Hutchisonův efekt
Napsal: sob 26 srp 2006 22:30
Vlákno čisté, nezměněné 20.6.2012 SDK
Nevím, jestli to zapadá na toho fórum, ale zaujal mne jeden dokument
o Bermůdském trojúhelníku, kde se hodně povídalo o narušení
časoprostoru a o elektromagnetismu.
Zabrousil jsem na stránky Hutchisona a jelikož byl tento efekt popsán
v agličtině, nechal jsem si to přeložit a rád bych se s Vámi
o to podělil. Následuje přeložení textu ze stránek Hutchisona Johna
(je toho docela dost, tak aby se to dobře četlo, lámu řádky dříve,
snad nikoho nenaštvu):
Lidé se často ptají, "Co je vlastně Hutchinsovův efekt?"
Tento krátky článek je pokusem o odpověd na otázku k uspokojení většiny.
Za prvé, Hutchinsonův efekt je sbírka jevů, které byly objeveny náhodně
Johnem Hutchinsonem během pokusů při studiu podélných vln Tesly v roce 1979.
Jinými slovy, Hutchisonův efekt není jen jeden efekt. Je jich víc.
Hutchinsovův efekt nastane jako výsledek rádiové vlnové interference v zóně
prostorového objemu zahnutého zdrojem vysokého napětí, většinou Van de
Graffovým generátorem a dvěma nebo více Tesla cívek.
Vzniklé efekty zahrnují zvedání těžkých předmětů, roztavenení různorodých
materiálů jako je kov a dřevo (přesně jak bylo ukázáno ve filmu Experiment z
Philadephie), nezvyklé zahřátí kovu bez vzplanutí sousedních materiálů,
spontální štěpení kovů (které se rozdělí příčně), a tepelné i permanentní
změny v krystalové struktuře a změny ve fyzických vlastnostech kovů.
Zvedání těžkých předmětů Hutchisonovým efektem není - opakuji není -
výsledkem jednoduchých elektrostatických nebo elektromagnetických zvedání.
Argumenty, že tyto síly samy o sobě mohou vysvětlit tento jev jsou vyloženě
směšné, a jednoduše prokazatelné už jen pokusem těmito metodami zopakovat,
čeho dosáhl Hutchisonův efekt, který byl dobře zdokumentován ve filmu i na
videokazetě a byl potvrzen mnohokrát bezpočtem renomovaných vědců a
inženýrů. Odpůrci by si měli uvědomit, že jejich aparát musí být omezen na
75 wattů ze 120 Voltového AC výstupu, který byl použit Hutchisonem pro
vyzvednutí 30kilogramové dělové koule.
Tavení různorodých materiálů, což je mimořádně zajímavé, jasně ukazuje, že
Hutchisonův efekt má silný vliv na Van der Waalsovy síly. Je neuvěřitelné a
nepochopitelné, že různorodé materiály mohou jednoduše "splynout" aniž by se
jednotlivé substance rozštěpily. Kus dřeva může jednoduše "prolézt" do
kovové tyče, aniž by se kus dřeva nebo kovová tyč rozdělily. Rovněž zde
není žádná vytlačenina, jako když se například kus kamene ponoří do misky s
vodou.
Nezvyklé zahřátí kovů bez zjevného vzplanutí nebo zahřátí sousedních
materiálů (většinou dřevo) je jasný znak toho, že patrně vlastnosti tepla
nejsou úplně pochopeny. To má dalekosáhlé dopady na termodynamiku, která
zcela závisí na předpokladech takových znalostí. Mělo by být zaznamenáno, že
celá termodynamika je reprezentovaná infračervenou částí elektromagnetického
spektra, které je zanedbatelné v souvislosti od 0 Hz do nekonečného Hz.
Nezvyklé zahřátí projeveno Hutchisonovým efektem jasně ukazuje, že se máme
ještě co učit, zvláště tam, kde se stýká termodynamika s elektromagnetismem.
Nějaké dočasné změny v krystalové struktuře a fyzických vlastnostech kovů
poněkud připomínají "ohýbání lžíce" předváděné Uri Gellerem, až na to, že
nikdo nestojí u kovu, když se s ním stanou tyto změny. Jedno video ukazuje
lžíci kývající se jako kus hadru ve větru.
V případě stálých změn bude kovová tyč pevná na jednom konci jako olovo a na
druhém konci měkká jako prachové olovo. Opět je to důkaz silného vlivu na
Van der Waalsovy síly.
Rádiové vlnové interference zahrnuté při vzniku těchto efektů byly vytvořeny
z tolika kolik vytvoří čtyři až pět různých rádiových zdrojů, pracujících na
nízké síle. Nicméně, zóna, ve které vznikají interference je přetížena
stovkami kilovoltů.
Několik výzkumníků shrnulo, že to, co Hutchison udělal je zaklepání do
Nulobodové Energie. Tato energie dostala své jméno díky faktu, že je
prokázána oscilacemi při nula stupních Kelvina, kde pravděpodobně ustanou
všechny aktivity v atomu. Energie je spojena se spontální emisí a zničením
elektronů a pozitronů přicházejících z tzv. kvantového vakua. Hustota
energie obsazené v kvantovém vakuu je odhadována na 10 až 13 joulů na
krychlový centimetr, což je dostačující pro vyvaření pozemských oceánů v
několika momentech.
Daný přístup k těmto energiím je malým zázrakem, že Hutchisonův Efekt
produkuje takové zvláštní jevy. V současné době je těžké tyto jevy vytvářet
pravidelně. V budoucnosti by se tedy mělo soustředit nejprve na to jak
zvýšit četnost výskytu těchto efektů a poté na dosažení nějakého stupně
přesnosti v jejich kontrole.
Práce v současné době pokračuje. Zanedlouho, uvidíme, jaký může být pokrok.
Nevím, jestli to zapadá na toho fórum, ale zaujal mne jeden dokument
o Bermůdském trojúhelníku, kde se hodně povídalo o narušení
časoprostoru a o elektromagnetismu.
Zabrousil jsem na stránky Hutchisona a jelikož byl tento efekt popsán
v agličtině, nechal jsem si to přeložit a rád bych se s Vámi
o to podělil. Následuje přeložení textu ze stránek Hutchisona Johna
(je toho docela dost, tak aby se to dobře četlo, lámu řádky dříve,
snad nikoho nenaštvu):
Lidé se často ptají, "Co je vlastně Hutchinsovův efekt?"
Tento krátky článek je pokusem o odpověd na otázku k uspokojení většiny.
Za prvé, Hutchinsonův efekt je sbírka jevů, které byly objeveny náhodně
Johnem Hutchinsonem během pokusů při studiu podélných vln Tesly v roce 1979.
Jinými slovy, Hutchisonův efekt není jen jeden efekt. Je jich víc.
Hutchinsovův efekt nastane jako výsledek rádiové vlnové interference v zóně
prostorového objemu zahnutého zdrojem vysokého napětí, většinou Van de
Graffovým generátorem a dvěma nebo více Tesla cívek.
Vzniklé efekty zahrnují zvedání těžkých předmětů, roztavenení různorodých
materiálů jako je kov a dřevo (přesně jak bylo ukázáno ve filmu Experiment z
Philadephie), nezvyklé zahřátí kovu bez vzplanutí sousedních materiálů,
spontální štěpení kovů (které se rozdělí příčně), a tepelné i permanentní
změny v krystalové struktuře a změny ve fyzických vlastnostech kovů.
Zvedání těžkých předmětů Hutchisonovým efektem není - opakuji není -
výsledkem jednoduchých elektrostatických nebo elektromagnetických zvedání.
Argumenty, že tyto síly samy o sobě mohou vysvětlit tento jev jsou vyloženě
směšné, a jednoduše prokazatelné už jen pokusem těmito metodami zopakovat,
čeho dosáhl Hutchisonův efekt, který byl dobře zdokumentován ve filmu i na
videokazetě a byl potvrzen mnohokrát bezpočtem renomovaných vědců a
inženýrů. Odpůrci by si měli uvědomit, že jejich aparát musí být omezen na
75 wattů ze 120 Voltového AC výstupu, který byl použit Hutchisonem pro
vyzvednutí 30kilogramové dělové koule.
Tavení různorodých materiálů, což je mimořádně zajímavé, jasně ukazuje, že
Hutchisonův efekt má silný vliv na Van der Waalsovy síly. Je neuvěřitelné a
nepochopitelné, že různorodé materiály mohou jednoduše "splynout" aniž by se
jednotlivé substance rozštěpily. Kus dřeva může jednoduše "prolézt" do
kovové tyče, aniž by se kus dřeva nebo kovová tyč rozdělily. Rovněž zde
není žádná vytlačenina, jako když se například kus kamene ponoří do misky s
vodou.
Nezvyklé zahřátí kovů bez zjevného vzplanutí nebo zahřátí sousedních
materiálů (většinou dřevo) je jasný znak toho, že patrně vlastnosti tepla
nejsou úplně pochopeny. To má dalekosáhlé dopady na termodynamiku, která
zcela závisí na předpokladech takových znalostí. Mělo by být zaznamenáno, že
celá termodynamika je reprezentovaná infračervenou částí elektromagnetického
spektra, které je zanedbatelné v souvislosti od 0 Hz do nekonečného Hz.
Nezvyklé zahřátí projeveno Hutchisonovým efektem jasně ukazuje, že se máme
ještě co učit, zvláště tam, kde se stýká termodynamika s elektromagnetismem.
Nějaké dočasné změny v krystalové struktuře a fyzických vlastnostech kovů
poněkud připomínají "ohýbání lžíce" předváděné Uri Gellerem, až na to, že
nikdo nestojí u kovu, když se s ním stanou tyto změny. Jedno video ukazuje
lžíci kývající se jako kus hadru ve větru.
V případě stálých změn bude kovová tyč pevná na jednom konci jako olovo a na
druhém konci měkká jako prachové olovo. Opět je to důkaz silného vlivu na
Van der Waalsovy síly.
Rádiové vlnové interference zahrnuté při vzniku těchto efektů byly vytvořeny
z tolika kolik vytvoří čtyři až pět různých rádiových zdrojů, pracujících na
nízké síle. Nicméně, zóna, ve které vznikají interference je přetížena
stovkami kilovoltů.
Několik výzkumníků shrnulo, že to, co Hutchison udělal je zaklepání do
Nulobodové Energie. Tato energie dostala své jméno díky faktu, že je
prokázána oscilacemi při nula stupních Kelvina, kde pravděpodobně ustanou
všechny aktivity v atomu. Energie je spojena se spontální emisí a zničením
elektronů a pozitronů přicházejících z tzv. kvantového vakua. Hustota
energie obsazené v kvantovém vakuu je odhadována na 10 až 13 joulů na
krychlový centimetr, což je dostačující pro vyvaření pozemských oceánů v
několika momentech.
Daný přístup k těmto energiím je malým zázrakem, že Hutchisonův Efekt
produkuje takové zvláštní jevy. V současné době je těžké tyto jevy vytvářet
pravidelně. V budoucnosti by se tedy mělo soustředit nejprve na to jak
zvýšit četnost výskytu těchto efektů a poté na dosažení nějakého stupně
přesnosti v jejich kontrole.
Práce v současné době pokračuje. Zanedlouho, uvidíme, jaký může být pokrok.