Přestavba motoru Š120 na stirling

[poota]

..No ale jeste trochu jinak: Vykon motoru (jakyhokoliv) je danej zdvihovym objemem a rychlosti s jakou ho menim.

Jasně, ale při malém rozdílu tlaků bude asi vhodnější počítat i s malou rychlostí - jak píšeš: "Pro co nejlepsi termodynamickou ucinost je dobry mit ty deje co nejpomalejsi.

.. Se stejnym vrtanim a malym zdvihem dostanes vetsi otacky a mensi kroutak - italska skola, abys dostal stejnej vykon musis mit vetsi otacky. ..

Ten menší krouťák v Tvém příkladu plyne z menšího objemu, nikoli z kratšího ramene! Pro stejný objem musíš při kratším zdvihu zvětšit plochu pístu, čímž se Ti zvětší síla, která působí na tom menším rameni, takže krouťák zůstane plus mínus zhruba stejný. Docílíš jenom nižší střední pístové rychlosti, což Ti umožní zvýšit otáčky, kterými se Ti zvýší i výkon, na grafu křivka výkonu "pokračuje dál a výš". Ovšem křivka kroutícího momentu zůstane zhruba stejná, protože krouťák závisí hlavně na plnění válce a využití tlaku, což se obé se stoupajícími otáčkami zhoršuje.

Vyřešit dlouhý zdvih (z hlediska spalování či využití tlaku) současně s krátkým zdvihem (z hlediska nízké střední pístové rychlosti) lze použitím protiběžných pístů v každém válci - ovšem pro značné mechanické komplikace se to nijak zvlášť nerozšířilo.

Neber to, prosím, jako rejpání, myslím to spíš jenom jako jakési pozvolné ujasňování.

Zdravím - poota

[1220]

čtu to a tak úplně nevím
Bude- li klikový mechanizmus a velmi pomalé otáčky , měl by být výkon dán sumací všech sil na píst působících a odpovídajícím poloměrům otáčení, tedy těm skutečným promítnutým do směrů kolmých na osu otáčení jinak řečeno součtem vektorů v průběhu otáčky. /za sec ,abychom splnili definici výkonu/
Do jaké míry je při tom ději rozhodující např maximální kroutící moment nebude až zas tolik důležité, jen je třeba aby byl co možná největší, to na spor nevypadá .........
Spíš bych se vrátil ke Kleinově láhvi :
působí takovým zvláštním dojmem, že vůbec nevím co by se stalo kdyby uvnitř jedné větší byla např druhá,
která má s první stěny o cca 10 mm rovnoběžné ???????
Nešlo by to nějak využít na výměníky, ???????


K.

[poota]

Spíš bych se vrátil ke Kleinově láhvi :
působí takovým zvláštním dojmem, že vůbec nevím co by se stalo kdyby uvnitř jedné větší byla např druhá,
která má s první stěny o cca 10 mm rovnoběžné ?
Nešlo by to nějak využít na výměníky, ?

Nedáš pokoj a nedáš pokoj.
Ta zpropadená flaška nemá žádné uvnitř, zrovna tak jako nemá žádné venku.
Ta potvora je ve skutečnosti jenom smotaná smyčka starýho Mobiuse, která je jenom placatá, ale nemá jednu a druhou stranu, ale jenom jednu stranu. Jak chceš dělat výměník, když nemůžeš mít z jedné strany horko a s druhé studeno, když tam ty dvě strany nemáš.
To je asi takový výměník, jako když naleješ do hrnku horkou vodu, doleješ to studenou a zamícháš to lžičkou.

Zdravím - poota

[1220]

To je asi takový výměník, jako když naleješ do hrnku horkou vodu, doleješ to studenou a zamícháš to lžičkou.

Zdravím - poota

taktéž zdravím
no právě to zamíchání tam proběhne samovolně... no nic díky za názor.
stejně kromě atme nevím jak to vyrobit

k.

[poota]

... stejně kromě atme nevím jak to vyrobit

Složit ze dvou půlek, jako kdyby se to "svisle" rozřízlo - vyklepat je z plechu a spájet, nebo slepit laminátové půlky, kašírovat z papíru - možností je dost. Než se to slepí, jsou to jenom dvě podivně vypadající skořápky nebo mističky.
Ovšem po slepení

Zdravím - poota
P.S. ATME použít nejde!!!

[1220]

Ovšem po slepení

Zdravím - poota
P.S. ATME použít nejde!!!

no kdyby se to dokázalo zaslepit tak snad ano,
jinak díky, ber to ale jako spíš "šílený nápad "
na který dosáhnout znamená mooc věcí , které nemám

K.

[Stirling]

Zdar a silu,

v kratkosti k ty stredni pistovy rychlosti - protibezny pisty jsou celkem sranda, staci dat vedle sebe dve klikovky a mezi ne valec. Receno jinak, dva stejny motory, sundat jim hlavy a posadit je na sebe valcema. Jo a taky vyresit plneni, coz by u stirlinga melo byt sranda. Otazka je jaky by to melo vyhody, spis bych rek ze jen komplikace.
Myslim ze takhle byly reseny motory u stratosferickych Junkersu, to byl dokonce dvoutaktni diesel a nemuseli pouzivat reduktor. Je jen otazka jestli jestli neni snazsi, lehci a levnejsi pouzit klasickou konstrukci motoru a pridat reduktor (jednostupnova prevodovka). Ale to zalezi na libovuli jednotlivych soudruhu

Kleinova lahev je jen trochu rozsirena Mobiova smicka, je to hezka hracka, matematici z toho maji dusevni orgasmus, esteticky je to taky pekny ale jinak v tom nevidim zadnej dalsi uzitek. Cimz samozrejme nechci tvrdit ze to nikdy nebude k nicemu jinymu. Kdysi ve skole sme si s tim trochu hrali.

Snad uz brzo budu moct pokracovat, tesim se na to az se to bude tocit

Zdravi Stirling

[Stirling]

Nazdar,

tak uz zase pokracuju dale, vcera sem si skreslil naboje na hridel a dneska je zadal do vyroby. Je to jedina vec kterou zatim nejsem schopen udelat doma. Casem musim rozsirit strojni park.

Jinak mam jako dalsi krok pripravenou sadu na GO pro jeden akoratni motor, ale to az roztocim tenhle vehement, pak se eventuelne pustim do stavby s vetsim zdvihovym objemem

Zdravi Stirling

[zdeno33]

celkem zajimavy pocteni, jsem sice programator malych mikrocipu, ale tohle mne zaujmulo. Ja k vlastne dopadnul "motylovy" stirling motor od JiMi.?? Kdyz jsem se na to dival, melo to neco do sebe. A vyhodnoceni jsem nenasel.
---
Namejvys bych to udelal jinak v tom, ze leva i prava strana by byly stejne a horka "pulka by byla vzdycky dole. Nebot teplo jde "nahoru" a zima "dolu" a tak by dochazelo k rychlejsimu ohrivani a chlazeni media. Potoom by se to bud udelalo dvojvalcove a nebo pomoci rhombickeho mechaniznu dvojcinne. Tim myslim jeden valec a dva pracovni prostory. Ale to uz moc teoretizujia a vy mate vetsi zkusenosti, takze koncim a jsem zvedavy na to, co se s tim stalo.

[E_man]

Zdravím fšeckny Stirlingáře
Stále vidím používat stirlingův motor plněný plynem(vzduchem). Zajímalo by mne, proč by nešlo místo vzduchu použit roztažnost kapaliny.
Např 1 litr vody se roztáhne při změně o100°C (z 0 na 100°c) o 20ccm
Aceton o 140ccm, eter o 160ccm viz http://translate.google.cz/translate?hl ... 2_3_5.html
Asi by nebyla taková rychlost jako u vzduchu, ale ten mnohonásobně vyšší tlak na píst by to přece mohl bohatě kompenzova.!!??
Nestavím a nebudu stavit stirlinga, hraju si jen s plechovkami od koka-koly se 4 taktním modelem pro vnuky, a omluvte mne, jestli to tady už bylo řešeno, nemám síl číst celé vlákno.
Ještě jednou zdraví E_man

[E_man]

Např 1 litr vody se roztáhne při změně o100°C (z 0 na 100°c) o 20ccm

Omlouvám se, ta voda se roztáhne o více než 40ccm...
Ona ta roztážnost není lineární a s teplotou se zvětšuje 0.7% na každých 10°c.
Jo a u Minerálních olejů bychom baj oko mohli dosáhnout tak 100ccm na 100°C.
zdraví E_man

[JOVA]

Nějak si to nedovedu představit prakticky. Pokud vyjdu ze základní definice, že výkon je množství práce vykonané za jednotku času a převedu to na tvůj příklad - síla na pístu a jeho rychlost pohybu za nějaký čas, tak mi z toho vyjde, že vyrobíš sice silného, ale hodně pomalého šneka bez praktického využití. No a pokud by jsi toho šneka, chtěl třeba převody zrychlit, tak ti zase úměrně k zvýšení rychlosti poklesne síla, takže stáje budeš na výkonu toho šneka. Tak to alespoň vidím já

[E_man]

No třeba 5-litrová ocelová nádoba s vodou. Uvažujme jen 20° využitý teplotní rozdil, to dělá na objemu zdvih okolo 25 kubických centimetrú. Při ploše pistu 5čtverečních centimetrú by to udělalo zdvih 5cm.Zatíženo přibližně 100kg (1000N) by při cyklování 1x za vteřinu vznikl výkon 50W. Daleko mín by stačilo na otáčení pár závitů hadice v řece, aby byla voda v průběhu dne čerpána do připravené nádrže. Nádobu by z jedné strany ohříval sluneční kolektor(max 1m2) a z druhé strany by ji chladila přečerpávaná voda z řeky. Malý pist na vodu by musel daleko líp těsnit než vzduchový pist (ten ale pracuje s daleko menším tlakem a rychleji se pohybuje, takže se netěsnosti tak neprojeví).
Zato ale by šlo využívát obravdu malé teplotní rozdíly. A což kdyby se využil éter, ten má roztažnost 8x větší než voda, nebo aceton 7x větší roztažnost, alkohol 5x, olej 4-5x....
Nevím co dělá stlačitelnost kapalin, ta by ale měla být o nějaký ten řád menší.
Nemyslím vyrábět kapalinový stirling na výrobu elektřiny ale jako trvalý zdroj mechanické síly by se mohl hodit (mne napadá jen to využití pro sice pomalé ale trvalé dočerpávání vody z řeky. Když tam dám FV kolektor s malým zpřevodovaným motorkem, bude do měsíce ukradenej.

[martin11]

Když tam dám FV kolektor s malým zpřevodovaným motorkem, bude do měsíce ukradenej.

...tak v tom jediným máš úplnou pravdu

[JOVA]

No třeba 5-litrová ocelová nádoba s vodou. Uvažujme jen 20° využitý teplotní rozdil, to dělá na objemu zdvih okolo 25 kubických centimetrú. Při ploše pistu 5čtverečních centimetrú by to udělalo zdvih 5cm.Zatíženo přibližně 100kg (1000N) by při cyklování 1x za vteřinu vznikl výkon 50W. ...

No když si vzpomenu na základy fyziky, tak:
Q= m x c x delta t
Q= 5 x 4180 x 20
Q=48000 J
Pokud vyjdu z toho že 1J = 1W/s
Pak mi vyjde že do těch 5l bude třeba za 1s nacpat 48kW

Pravda ze školy už jsem dlouho a mohl jsem se někde seknout, ale můj selský rozum mi říká že to asi bude odpovídat.