Fórum U Pramene

Vlákno čisté. 11.6.2012 SDK.

Podle posledních měření je Newtonův gravitační zákon platný do vzdálenosti 0,1 mm. Co bude dál, ukážou možná pokusy na LHC (až se ho podaří rozběhnout). Každopádně souvislost s hypotetickými skrytými dimenzemi (hidden dimensions) a možnost "úniku" energie (gravitační) do nich je zajímavá:
http://www.sciencenews.org/view/feature ... Dimensions

gromit píše:Podle posledních měření je Newtonův gravitační zákon platný do vzdálenosti 0,1 mm. Co bude dál, ukážou možná pokusy na LHC (až se ho podaří rozběhnout). Každopádně souvislost s hypotetickými skrytými dimenzemi (hidden dimensions) a možnost "úniku" energie (gravitační) do nich je zajímavá:
http://www.sciencenews.org/view/feature ... Dimensions

...karkulka má dotaz...
....souvisí to nějak s ...kapilární elevací...???....m11

Ahoj



tohle je pořádny video na zamyšlenou o gravitaci.

"Převážená" kola jsou slepou uličkou, která bohužel k cíli nevede a to ani v jediné z přečetných variant. Tvůj příspěvek patří spíš do vlákna o Perpetuu Mobile, kde je podobných řešení diskutováno povícero.

Zdravím - poota

poota píše:"Převážená" kola jsou slepou uličkou, která bohužel k cíli nevede a to ani v jediné z přečetných variant. Tvůj příspěvek patří spíš do vlákna o Perpetuu Mobile, kde je podobných řešení diskutováno povícero. Zdravím - poota

Hmm, jenže tohle není klasické převážené kolo Petře. Pouštěj si to znovu a znovu, zastavuj si to video a bedlivě sleduj, kdy se mu tak každá čtvrtá plácačka otevírá vyloženě tam kde má a kdy to nabírá a ztrácí otáčky. Samo by se to nerozjelo, ale počáteční postrčení to zvládá. Jak se to už dorozjede trochu rychleji, je to i čím dál tím víc markantnější také díky odstředivé.

Osobně bych to nazval gravito-pérkový motor. To "pérkový" je velice důležité spolu s extra dolů směřující dynamikou pádů těch přepadávajících plácaček, stejně jako s dynamikou momentů, kdy už pružnost, která pomáhá otevírat ta zalomení, působí taky do tahu kola. "Pérka" sice vyjdou staticky na neutrálnost, ale dynamicky je to jiné kafe díky akceleracím a vektorovým skládáním sil. Tohle je to zatloukání hřebíků, místo jejich zatlačování do fošny, tohle je princip, i když těžko konstrukce Beslerova kola, na kterém se pořád vrtím. Vrtěl se možná i konstruktér, ačkoliv bych nebyl překvapen, že to úspěšně ubastlil jenom díky tomu, jak a z čeho to zkonstuoval, aby se nemusel párat s panty. Třeba měl skutečně tu pacičku ... zaječí ... kolem krku a ještě nad tím stále kroutí hlavou. Je to taky geniální řešení a přitom vše podle starého dobrého Newtona. Jen se to těžko vysvětluje. Mě s tím děsně pomohl můj J hadičkový experiment. Ten mi konečně dokázal, kde maj gravitační koně hnízdo.

S laskavým pozdravem, Slávek a Šťasné a Veselé Vánoce všem volno-energeťákům

kenybalboa samozřejmě i +1 za vynikající čenichání.

Myslím, že niečo podobné môže fungovať, ale konkrétne video je podvod. Pozrite sa sem. Ak by som na tom videu viac zapracoval, vyzeralo by to, že mám doma kúzelné autíčka...

Tak nám pěkně řekni, které video to prohlašuješ za podvod a pokud je to ten dřevěný mlýnek, tak nám něco pověz co s tím má co společného video s autíčky, na které odkazuješ. Povídej, přeháněj, ale bez dobrých důvodů to Tvé vyjádření půjde do koše na odpadky. SDK.

Ten mlyn bol podla mňa natočený rovnakým spôsobom ako autá: naskladať na miesto; strih; posunúť o kúsok ďalej; ďaľší strih atď.
V prípade mlyna roztočiť rukou; chvíľu nahrávať; pozastaviť nahrávanie; roztočiť...
Podla mňa to video seká až moc na to, aby to bolo zlou kamerou.

0:07 - stroj nachvíšu sekne, potom sa točí zas.
0:11 - video na chvíľu stmavne

Ak bola moja minulá reakcia prehnaná, ospravedlňujem sa.
(Viz môj podpis.)

zvedavec píše:Ten mlyn bol podla mňa natočený rovnakým spôsobom ako autá: ....

Nazdar Zvědavče.
Víš co? Možná máš i pravdu a možná taky ne. Soudcovat to nehodlám. Postříhané se to skutečně jeví, ale odstředivá je tam vidět taky. Vyber si. Ahoj, Slávek.

adam.benda píše:
Země má nějakou hmotnost a v porovnání s předměty našeho běžného života né malou. Uprostřed Země, u jejího těžiště, působí extrémně silné gravitační síly, které chtějí všechno v blízkém okolí těžiště strhnout do něj, ale opravdu masivními silami, které si ani zdaleka nedokážeme představit. Jenže díky tomu, že je to síla působící na hmotu, je tam taky nějaký vliv setrvačnosti a tak strhávaná hmota směrem k těžišti často "přestřelí" a "absolutní těžiště" mine, takže letí mimo, ale během krátké doby je zase strhávána k těžišti a zase mine no a takhle jde ta pohádka dokola, až máme velice hrubě(!) naznačeno, že nám masa materiálu v blízkosti středu Země rotuje a s ní rotuje i vzdálenější hmota. (Ono to pořád takhle nepřestřeluje, hezky v klídku to rotuje třeba jako planety kolem Slunce, jen jsem se snažil nastínit, kde to vůbec nějakou rotaci vzalo.) Tekuté a tudíž "rotabilné" je to všechno proto, že enormní gravitační síly způsobující cirkulaci jednoduše vytvářejí tření a tím i pořádné teploty, které roztaví kdeco. )

Dovolil by som si tvrdenie ohľadne extremnych gravitačných síl uprostred Zeme trochu poopraviť. Najsilnejšie gravitačné pôsobenie na iné teleso je na povrchu Zeme. Presne uprostred je nulové, pretože na teleso pôsobí gravitácia zo všetkých strán a tak sa vynuluje. Extrémny je tam tlak, ten sa snaží všetko stlačiť do stredu Zeme.

Jerry.M píše:Dovolil by som si tvrdenie ohľadne extremnych gravitačných síl uprostred Zeme trochu poopraviť. Najsilnejšie gravitačné pôsobenie na iné teleso je na povrchu Zeme. Presne uprostred je nulové, pretože na teleso pôsobí gravitácia zo všetkých strán a tak sa vynuluje. Extrémny je tam tlak, ten sa snaží všetko stlačiť do stredu Zeme.

Teď si zase dovolím poopravit já Tebe Už jsem se s tímhle tvrzením párkrát setkal - nevím, kdo něco takového rozšířil. Skutečnost je taková, že čím blíže jsi středu Země, tím na Tebe působí větší gravitační síla. Pro představu Ti to hodím do čísel...

Např.: 10 km od středu Země bude na objekt o hmotnosti 1 kg působit síla o velikosti skoro 4 MN (meganewtony). Když si newtony budeme chtít převést do "ekvivaletního obtěžkání", hmotnost to bude zhruba 400 tun.

Pak ten tlak - ano, ale ten vzniká v důsledku právě těchto gravitačních sil (především vzniká díky tomu, jak se veškerá okolní masa Země tlačí směrem do středu).

adam.benda píše:

Jerry.M píše:Dovolil by som si tvrdenie ohľadne extremnych gravitačných síl uprostred Zeme trochu poopraviť.

Teď si zase dovolím poopravit já Tebe

Já si dovolím vás poopravit oba. Vezmeme-li hrubou Newtonovu teorii jako základ našich vývodů "každé těleso působí na každé jiné těleso silou ...." dospějeme podrobnou analýzou k tomu, že i každá molekula a každy atom, které zeměkoule obsahuje, jsou vlastně takovými tělesy. Matematická analýza souvztažnosti jejich vzájemných individuálních sil pak dává naprosto jiný obrázek, než dává současná představa, že gravitační sílu lze počítat od středu těles (jakkoliv velikých a masivních) při jejich (středů) vzdálenostech. To sice jaksi lze u dvou těles, řekněme Měsíce a Země, ale nelze to použít při počítání gravitační síly v tělese samotném. Bohužel je však běžnou představou, že gravitační dostředivá síla je největší u středu tělesa na straně jedné a na straně druhé, že je největší na povrchu tělesa. Oboje je podle Newtonovy teorie špatně. Zabýval jsem se tím už hodně dávno a propočítal jsem si nejdříve lineární model, který jasně hovoří o tom, že dostředivá síla je u něj, při jeho jednoduchosti, na okraji modelu. Vezmeme-li pak kruhový plošný model, nezbývaje se hmotností složek a považujíce je za stejnorodé, je to již zde poněkud jinak a největší dostředivá síla se nachází znatelně pod povrchem modelu.
Je však si třeba uvědomit, že zatímco v takovém modelu jde dostředivá síla podle uvedeného grafu, samotné gravitační pole má skutečně největší hustotu ve středu modelu. Amozřejmě neručím za Newtonovu teorii, ale vypadá zatím na to nejlepší, co máme teoreticky k dispozici.
http://home.primus.ca/~slavek.krepelka/ttf/ttf1a.htm Samozřejmě jsem to dělal v angličtině a je to už dlouho, takže grafika je velice neumělá. Nicméně, princip je těžko odiskutovatelný. Kulový model jsem nedělal, stejně víme prd, jak je to u Země se složením hmotností. Teorie originálně pravily, že je NiFe tekutá a později seismika se rozhodla, že je NiFe tuhá, protože NiFe zvoní jak zvon. Avšak není možné laboratorně docílit tlaků předpokládaných v NiFe a tudíž není známo, jak by se tekutá slitina mohla, či měla chovat za nízkých frekvencí seismických vln ať už tekutá, či pevná. Některé věci se prostě do laboratoře jaksi nevejdou byť i zmenšeny tisíckrát. I odhady teplot jsou jenom odhady. Je zde příliš mnoho neověřitelných neznámých a proto spousta teoretických názorů.

Také mluvím v těch modelech pouze a jenom o výsledné gravitační dostředivé síle a ne tlaku. Tlak je jiné kafe a odhadem (pro mne dost definitivně) bude největší ve středu zeměkoule, ale ruku do ohně bych za to nedal. Například u prstence funguje gravitace podle Newtona dost jinak a gravitační dostředivá síla má své "těžiště" v podobě prstencové trubice v mase prstenu opět těsně pod povrchem prstence.
Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše:Matematická analýza souvztažnosti jejich vzájemných individuálních sil pak dává naprosto jiný obrázek, než dává současná představa, že gravitační sílu lze počítat od středu těles (jakkoliv velikých a masivních) při jejich (středů) vzdálenostech.
...
Zabýval jsem se tím už hodně dávno a propočítal jsem si nejdříve lineární model, který jasně hovoří o tom, že dostředivá síla je u něj, při jeho jednoduchosti, na okraji modelu. Vezmeme-li pak kruhový plošný model, nezbývaje se hmotností složek a považujíce je za stejnorodé, je to již zde poněkud jinak a největší dostředivá síla se nachází znatelně pod povrchem modelu.
...
Je však si třeba uvědomit, že zatímco v takovém modelu jde dostředivá síla podle uvedeného grafu, samotné gravitační pole má skutečně největší hustotu ve středu modelu. Amozřejmě neručím za Newtonovu teorii, ale vypadá zatím na to nejlepší, co máme teoreticky k dispozici.
http://home.primus.ca/~slavek.krepelka/ttf/ttf1a.htm

Víš jak jsem na tom s angličtinou, Slávku, ale zahleděl jsem se do toho obrázku modelu a myslím si, že jsem Tvou myšlenku pochopil dobře.

Pro kontrolu: Například uprostřed modelu je síla nulová, protože okolní body jsou rovnoměrně rozložené a dílčí silové účinky se nakonec vyruší do nuly. Na okraji modelu je situace opačná - rozložení okolních bodů je velice nerovnoměrné (na jedné straně je bodů požehnaně, na druhé straně - za hranicí modelu - nejsou žádné) a tak máme dílčí síly inklinující k ostatním bodům a po jakémsi superpozicování všech těchto dílčích sil máme znatelnou výslednou sílu směřující do středu modelu.

Dal jsi mi tím pěknou ránu a trochu zavařil mozkovnu, protože na tomhle přístupu něco je, nepostrádá to logiku. Někde ale bude asi něco špatně (ne v tom modelu samotném, ten je lahodnej, ale možná ve způsobu jeho použití), protože pokud bychom ho použili přímo, zřejmě by Země neměla cirkulující tekuté jádro, neměla by geomagnetismus a zřejmě by byla úplně na vyhození teorie černých děr, v jejichž středu je tak silná gravitace, která nedovolí ani světlu uniknouti. (Neprosazuji teorie o černých dírách za absolutně správné, podotýkám.) Zřejmě by vznikly další oponující otázky, tohle jen taková rychlovka... Instinkt mi zatím radí, že můj dovadní přístup snad příliš neskřípe, ale zároveň mi radí, abych přišel na kloub tomu, jak přesně přistupovat ke Tvé práci o nulové gravitaci středu.

S poklonou a přáním pěkného dne
Adam

Je v porádku, že ve stredu Zeme je gravitační síla=0 stejne jako gravitační zrychlení=0. Hmotnost zustává stejná.

adam.benda píše:

Jerry.M píše:Dovolil by som si tvrdenie ohľadne extremnych gravitačných síl uprostred Zeme trochu poopraviť. Najsilnejšie gravitačné pôsobenie na iné teleso je na povrchu Zeme. Presne uprostred je nulové, pretože na teleso pôsobí gravitácia zo všetkých strán a tak sa vynuluje. Extrémny je tam tlak, ten sa snaží všetko stlačiť do stredu Zeme.

Teď si zase dovolím poopravit já Tebe Už jsem se s tímhle tvrzením párkrát setkal - nevím, kdo něco takového rozšířil. Skutečnost je taková, že čím blíže jsi středu Země, tím na Tebe působí větší gravitační síla. Pro představu Ti to hodím do čísel...

Např.: 10 km od středu Země bude na objekt o hmotnosti 1 kg působit síla o velikosti skoro 4 MN (meganewtony). Když si newtony budeme chtít převést do "ekvivaletního obtěžkání", hmotnost to bude zhruba 400 tun.

Pak ten tlak - ano, ale ten vzniká v důsledku právě těchto gravitačních sil (především vzniká díky tomu, jak se veškerá okolní masa Země tlačí směrem do středu).

Samozrejme, bez gravitacie by nebol tlak, ale inak s tým čo píšeš nesuhlasím. Učinky gravitácie na Tvoj objekt pôsobia zo všetkých strán a nie len zo stredu.