedinným a v tomto případě nepatrným nebezpečím je rozlití relativně velmi malého množství vyvíjené kapaliny a uvolnění opět relativně nepatrného množství ClO2. To se může z nešikovnosti stát u všech vyvíječů. Čím větší je kapacita a obsah vyvíječe větší, tím větší je nebezpečí nějakého poranění, především podýchání si náhle vyinutého ClO2.
Osobně vidím nápad xdraha jako velice proveditelný a někdo ho může shledat i velmi praktickým pro jednorázové míchání MMS stejně jako VMS. MMS je díky menší reaktivitě citronové a chloritanu, než chlorovodíkové a chloritanu ještě
"bezpečnější". Navíc nehrozí nechtěné převrhnutí míchací "štamprle" a zabrání se skutečně úniku ClO2, popřípadě vodíku a člověk to může namíchat aniž mu vadil zápach ClO2 už předem.
Celé extempore s dlouhýnickem lze zdůvodnit pouze naprostou neznalostí problematiky ze strany dlouhynicka. V rámci slušné diskuze jsme se k tomu mohli dostat už dříve a mohl se poučit i on. Místo toho si jednak vysloužil další (14 dní) ban (ode mne) za hloupou a neoprávněnou sprostotu a napadání moderátora, stejně jako spolu uživatele xdraho ve svém zatím posledním příspěvku (před půl hodinou a že prý na rozloučenou), který jsem přesunul do veřejně nepřístupné moderátorské sekce, a jednak se nejspíše připravil o znalost, která by mu mohla někdy v životě přijít vhod.
Ahoj, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.