Pokud vím tak první výprava proběhla za cara Nikolaje 7 let po pádu tohoto meteoritu. Knika pojednávající o této výpravě jasně tvrdila, že byl nalezen kovový prach v podobě kuliček až 7 centimetrů v zemi a to všude po ploše evidentně zasažené výbuchem. Hrubost tohoto zrna byla od půl do dvou milimetrů v průměru. Oproti tomu filmíku, žádné požáry se v tajze nekonaly. vše pokácené včetně malého háje oholených kmenů stromů bylo ožehnuté, ale nevzplanuté. Očitá svědectví jasně pokazují na nějaký bodlid, anžto ta věc přilétla jako světelná koule než to prásklo. Výbuch zemního plynu atp je tedy ne nepravděpodobný, ale přímo pitomost i z tohoto důvodu. Dalším důvodem je, že přírodní plyny nejsou uvolňovány ve stejné lokalitě jednou v historii, ale pořád. Dalším je, co by to zapállo a pokud zapálilo, jak to dokázalo zapálit tak, aby zapálilo vysoko nad zemí a hlavně, kde je následující požár? Co se týče Ufa na nukleární pohon, to si zas nějaký drmola nedokáže představit jiný pohon než nukleární. Radiokativita nebyla nikdy ani zjištěna, ani potvrzena, takže taky nesmysl. Ufo na jiný pohon? To by zase těžko vysvětlilo mohutnost výbuchu. n ani ten atomový pohon ho nevysvětluje. Na atomový pohon není třeba reaktor jakéhokoliv druhu který v sobě potenciálně skrývá gigatuny TNT. To ani nemluvě o to, že opět chybí požár. Co se týče svádění záležitosti na Teslu a kulové blesky, těžko Anežko. Chybí vysvětlení jednak Teslova principu, kterým by toto mohl spáchat, protože jeho pokusnictví se zabývalo přeci jenom trochu jinými věcmi než cíleným elektrickým výbojem a to nemuvím o těch giga tunách TNT a opět kovovém prachu v zemi a hašení požáru po ožehnutí vegetace. Co se týče kulového blesku, stejná situace nemluvě o svědesctví dráhy padajícího bolidu.
Je třeba si zodpovědět pár základních kritérií a tím si zodpovědět těchto pár kritických otázek:
- Co je mimo výbušnin a nukes schopno tak silného výbuchu?
- Co by bylo schopno primární efekt výbuchu, tedy teplenou vlnu výbuchu způsobit?
- Co by dokázalo zápalnou teplotu sežehnutí vegetace následovně ochladit natolik, aby nedošlo k požáru?
- Co mohlo zanechat kovový kuličkový písek relativně rovnoměrně rozprostřený po tajze v místě výbuchu více méně nastřlený jak brokovnící do země?
- Co dokáže udělat z roztaveného kovu při chladnutí kuličky?
- Co kolem Země profrčí každou chvilku a z čeho je to povětšinou prý uplácané?
- Co dokáže vybouchnout a nezanechat po sobě jako po substanci pražádných stop?
Jedinou odpověďí, kterou zde vídím a která odpovídá všem podmínkám je převážně ledový asteroid, který se díky tření v atmosféře vnitřně ohřál na velice přehřátou páru díky kompresi vzduchu na náběžné straně. Na stranách a na "doběžné" straně se nutně nabudoval čistým a velmi pevným ledem z vody odpařované z náběžné strany. Tím se taky průletem atmosféry nutně tvaroval do podoby zvonu s čím dál tím pošší náběžnou stranou a s čím dál tím větším objemem přehřáté vody a páry. V momentě, kdy vnitřní tlak narůstající s teplotou a objemem vytátého vnitřku asteroidu (ledově-štěrkové kometky) zašpuntovaném náporem vzduchu na náběžné straně překročil ať už pevnost ledo-štěrkové skořepiny, nebo ještě spíše tlak vzduchové zátky na náběžné straně během zpomalování asteroidu při průletu atmosférou, přehřátá voda a pára konečně křápla. Musel to být pěkný macek a padesát merů průměr by to asi nezvládl, ale to je na odhadní matiku, ne na čistě odhad.
Nicméně, je zde docela dobrá šance vytvořícísevše zvon asteroidu se díky nerovnoměrné distribuci hustoty atmosféry také počal nachylovat natavenou plochou náběžnou stranou k zemi a že výbuch byl do značné míry orientován proti zemi, spíše než kulově, jak se tomu děje u tvarovaných plastikových náloží. V každém případě, relativně tenká skořepina tlakové fronty vzduchu náhle stlačeného rozpínající se parou zasáhla vegetaci a povrch země. Vegetaci sice momentálně zapálila, sežehla, ale následovná vlna objemu rychle chladnoucí páry předešla trvalému vzplanutí vegetace a okamžitě ji zase uhasila.
Složení kovových částic nebylo nikdy veřejně identifikované a nelze se než dohadovat o jejich tavné teplotě. Nicméně jakýkoliv kov s dostatečně nízkou tavnou teplotou (s přehledem víc než 1500°C dle světlounce žluté až bílé barvy padajícího fenoménu) obsažený ve štěrku, nebo písku povrchu kometky, by pochopitelně byl explozí celkem rovnoměrně rozhozen po evidentní ploše výbuchu a i dál jako metalický písek.
Filmík bohužel obětoval faktuální akurátnost bombastické presentaci.
Jen tak mimochodem, seďa o víkendu v Ottawě na gauči, měl jsem ve večerních hodinách příležitost zahlédnout už podruhé v životě průchod bolidu vrchními vrstvami atmosféry krzevá okno obýváku. Docela mi vrtá hlavou, že se o nás tak často tyhle věci otřou a tak zřídka kdy se do nás strefí.
S pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis 
) ... 
