Fórum U Pramene

Vlákno čisté, neupravené 1.7.2012 SDK

Viz příloha.

S laskavým pozdravem, Slávek.

Dobrý den,
už zase mám problém, tentokrát s optikou a rychlostí světla.
Když si přes zrcadlo udělám odraz slunce na např na 30 metrů vzdálené stínítko tak vlivem "rozbíhavosti" paprsků mě zrcadlo osvítí větší plochu než je plocha zrcadla ovšem se sníženou intenzitou.
Ovšem co sem si dosud neuvědomil je to že když se z té vzdálenosti podívám na to zrcadlo tak vidím naprosto malinký světelný bod(Slunce). Tudíž jsem si říkal že kdyby to lidské oko zvládlo a mohlo by pozorovat opticky erupce na slunci tak by ji vidělo při jejím zrodu a ne se zpožděním než k nám to světlo dorazí.
Nejspíš k tomu samému dochází i při pozorování galaxií pomocí dalekohledů. Když má ta galaxie průměr třeba 90000 světelných let tak to by ten obraz co by sme viděli byl v každém pixelu ruzně starý a vlastně by to už nebyla realita.
Prostě si myslím že schopnost videní i když si k ní dopomůžeme třeba nějakými čočkami nemusí být nutně vnímání následků dopadající energie. Ale vnímání energie při jejím zrodu(spíše transformace energie)

Mám nápad jak bych to mohl ověřit. Ale potřeboval bych CCD nebo CMOS čip s opravdu vysokým rozlišením. Pokud bych měl fotku z dalekohledu práve toho slunce při erupci a záběr z CCD čipu který byl namířený na slunce a ten záběr CCD elektronicky zoomoval abych se dostal k rozlišitelnému obrázku té erupce a oba snímky by byly z naprosto stejného času tady na zemi, tak bych mohl oba snímky porovnat a právě předpokládám že ten co byl opticky zoomovaný by ukazoval předcházející vývoj erupce toho elektronicky zoomovaného.