Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde... Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní.Více zde...
Peter píše:
Doufám, že na mne nezanevřeš a občas mi odpovíš na moje otázky, když ulítnu já.
Jo, v poho, jsem trošku přetaženej. A taky ten časový posuv mi nedělá dobře. Tu závitovou tyč a hlazenku zkusím, dobrý nápad.
(Ještě jsi zapoměl na Joe Cell, bingofuel, studenou fůzi, plazmu, orgon,... ) je tu fakt zmatek.
Peter píše:
Doufám, že na mne nezanevřeš a občas mi odpovíš na moje otázky, když ulítnu já.
Jo, v poho, jsem trošku přetaženej. A taky ten časový posuv mi nedělá dobře. Tu závitovou tyč a hlazenku zkusím, dobrý nápad.
(Ještě jsi zapoměl na Joe Cell, bingofuel, studenou fůzi, plazmu, orgon,... ) je tu fakt zmatek.
Dělá se to i tak,že se namotá drát na tyč,místo závitovky.Dělali jsme to pro větší ionizaci v ionizační komoře.Ikdyž závitovka má větší ostré hrany,ale zde taky pak záleží,jak dlouho budou ostré,dle druhu polarizace na této tyči.
Peter píše: Na rozdíl od Nováka se mi neprojevil pokles proudu při zapnutí VN ale naopak, napětí na elektrodach zůstalo stejné zato proud šel i když málo, nahoru.
S tím mírným nárustem proudu je to fakt.Pokud jsem já měřil VN cívku v provozu tak se její spotřeba pohybovala nejčastěji kolem 2A.Když budu mít dvě tal logicky spotřeba VN cívek bude 4A. Tady jde spíš o to změřit samotný vyvíječ bez VN a s VN efektem.
Dnes jsem na vrakáči pořídil konečně i druhou VN cívku (byla nová!! :-) ) a tak budu zkoušet.
Všem hodně zdaru při experimentování!
Peter píše:Udělej si jednoduchý pokus. Ponoř do elektrolytu plochou plusovou elektrodu a místo mínusové tam dej hlazenku a pak závitovou tyč. Uvidíš na první pohled jak rychle se uvolňuje plyn z ostrých hran.
Podle mého, cokoliv, co zvýší aktivní plochu elektrod se kladně projeví na množství plynu. Když se vyrábějí elektrolytícké kondenzátory, tak se hliníková fólie co tvoří elektrody dokonce naleptává, aby se dosáhlo co největší plochy.
To s těmi hranami je dobrý nápad. Což takhle udělat elektrody z něčeho, jako bývávalo to staré struhadlo na sýry se spoustou hrbolků?
omikron píše:
Podle mého, cokoliv, co zvýší aktivní plochu elektrod se kladně projeví na množství plynu. Když se vyrábějí elektrolytícké kondenzátory, tak se hliníková fólie co tvoří elektrody dokonce naleptává, aby se dosáhlo co největší plochy.
To s těmi hranami je dobrý nápad. Což takhle udělat elektrody z něčeho, jako bývávalo to staré struhadlo na sýry se spoustou hrbolků?
Nejde o větší množství plynu, pokud je vyváženo nárůstem proudu (větší aktívní plocha - větší proud). Naším cílem je hodně plynu při malém příkonu. Vyzkouším, jak se hrany projeví v tomto směru.
Ano, je to tak, dostáváme se zpět. Asi to tak má být i v našem případě, každý vývoj začíná z nějakého bodu a veškerá práce a testy, prostě vše co souvisí s tvořením něčeho vytváří pomyslnou spirálu, po které se nejdříve stoupá, ze začátku se zdá, že je vše na nejlepší cestě, že už chybí jen málo a bude to hotovo, ale pak se dosáhne kulminačního bodu a opět se po spirále pomalu klesá až na místo výchozího bodu. Jelikož se jedná o spirálu, tak se sice vrátíme na místo výchozí, ale o jeden závit, jednu úroveň výše a odtud zase můžeme stoupat atd.
Je tomu přibližně rok, co se jako jeden z hlavních parametrů uvažovala celková plocha elektrod vyvíječe. Že tyto vyvíječe fungují je známá věc a i když se jedná o plochu řádově 4 - 6m2 vím, že byly realizovány a úspěšně provozovány. Velká plocha = vyšší kapacita a zároveň při stejném příkonu, jako "maloplošné" vyvíječe i vyšší účinnost. Tak se vracíme k větší ploše, jen jsme během toho roku prošli nějakým tím vývojem a doufejme, že už budeme taky úspěšní.
Jak je psáno výše, zkusil jsem rozdíll mezi závitovou tyčí a hladkou. Nenašel jsem hlazenku stejného průměru, tak jsem použil stříbrnku. Kupodivu tekl stejný proud, ačkoli jsem čekal u závitové tyč větší díky větší ploše. Výsledek posuďte sami.
Objevil jsem u toho však jinou věc. Když jsem nechal obě tyče ve vodě a proud přiváděl jen do jedné, bublala i druhá. mnohem míň, ale přece. A to bez ohledu na rozmístění v nádobě - i když pasívní tyč byla dál od +, než aktívní. Zajímavé. Na fotce je napájena pouze pravá tyč.
Co hovorite na to keby sa miesto dierovanych plechov pouzilo bud jemne pletivo alebo hrube sito? Ja prave zhanam nieco take a ak sa mi to podari tak dam vediet
Re. Buben z pracky je idealni jen narezat a trochu zdrsnit to je jen navrh.Kazdej at resi po svem.
To bych nadělal. Také mě to napadlo, ale je to silně magnetické - samé železo.
Jednodušší je nechat si u zámečníka za 1400,- nastříhat nemaget. nerez 0,5mm. A pro Al zajít na šroťák - 400,-.
Ať se daří.
Naposledy upravil(a) Doktor dne úte 03 dub 2007 21:46, celkem upraveno 1 x.
TAK TO JE ZVLASTNI PROTOZE JA TO PROJIZDEL MAGNETEM A NIC.A PERFORACE SE MI ZDA BYT AKORAT.SAMOZREJME MYSLIM NOVEJSI BUBEN Z PRACKY.A KAZDA PRACKA MA JINOU PERFORACI.